Vyšší moc

Tato švédská hanekovina pouze smutně ukazuje, že není všechno Haneke, co se třpytí. Námět filmu je zajímavý, ale zbytečná snaha o artové zpracování s nadužíváním dlouhých záběrů statickou kamerou dělá z filmu snobskou záležitost. Kdyby byl natočen trochu konvenčněji, na působivosti by mu to neubralo a nebyla by taková řehole ho dokoukat do konce. A to jsem nezmínil nejtrapnější složku filmu - hudbu, kterou tvoří výhradně Vivaldiho Léto (zřejmě pokus o ironii), které se ozývá asi 20x na náhodných místech filmu a je značně otravné. (03.01.2015)

Dnes žijeme vo svete v ktorom je mužská časť populácie neustále konfrontovaná s rastúcou samostatnosťou a kompetenciami ženskej časti. Argument, že je muž vyťažený v práci už dávno nie je relevantný, pretože žena často buduje vlastnú kariéru a do toho sa stíha starať o domácnosť aj potomstvo. Pre moderného muža sú tieto fakty často spúšťačom pocitov frustrácie a pochybností o vlastnom mužstve a postavení v rodine a aj spoločnosti. Myslím, že veľmi často práve tento fakt, ktorý so sebou civilizácia a emancipácia priniesla, je príčinou partnerských kríz a rozchodov. Niekto by si mohol povedať, že manžel bol neschopný a žena hysterická a malicherná. Alebo z iného uhlu mohla manželka vyzerať zodpovedná a schopná oproti zbabelému manželovi. Pravda je všade a nikde, pretože sa za tým skrýva o mnoho viac. Emancipácia priniesla zo sebou mnohé pozitíva, ale stavia ženy do rolí nadľudí, ktorí musia zvládať všetky ťažkosti všedného života a zároveň byť dokonalé matky a manželky, upravené, sexi a seriózne zároveň. Takýto tlak zapríčiní akurát to, že sú ženy často podráždené a zbytočne posadnuté pocitom kontroly nad celým svetom, ktorý tvorí pre ne práca partner a deti. Muži sú vnímaní ako rovnocenní, ale sami sa často cítia nerešpektovaní až kastrovaní ženou, ktorá je stavaná na úroveň hlavy rodiny. V prípade hlavných hrdinov bola situácia vyhrotená tým, že medzi nimi evidentne viazla komunikácia a neboli schopní tolerovať vzájomné nedostatky. Manželku sklamalo jednanie manžela a naopak jeho zase ponižovalo, ako manželka rozoberala situáciu pred priateľmi, keď on by najradšej zamietol celú vec pod koberec. On nebol schopný priznať svoju vinu a ona nechcela ustúpiť ani o milimeter a naďalej v ňom živila pocit neschopnosti. Všetko mohlo dopadnúť lepšie, keby vzťah nebol narušený, možno by sa všetko odohralo inak, alebo by spolu našli nejaké riešenie. Lenže za daných okolností mala žena pocit, že muž, ktorého si vybrala skrátka nie je schopný zaistiť bezpečnosť jej a ani jej detí. Manžel prepadal pocitu sebaľútosti a odmietal prijať za celú situáciu zodpovednosť. Ako ďaleko asi je schopné takéto manželstvo fungovať? Nehľadiac na to, že dve deti nejavili skoro žiadne známky rešpektu voči rodičom a ich rozhodnutiam, do konca sa snažili prevziať kontrolu nad situáciou, pretože necítili autoritu a správanie rodičov sa im zdalo absurdné. Všetko toto a ešte o mnoho viac, absolútne geniálne sfilmované s tiesnivou atmosférou a bravúrne použitou hudbou ( od tejto chvíle mi vyvstane snímok pri každom posluchu Vivaldiho ) a o nič horšou kamerou. Prostredie horského hotela uprostred zasnežených kopcov evokovalo pocit, že niet úniku a lavína bola ako kríza neúprosne devastujúca všetko čo sa jej postaví do cesty. Myslím, že koľko divákov, toľko názorov a dojmov. Vo svojom žánri vynikajúce a musím doporučiť. (27.08.2015)

