Nápravná třída

Málokdy jsem s nějakou postavou tak soucítil a přál jí dobrý konec, jako s Lenou tady. A málokdy jsem byl tak nas-zloben na lidi, jaký jsou občas nelidský hovada. Co se mi líbilo (teda líbilo není správný výraz, spíš co mě zaujalo), je zobrazení toho, jak dokáží být i postižení svině vůči jiným, v jiných politicky korektnějších filmech jsou to přímo andělé míru. Vlastně kromě Leny a její matky na konci nezůstává nikdo jiný, komu bych nechtěl rozbít hubu. Trochu mi to připomnělo některé severské filmy, jen to bylo ještě drsnější a bezvýchodnější. Holka co hrála Lenu by měla dostat nějakou cenu. Vlastně i všichni ostatní, protože svoje role ztvárnili tak, že bych je snad fláknul, kdybych je potkal. Mimochodem, pokud je tenhle komentář příliš nesourodý a přerývaný, tak proto, že jsem vážně nas-zlobený. Což už jsem psal, jenže jsem to dal do závorky a vynásobil dvěma. Brrr, nevim, jestli se na tohle ještě někdy dokážu podívat. (21.08.2016)

Až se mi tomu nechce věřit, že podobné poměry panují v současném Rusku. Podle režiséra Ivana Tverdovského je celý příběh založený na autentických situacích a podobných nápravných tříd existuje jen v Moskvě, kde se natáčelo, několik. Ani mě tak nešokovalo chování spolužáku, které je většinou běžné i v normálních třídách, ale zejména to jak na handicapované pohlíží široká veřejnost, rodiče a učitelé. Například neúčast žáků ze zvláštní třídy při slavnostním zahájení školního roku apod. 75%. MFF KV. (11.07.2014)

Zobrazení invalidů ve filmu (a stejně tak mentálně postižených - viz fiktivní Simple Jack) většinou balancuje někde mezi negativním a pozitivním postojem ke znevýhodněné postavě a strach z obecného přijetí často zatlačí tvůrce do polohy lítostivého porozumění nebo rovnou adorace jejich vůle k žití. Těžko říct, co z toho postižení nenávidí víc. Nápravná třída patří mezi tři snímky na KV věnující odlišnému pohledu na tělesné znevýhodnění a přestože protagonistku vyloženě nezneužívá k sebedojímavým scénám, je z celé trojice nejslabší. Pokud přetrpíte až strojeně idylické přijetí ve třídě (nikoliv ve škole) narušené jen 'náhodnou' smrtí spolužáka a kolouškovský vztah s největším hezounem v okolí, dostanete se ke slušné dávce černého humoru a nepříjemně vyostřených scén. Je dost možné, že laskavý úvod sloužil jen k ukolébání naivnějších diváků, a v takovém případě zafungoval, ale beztak trochu zbytečně zaplní obrovskou část snímku. Navíc empatie a vnímání příběhu z pohledu protagonistky selhává, když se jedná o útlocitnou moralizující kravku. (10.07.2014)

Opětovný nástup do školy není pro mladou vozíčkářku Lenu snadný. Musí se sžít se staromódním učitelským sborem i se spolužáky z nápravné třídy pro fyzicky či duševně postižené děti. Pomáhá jí první láska, ale rodící se vztah se spolužákem vzbuzuje odpor, nevoli i závist okolí. Jak Lena s mámou celou situaci unesou? Do světa ruského školství a šovinismu nás tvrdou psychologickou studií přivádí debutujíci Ivan Tverdovsky, a je to pro Evropana cesta o nějakých 50 let zpět. Solidní herecké výkony a velmi zdařile zachycený vývoj hlavních postav přináší snímku plusové body. Naopak ruční kamera podle mě filmu nesluší, v některých pasážích je její použití na úkor přehlednosti scén. Celkově u mě jeden z favoritů sekce na Východ od Západu zůstává na prahu čtyř hvězd. (09.07.2014)

Vraj podľa skutočnej udalosti. Ak to takto niekde na škole vyzerá, tak tá spoločnosť ide pekne z kopca. Okrem tohto poznatku si divák odnesie ešte aj nepríjemné nadstavenie zrkadla súčasnej spoločnosti ohľadom správania sa k sebe samým a hlavne k telesne alebo k duševne postihnutým. Uznávam, vždy tu bolo niečo také, nejaké posmešky alebo doberačky, len si nie som istý tou brutalitou a násilím. Mám taký dojem, že to časom naberá na intenzite. A to nielen v Rusku. Škoda tej kamery, dosť často bola tak roztrasená, že by sa za ňu nemusel hanbiť ani FF formát. Tiež záver mohol byť ešte trocha viac veľavravnejší, prišlo mi to tak nemastne-neslane ukončené. Celkovo však veľká spokojnosť. 75/100 (19.01.2017)