Třešňový tabák

„V životě jsem se naučil jednu věc. Ticho si nekoupíte. Musíte ho najít.“ Lauře končí letní prázdniny a příliš se zatím nepobavila. Rande s hezounkem Egertem nepatřilo k těm nejpovedenějším (večeře, samozřejmě velmi romantická a ani trochu organizovaná, byla groteskní…stejně jako neméně úsměvně-trapná snídaně ke konci) a flákání se s ostatními vrstevníky ji také moc nebere. Pak ovšem kamarádka Merit přijde s nápadem na výlet do přírody…Líbilo se mi, že film působí přirozeně. Přes Lauřin počáteční odstup k praštěnému průvodci přes nalezení zalíbení v člověku, se kterým se cítí dobře, až po samotnou mladickou zamilovanost. Ostatně, společný hezký a nezapomenutelný zážitek nemusí být vždy (jen) o sexu…Lehce romantický a občas i zábavný „feel-good movie“ s pohodovou atmosférou, krásnou kamerou, fajn hudbou (avšak místy nepříliš kvalitním venkovním zvukem), vůní tabáku a láskou k přírodě….nic víc, ale ani míň. Objektivně možná nic světoborného, ovšem velmi příjemného, a proto posílám slušné 4* směr Estonsko. (15.09.2019)

Nie naozaj sa tu nič výnimočné nedeje, ale tie pocity ak ich dokážete zachytiť sú prekrásne. Spomienky na všetko krásne čo sme v živote prežili a to všetko pretkané nádhernou prírodou a skvelou hudbou. Ja k skvelému pocitu z pozretého filmu skutočne niekedy viac nepotrebujem. Videné v rámci projektu 52 films by women. (30.01.2016)

Lauro, tak jsem se taky rozhodla, že budu sbírat hezké chvilky na památku. Ono jich zase tolik není a v těch smutnějších se k nim budu pak určitě vracet.......... Přesně tyhle filmy mám ráda, kde na mě dýchne přirozená atmosféra a ta mě pak vtáhne natolik, že mimo jiné i tu vůni třešňového tabáku cítím až doma. (06.09.2015)

[Dny evropského filmu 2015] S Estonci vyrazit do přírody a lesů se vyplatí, nejen na houby, ale i na borůvky a pokud možno s dýmkou napěchovanou třešňovým tabákem v kapse či alespoň ořechy. Příjemná atmosféra, funkční a jemný (situační) humor (kuře, polština, "co s Tebou budu dělat?"), funkční postavy, kterým vévodí Don Juan z lesů či Jožin z bažin v jedné osobě zahraný přesným Raudsepem. Představitelka Laury si svou teenegerku dává na jedničku, zcela uvěřitelně a velmi sympaticky. Nefunkčí mladistvé lásky, zakázané mezigenerační lásky, přátelství, naprostá uvěřitelnost v emocích. Cibule, holiny a celková uvolněnost, která k mě donutila k téměř soustavnému úsměvu na tváři. Nejmilejší film Challenge Tour mi přineslo povinné Estonsko. [Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií] (11.04.2015)

Nakonec ta čtvrtá hvězda je za statické záběry přírody po ránu... Tenhle film má rozhodně svoje mouchy (velmi nepravděpodobné situace, např. vyústění konfliktu, když se Laura zastane Joosepa, postava Joosepa mohla být lépe napsaná a vykreslená, připadá mi příliš plochá, ty scény s telefonními hovory manželce byly až moc dořečené a moc předvídatelné), ale z mého pohledu se mu podařilo zachytit pocity náctileté holky, pramenící z platonického citu, touhu, osamělost, snění, výkyvy nálad (i když tady se to střídá někdy až moc rychle), to všechno podtržené atmosférou léta. Je to trochu klišé, ale na druhou stranu - která holka něco podobnýho v tomhle věku nezažila? Právě ta platonická báze z toho dělá to, co z toho pak zbyde, i tu sílu, kterou to pak má, bez ohledu na to, jak je to dávno. Nejlíp to asi vystihuje ta pasáž ke konci, když se Laura vrátí z výletu domů (chleba s masem a cibulí k snídani, pán bafající z dýmky na lavičce a tak dále). (21.07.2015)