Ronja, dcera loupežníka

Svěží vyprávění o dětech, chlapci-bratrovi a dívce-sestře z vlastní vůle, kteří prokáží více rozumu a soudnosti než jejich sveřepí rodiče, aniž by proto přestaly být jejich milujícími potomky, je zarámováno do jedinečné krásy severské přírody. Svébytným prvkem nadpřirozeného světa, v němž děti žijí svůj příběh, jsou harpyje, ztělesněné do krkavčích-havraních ptačích těl a skřítci, pro něž lidé jsou neohrabanými motovidly, která jim bourají jejich pracně budovaná pařezová obydlí. Zejména strašidlácké reflexe lidí jsou v pohádkách tohoto typu nevídané a opravdu jedinečné. Kráse přírody odpovídá drsnost mravů, neotesaná chování, ale také hluboké city a neskrývaná utrpení dospělých i dětských postav. Je to v souladu s tím, co dnes víme o způsobech výchovy dětí v dřívejších dobách. RONJA je pohádkou pro všechny - děti i dospělé, pohádkou pro celou rodinu. Lepší vysvědčení pohádce s oprávněně nadčasovými aspiracemi ani dát nelze. Zdá se, že malé a střední evropské národy by se měly více a lépe znát i poznávat. Astrid Lindgrenová naznačuje, že by to bylo víc než prospěšné. A to nejen pro ty národy. (26.12.2010)

Pohádka pro trochu starší děti, natočená jen tři roky po vydání knihy. Odehrává se v magické krajině s podivnými lesními bytostmi (děsivé a otravné harpyje, hrůzu nahánějící šedí skřítci a naopak neškodní zvídaví a koktaví skřítci). Navzdory opakovaným nudným pasážím loupežnických zpěvů je film celkově působivý především pro zobrazovanou odvahu, hrdost, sílu přátelství, charakter, zatvrzelost, je napínavý, strašidelný... a skvělé jsou hojné záběry do tváří hrdinů. Chci vyzdvihnout i povedené obsazení jednotlivých rolí, zvlášť ty dětské musely být vážně náročné (vzhledem k různému tomu lezení po skalách, ježdění na koních, plavání v divoké řece...), škoda, že představitelka Ronji už nikdy nic jiného nenatočila. Napořád si budu pamatovat ten zlomový moment, kdy Ronja výborně přeskočila na druhou stranu, to nemá chybu. "Za to tě mám ráda, Birku, bratře můj." (28.08.2023)

My, děti Dr. Husáka si z kin moc dobře pamatujeme tenhle severský filmeček. Ačkoliv jsem si vždycky myslel, že české pohádkové lesy jsou plné všelijaké havěti a to i dost strašidelné proti seveřanům je to ještě čajíček. Takoví šediví skřítkové či ukřičené harpyje toužící po teplé krvi, pche kam se hrabou bludičky či hejkal! Ronja je tak spíše pro odrostlejší děti, protože na ty menší může působit až hororově. A je to i dlouhá stopáž, která nepůsobí moc pohádkově. Přesto se mi to tenkráte moc líbilo i nyní po letech. Škoda, že Tv reprízuje lecos, ale tohle by na vánoce klidně mohli zase některé stanice dát. Za mně dávám 4 po-po- potvůrky po-podivné! * * * * (11.10.2016)

Poprvé jsem tuhle pohádku viděla jako hodně malá v kině a přesto, že jsem už knižku znala, tak jsem se bála, jak že to všechno dopadne. Hlavně ty harpyje, ty mě děsily. Koktavé po-po-potvůrky podivné se vepsaly do paměti snad každého, kdo tuhle pohádku viděl. Když Ronja vyšla na DVD, neváhala jsem ani vteřinu a i pohledem dospělého je to stále kouzelná, vtipná, okouzlující pohádková pohádka se vším, co ke správné pohádce patří. (24.08.2010)

Ronja je opravdu svérázná pohádka. Severští loupežníci jsou veselí chlapíci milující svobodu, ukrývající se před královskou mocí v lesích, okrádají a vraždí obchodníky a potažmo tím olupují i samotného krále. A v této lesní idylce se Mattisovi, náčelníku jedné tlupy, narodí Ronja, dcera loupežníka. Má svojí hlavu a je úplně stejně praštěná jako její otec, takže je o zábavu postaráno. Odvěká rivalita s konkurenčním Birkeho loupežnickým klanem dostane trhliny, když se Ronja zamiluje do Birkeho syna. Pohádka nekopíruje schemata, na která jsme zvyklí, takže to vlastně pohádka ani není, ale docela srandovní příběh o dvou děckách v lese. Docela fajn pokoukání. 70% (26.12.2015)