Thor: Ragnarok

Párty marvelovka. Megaporce srandózní pitomosti, která je vtipná i epická přesně tak, aby vám rozryla první signální na padrť a omluvila se slovy "dyť já to neberu vážně". Může to bejt přes čáru, může to bejt nevyžádanej nášup v momentě, kdy už jste přežraní - prostě typickej úlet. Pár outlocitnějších diváků možná utrpí nějaký ty rozpaky a pohoršení, nicméně spousta jiných se nezapomenutelně pobaví. No a ta herecká skvadra, ta je na medaili - boží jsou bez výjimky všichni, včetně věčně nalitý Valkýry. Všechno je o to lepší, když si člověk vzpomene, jak leklý ryby byly první dva díly... (18.01.2019)

| Rozpočet: 180 miliónov $ | Tržby: 854 miliónov $ | Niet miesta pre staré lásky. Rovnako, ako je preč zo značky Natalie Portman, tak zmizol aj epický štýl predchádzajúcich dvoch dielov. Tie patrili medzi moje srdcové záležitosti, nakoľko ma Thor bavil svojim spracovaním, tak i príbehovými linkami. Už z trailerov bolo jasné, že Ragnarok zvolí úplne iný, rýdzo komiksový, pestrofarebný kabát. Väčšinou mi tento prístup nechutí, ale tu sa to Waititimu naozaj podarilo, pretože sa stal celý film originálnym vďaka nekonvenčnému príbehu a fungujúcej odľahčenosti. Malo to svoje riziká, a pre mňa i určitý charakteristický duch vymyzol, ale vzhľadom k ostatným šablonovitým komixom je vlastne Ragnarok podarené osvieženie. Najsilnejším esom filmu je totálne mimomainstreemová hudba, ktorá dokonale dokresluje dojem z plátna. Summa summarum je mi trošku ľúto za emóciami, ktoré bol pôvodný prístup k týmto postavám schopný vyvolať. Emócie sú tu na 100% vymenené za vtipy. Komu sadnú, bude nadšený, komu nie, bude veľmi pravdepodobne zklamaný. | CineStar Černý Most, Praha, 25.10.2017 | (25.10.2017)

Někdy se i z hoven podaří uplácat docela pěkný popelník, hrneček, prdelatá prsatka od Novomlýnských nádrží, film, nebo... co kdo rád hňácá. Zde to vyšlo, především pak proto, že tvůrčí sráči den před tlačbou sežrali špetku vtipné kaše, zajímavé houbičky, po nichž je svět skutečně barevnější, a pár stránek ze Strážců galaxie. (11.04.2018)

Překvapivě důmyslně epizodicky vystavěná hříčka, která pracuje pod pláštíkem SF&F komedie na průsečíku řady žánrových vzorců, s nimiž Marvel Cinematic Universe obcuje. To obnáší spoustu rozpustilých gagů a epizodek v rámci dvou delších, souběžně rozvíjených vyprávěcích oblouků. ____ V něčem mi THOR: RAGNAROK strukturně připomněl výstavbu SOUBOJE TITÁNŮ: dva relativně autonomní oblouky (za sebou, ne souběžně zapuštěné do sebe), epizodická struktura uvnitř nich, hustá síť transtextuálních citací a titán na závěr. SOUBOJ TITÁNŮ ale natočili v době, kdy nadsázka byla spíše vnitřně naznačovaná a bezelstnějším divákům, kteří si nechtěli kazit dramatickou zkušenost ironickým čtením, poskytoval možnost vnímat jej jako relativně vážné dílo (srov. též rané bondovky či první trilogie STAR WARS). ____ Podobně postupoval i Keneth Branagh v prvním THOROVI, zatímco THOR: RAGNAROK tuhle rovinu naopak účelně rozbíjí a hraje s otevřenou sebeuvědomělostí doslova od prvních záběrů, v čemž mu dost napomáhá i klíčové plus (nejen) marvelovských komiksových filmů: skvělí herci. ____ Žijeme totiž v době, kdy i nejlepší, nejzkušenější či nejváženější herci a herečky napříč generacemi pronášejí ve srandovních kostýmech/schovaní pod pixely naprosto obskurní repliky v rámci fikčních světů s ujetými pravidly a děním následujícím nejprovařenější vývojová schémata - a nejenže jim podobná angažmá nezničí kariéru a točí je souběžně se zcela nežánrovou uměleckou produkcí, ale právě díky nim jsou tato dílka leckdy okouzlující. ____ Ve filmu THOR: RAGNAROK je třeba i na primitivním Hulkovi vidět, jak výborný a s citem pro přesné načasování je Ruffalo pod nánosem senzorů. Jinak řečeno, kdyby ve všech těch filmech nehráli tak dobří herci - a kdyby MCU tak důmyslně nepracovalo s žánrovým portfoliem, v čemž do značné míry imituje systém studiové výroby ve třicátých letech -, bylo by zřejmě poněkud vyčerpávající je pravidelně sledovat. ____ (Jo, pro řadu diváků je tomu i dobrým hercům a rozpustilému vypravěčství navzdory, ale je třeba si uvědomit, že ještě docela nedávno bylo i mezi popkulturně vstřícnými intelektuály přípustnější přiznat četbu D. Steelové než DAREDEVILA.) (29.10.2017)

Od vážného dramatu s podtóny Shakespeara se pomalu utíkalo už v druhém díle, třetí díl tento přerod dokonal. Z třetího Thora je jednoznačně nejvtipnější marvelovka. Přes dvě hodiny nabité humorem často velice typickým pro Waititiho (včetně jeho cameo role). Všechno je neuvěřitelně barevné a hraje na tu nejjednodušší notu. Bohužel právě to je i nejslabší část filmu, který je jinak nadupaný od první do poslední minuty. Vynikající záporačka (stále krásná Cate Blanchett) mezi vtipy a odlehčený tón nezapadá, stejně jako (logicky slušně vypointovaný) závěr, který má rozsah řecké tragédie, ale díky té srandě, je to vlastně úplně emocionálně v jiné rovině. Současně by mě zajímalo, do jaké míry je kontraproduktivní ta snaha do každého komiksového filmu narvat co nejvíce postav (ať z jiných filmů nebo ze stejné série a recyklovat a recyklovat...). Bavil jsem se a o pár dní to ve mě vlastně neponechalo příliš "chytrého humoru" a vtipů. Holt není anus, jako anus. PS: divadlo je boží. PPS: Goldblum je kapitola sama pro sebe. PPPS: Banner byl velice vtipný, i na suchara, kterého Ruffalo zvládá skvěle. (27.10.2017)