Země nikoho

Docela vydařený příběh, na který jsem ovšem hodně rychle zapomněl a teď tak po 3-4 měsících si už ani nevybavuji, co se tam všechno odehrálo a jak to skončilo. A to je špatné. Jasně to ukazuje, že film mě nijak víc neoslovil. Film vypráví příběh o tom, jak se znepřátelení vojáci dvou stran (Srbsko-Bosna) střetnou tváří v tvář na válečném území, v zákopu. Následuje spousta komických i napínavých scének, škoda jen že už nevím jakých. 60% (18.09.2008)

Válka v bývalé Jugoslávii byla hrozná a lidi od zpravodajství jsou hyeny. Tak to byly první slova, která mě po shlédnutí tohoto úžasného filmu napadly. Po letošních Oscarech jsem spílal akademii za to co provedla, ale teď už vím proč. Zatímco Amélie se mi napodruhé už "jen" líbila, tak tento film mě s jistotou sebere i napodruhé a napotřetí, atd. Fámozní skloubení humoru a dramatu v neuvěřitelně lidském podání bere dech. Bravo tvůrcům za skvělý scénář, nesmírně sympatické obsazení, za skvělou hudbu(i když jí je pomálu). Tady opravdu není co vytknout. Skutečně velmi silný a vyrovnaný film. (29.10.2002)

Miluji filmy, kterým nemůžeme dát jednoznačně nálepku komedie, válečný, drama .. to je přesně tento film . Vojáci Bosny a Srbska se sejdou v jednom zákopu. Považuji za důležité a celkem zásadní , že není straněno ani jedné straně. To opravdu má právem Oskara . Úloha vojsk OSN je stejně tak trapná a směšná jako kdysi volba Jana Kavana jako předsedy válného shormáždění OSN. (07.06.2006)

Zdánlivě malý a nevýznamný film, který však jakoby skrytě disponuje velkou mírou osobitosti jak v námětu, tak jeho zpracování, přirozenosti a skvělých hereckých výkonech mě zcela neznámých tváří. Nejvíce mě zaujali Branko Djuric jako Čiki a také Georges Siatidis coby Marchand alias Charlie Tango. Počáteční sekvence "v mlze" a rozhovory vojáků je výborným a vtipným úvodem k filmu. "Víte, jaký je rozdíl mezi pesimistou a optimistou? Pesimista řekne, že už nemůže být hůř. A optimista řekne: "Ale může." - "Od tý chvíle, co jsme tady, poslouchám tvý vtipy, ale ještě jsem neslyšel, že by se někdo zasmál." :) (24.07.2011)

Páni kluci si hrají na válku, pobíhají po příkopech, hádají se, kdo počítá do deseti, pak se dohodnou a pokračuje se dál. Tady je sice na ty příkopy potřeba mapa Bosny a Hercegoviny, opravdové zbraně, jedna jednotka UNPROFOR, TV zpravodajství, někde nějaké to velitelství, ale nemohu si pomoct, kromě hraného komična v reálné nezáživné válečné zóně, to ve mě vyvolalo hlavně ony vzpomínky na atmosféru hrátek na vojáky. Tehdy jsme taky vedli vážné rozpravy. Někdo se zde podivoval nad Oscarem. Ani se nedivím, že se divil. Téma sice vážné, ale určitě ne díky této činohře. Satira o zbytečnosti a neshopnosti ano, ale taková nemastná neslaná, na ten poprask kolem. (až na úplně úplně poslední vzdalující se záběr filmu před titulky) (27.10.2005)