Povedzme si to hneď na začiatku na rovinu. Podobných príbehov sme už videli nespočetne. Zo zdanlivo banálnej záležitosti sa postupne vyvinie manželská kríza. Tým pádom sa nedá vyhnúť určitej predvídateľnosti, keď napríklad v tomto prípade ma dej minimálne prvú hodinu ničím neprekvapil. Najskôr reagujú deti, potom sa udalosť začne rozkladať v hlave manželke a nakoniec manželovi. K tomu sa pridá nejaký pár, ktorý je toho svedkom, vyjadruje sa k tomu a nakoniec sa infikuje Vážne to nie sú spoilery, inak to totiž ani nejde. Lenže v mantineloch určených scenáristom to skvele funguje, všetko je presne načasované, humorné situácie sú skutočne vtipné a trefné a predovšetkým tu máme to nádherné prostredie. Bergmanovsky a Nicholsovksy ladená dráma na horách funguje skvele. Lenže možno práve spomínané kapacity by s postavami urobili asi väčšie hogo fogo. Keď už by ich mali v snehu, tak by na nich nenechali nitku suchú. Záver je podľa mňa mierne kontroverzný. Zámer je jasný, len neviem, či tá situácia nesvedčí skôr o opaku, to je ale na diskusiu, kto sa zľakol a kto nie. (09.10.2014)

Seveřané nám naservírovali další drama, tentokráte rodinné. Příběh je to vskutku komorní s jednoduchou zápletkou. Pohodová fungujícíc rodinka si vyjede zalyžovat do Alp kamsi na francouzskou stranu. Tomas i Ebba se těší jak si se svými dětmi zalyžují v klidu hor, bez neustálého vyzvánění Thomasova pracovního mobilu a jak si užijí pracovně jinak zcela vytíženého tátu. Nešetřili na ničem ani na ubytování v luxusním hotelu na vrcholku jedné z hor z jehož vyhlídkové terasy je nádherně vidět do okolí. Při jednom z obědů z této terasy spatří řízený odstřel laviny. Z parádní neobvyklé podívané, kterou si zprvu všichni fotí se posléze staně hrůzný zážitek, neboť masa sněhu se řítí přímo k terase. Zatímco Ebba instinktivně sevře obě děti do svého náručí chráníc jej vlastním tělem, Thomas (také instinktivně) sebere ze stolu ajfoun a rukavice a úprkem prchá z terasy... Z dosahu laviny sice uprchl, ale uprchl z života Ebby také jako chlap, manžel a opora o kterou se dá opřít v kritickou chvíli. Od té chvíle se dovča mění v psychologické drama kdy Ebba má problém s tím co se stalo a Thomas také. Přes zdánlivé bagatelizování situace si totiž sám jako chlap uvědomuje, že se zachoval jako zbabělá sračka. Ví co ztratil a neví co s tím.... ------ Já bych osobně s tím selháním nebyl tak přísný. Skvěle to ve filmu nastínil Thomasův přítel. Ve chvílích, kdy jde o život, kdy je člověk opravdu v tom nejhorším nebezpečí se někteří zkrátka přepnou do defaultního režimu a jejich chování je identické s chováním zvěře. Šílený strach pak z typických hrdinů od nichž předem očekáváme rozhodnost dělá sračky a z běžných lidí hrdiny. Těžko od stolu tvrdit - to já bych tedy neutekl, byť to od stolu zcela jistě řekne každý z nás. - Moc se mi líbil střih ve vypjatých chvílích, kdy je divákova pozornost zničehonic odvedena jinam. Také statická kamera a dlouhé záběry do obličejů herců byly fajn. Tohle zkrátka bylo dobré a to zejména proto, že to bylo velmi uvěřitelné a skvěle podané. Ten závěr v mlze filmem lehce zamával, ale při skončení jsem si uvědomil, že jsem si vlastně přál aby to tak dopadlo. Důvěra je zkrátka křehká sklenka a snadno se napraskne čidokonce rozbije. Za mně je to 5 tužkovek do dronu. * * * * * (08.08.2015)

Parádní hipster art. Základní konflikt snímku je, bez jakýchkoliv debat, hodně originální, vykreslení postav a jejich chování pak skvěle odpozorované. Filmařsky Vyšší moc exceluje, téměř každým záběrem zaujme pozornost a dokáže bez potíží odehrát obraz v jednom statickém záběru, aniž by tak film přicházel o svou vnitřní dynamiku. Naopak, ta je právě díky statickému minimalistickému záběrování velice výživná a vrstevnatá. A abych nezapomněl, významný podíl má na tom i fantastická zvuková stopa snímku. Skloubení minimalistických hudebních tónů a zvýraznění ruchů lanovek a jiných zvuky vydávajících přístrojů, stírá hranici mezi hudební a ruchovou složkou a skvěle tak znervózňuje divákovu pozornost na téměř až podprahové úrovni. Výborný film, u kterého možná nebude každému tak úplně dobře. 8/10 (23.03.2018)