Cosplay (E04)

Čtvrtý a doposavad nejlepší díl cyklu. Po (nazvu to vznešeně) umělecké stránce pořád jenom sedmá třída druhého stupně, ale s jasnou vypovídající hodnotou.....nebo chcete-li - nevíš nic o cosplayové subkultůře, tak tu máš kohouta. Žádné honění si trika, ale jasné costume play je tohle a tohle, tehdy a tehdy. Pro mne určitě lepší cesta, než ta zvolená například Bohdanem Bláhovcem. (09.04.2015)

Tento díl Kmenů patří mezi ty kvalitně a hlavně kompletně zpracované. Nahlédneme pod pokličku jednotlivých Cosplayerů, jejich soutěžení, pochopíme co všechno takový Cosplay obnáší, proč to lidi dělají, proč se združují a proč je to tak baví. Zkrátka není to sice pro mě nejpříjemnější díl, ale patří mezi ty nejlepší. 7/10 (21.06.2015)

Konečně! Je tu díl, který nepůsobí jako parodie, karikatura a ba co více řekne něco i někomu mimo tuto komunitu. Režisér není evidentně mimo mísu, kdy by jen polovinu času snímal všechny kostýmy a směšným střihem zkoušel, co snese kamera a divák. Lidé zde popisují svoje záliby, svoje fandovství své zapojení do prostředí cosplaye. Proč to tak nemohlo být i předchozí díly - toť otázka! Mít to delší stopáž, obsáhnout i více než jednu akci a pár lidí - pak by se jednalo i o obsáhlé dílo. V porovnání s předchozím otřesným hooligans a rap je tohle doposud nejlepší díl Kmenů. Btw. není to jen anime nebo Star Wars. Jo a jsem také DARKSIDE - JOIN US, WE HAVE COOKIES! (28.03.2015)

Za socializmu chaty, záhradky a domácke majstrovanie. Za kapitalizmu sú nehnuteľnosti drahé. Naopak - lacné sú audiovizuálne zobrazovacie plochy. Na nich púšťané hry, seriály a filmy zdrojom obdivu. No a keďže chuť podomácky majstrovať v ľuďoch zostala, púšťajú sa mladí do zháňania a vyrábania masiek svojich hrdinov z obrazoviek. Citácia z dokumentu: "Vobjíždím různý Baumaxy a železářství a kutilský krámy a podobný instituce.". (01.04.2015)

Předem se omlouvám všem geekům, exotům a bláznům, ale nehodlám se nikoho dotknout. Na tento díl Kmenů jsem koukal s upřímným úžasem, protože jsem netušil, že v Čechách je tak silný zastoupení tohohle směru seberealizace, kterej jinak znám jen z amerických filmů. S určitým zadostiučiněním jsem shledal, že v USA stejně jako v ČR se jedná o zábavu povětšinou desocializovaných, vyžraných a stydlivých jedinců s mongoloidním výrazem v ksichtě a nemůžu se ubránit asociacím k pojmům "kompenzace" či "frustrace". Musím ovšem uznat, že ti chudáci, kteří se normálně shromažďují někde v kulturáku na vesnici a zcela příhodně tam uspořádají nerdskou diskotéku a tancují tanečky typu "jede jede mašinka", se zjevně věnují i charitativní činnosti a taky musím kvitovat, že patří do kategorie bláznů neškodných. Tahle subkultura je zjevně dalším dopadem globalizace a prarodiče těch přerostlých dětí jistě kroutí hlavou, a vůbec nechápou, co se to děje. Jak už to ale s globalizací v Čechách bývá, má zde poměrně dost ubohou a směšnou podobu; zatímco američtí nerdi si kupují drahé kostýmy a doplňky u specializovaných výrobců, Češi si to zbastlí na koleni z materiálu ukradenýho v práci nebo vytaženýho z popelnice a podle toho to taky vypadá. Ubohou českou podobu režisér naprosto geniálně zachytil při pózování maskovaných exotů v popředí rozpadlých normalizačních betonových zátiší a v interiéru pak ještě v podobě Iron Mana z paneláku (stydlivě natahujícího světélkující paprči a hlesnoucího "I am Iron Man"). (30.03.2015)