Motorkáři (E05)

Dynamická zábava ve statických záběrech. Bezstarostní jezdci sedí na strojích a povídají, případně v kroksech a lacláčích pózují pro kameru (čímž je ironicky převrácena fetišizace pohledných ženských těl v reklamách na motorky). Jasný koncept, důsledně dodržený. Abrahámovi se vhodně vybranými výroky a aktéry daří nabourat určité mýty a postihnout některé základní prvky motorkářské sebestylizace, aniž by motorkáře adoroval, nebo se jim vysmíval. Především se snaží - a jako prvnímu z tvůrců se mu to z větší části daří - ukázat mnohé tváře subkultury, která se zvenčí může jevit jako monolitní spolek, ale ve skutečnosti je v ní vedle chlapů zběsile protáčejících kola svých miláčků a vedoucích sexistické dialogy o "normálních ženskejch" prostor také pro neohrožené ženy nebo veterány, kteří si při jízdě kromě svobody vychutnávají také vůni guláše, pečené kachny a všelijakých uličních sraček. (01.04.2015)

No a máme tu dobrovolné dárce orgánů. Z pohledu klasického řidiče osobního auta jsou někteří z nich opravdové hovada, ale jelikož mám k motorkám vcelku kladný vztah a mám mezi motorkáři několik dobrých kamarádů, celkem jsem se na tento díl těšil. Je sice pravda, že dokument moc obsáhlý není a spíš se tu jenom kecá, ale je tu k vidění i pár „show“, takže převládá spokojenost. Kdysi byl taky můj sen prohánět se na Harley-Davidson, ale jak bylo zmíněno – nemám tolik prachů, abych si jí mohl pořídit. (21.04.2015)

Vrrrm, vžuuum versus Brrrm, brrrm. Nechápu tenhle díl. Na jedné straně parta klaunů na zmrzlinách v čele s typem, který je noční můrou všech logopedů a na druhé straně pár dobře zařízených Samyc na HD. Co natočit jejich setkání? Tě vy-vy-vy-vymr.....Jako by se stalo. Ale jinak čest všem dárcům orgánů. (17.04.2015)

První kmínky, které mi bylo dáno očumovat. Jak jsem si uráčil povšimnout, velice často se zde někdo rozrušuje nad faktem, že komentář obsahuje spíše přístup komentujícího k dané městské (v případě motorkářů spíše vesnické) subkultuře. Zkusím tedy být alespoň na chvilku nezaujatý. Díl je spíše než dokumentem souhrnem skečů, šotů, šlemů a živých obrazců. Informuje jen minimálně, spíše navozuje atmosféru. Jakousi. Nemohu říci, že bych podobný přístup zatracoval, jen to není zrovna můj šálek laxativ. Já chtěl vidět Hutly v akci, do píče! Dámy prominou, ale skutečně tam! Hle, evidentně jsme již v oné osobní rovině. Popatřil jsem na tlupu silničářů, co si relativně neškodně hrají někde na vysloužilé základně, docela jim to i jde a já jim chodím rád zamávat, když s globem smrti dokočují až k nám, pár stárnoucích sexuálních údernic, jež mají rády pohodlné usazení na něčem, co jim mezi nohama poklidně brumlá, sadu týpků, co si hárlej nezakoupili za peníz, utržený z drogové činnosti či nájemného vraždění, Pekelným Andělům tedy pro sichr nechť nelezou na oči, a ledaře. Tři ledaře z jednoho rodinného klanu. Chlápky, co si sedlají cirkulárku. Proto jsme si to všichni pouštěli, no ne? Kvůli speedway. A - dozvěděli jsme se hovno, HOVNO! No nic, nezbývá, než všem zúčastněným popřát mnoho kilometrů bez sexuálních nehod a jít se nasrat k něčemu jinému. Mimo jiné - nelezte mi v provozu před nárazník, furt jsem ještě větší. (02.04.2015)

Pro motorkářskou subkulturu mám nejen od dob Sons of Anarchy slabost, tento díl pojal její prozkoumávání z trošku jiného úhlu než bych čekal a než by bylo záhodno. Na skupinku moto kaskadérů se sice dobře dívá z hlediska televize, ale se samotnou MC subkulturou nemá skoro nic společného. Mnohem zajímavější by bylo, kdyby autoři prozkoumali podstatu MC klubů, procesy přijetí člena, jejich povahu, vzájemné rekognice MC klubů, jejich srazy, případné spory atd. Tyhle Kmeny jsou celkem sympatické, ale nevěnovaly se tomu podstatnému. 6/10 (20.06.2015)