Bylo nebylo
Režie:
Jan PrušinovskýKamera:
Petr BednářHudba:
František SvačinaHrají:
Lukáš Příkazký, Jenovéfa Boková, Ondřej Vetchý, Tatiana Dyková, Ondřej Pavelka, Marek Taclík, Zuzana Bydžovská, Pavel Liška, Jaroslav Plesl, Pavel Nečas (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Pohádka o tom, jak je důležité mít svého rybodlaka, a taky o tom, jak překonat osudovou kletbu i kouzla, která je snadné zneužít... Království tří rybníků postihla zlá kletba. Nadsmyslné bytosti odčarovaly ze zdejších rybníků všechny ryby, aby vytrestaly domýšlivého krále Boleslava. Jenže tento trest se obrátil především proti poddaným. Zmizení ryb, hlavního domácího produktu, je zbavilo tradiční možnosti obživy a zlikvidovalo jejich živnosti. Svou nespokojenost dávají stále hlasitěji najevo. I uvnitř královské rodiny se zahušťují vztahy. Králova dcera, princezna Lidunka, má úplně jinou představu o životě než její macecha. Chce navazovat na tradiční úlohu, kterou mladé ženy v tomto království vždy naplňovaly, ale stává se jednou z hlavních postav dění, v němž se o své místo na výsluní přetahuje několik vychytralých podvodníků. Nejvíc podfukář a zloděj Nikdáš, který nadsmyslným bytostem ukradl kouzelný proutek a má najednou v rukou velkou moc. V pravý čas se ale objeví mladý rybář Ludvík. Bude to právě on, kdo překoná kletbu, zachrání království a získá ruku princezny? (Česká televize)
(více)Recenze (432)
Slovní hodnocení: Ultrasračka. Nedokoukáno, típnuto hned poté, co Ondřej Pavelka rozehrál před královským párem s princeznou zpěvohru a já šel pod stůl. Trapné, moderně nezajímavé, zřejmě hrající si na mnohem lepší politickou a současnou pohádkovou satiru Tajemství staré bambitky, které i přes jednoduchost a poněkud amatérské hraní je stále asi o 1000% lepší než. tyhle ryby. Prušinovský, Ditrich a Kolečko by se měli zeptat Macharáčka s Gogelem, jak se to dělá a do té doby už vůbec na nic nesahat. Herců mi bylo vysloveně líto, nehledě na to, jestli jsem jim jejich repliky vůbec rozuměl, což taky nebylo moc časté. Celkově nesmysl, trapný a nudný, a doufám, že už to nikdy nikde nikdo nijak pouštět nebude. Rejža i oba scénáristé by si měli dát pár let voraz. ~ Gratulace ovšem patří České Televizi, protože jsem skutečně nevěřil, že nějaká další česká pohádka dokáže být ještě větší sračka než tragická Micimutr.~ PS: Jelikož jsem neviděl titulky, tak by mě zajímalo, jestli v nich bylo uvedeno, že si od Microsoftu licencovali Windows zvuky... - což ale bylo asi jediný na téhle srágoře zajímavý, ale taky už toho bylo moc. ()
Ujeté pohádkové blbnutí, u kterého záleží na přístupu a možná i momentálním rozpoložení jestli bude otráveně spláchnuto do odpadu nebo ozdobenou plným počtem hvězd. Mě to bohužel nepřišlo ani moc pohádkové, ani moc vtipné, byť jsem rozpoznával věci, které vtipné být měly a i proč. Přestože jsem věděl a občas ocenil, do úsměvu mi to nepomohlo. A nezachránilo to ani těch pár opravdu povedených hlášek nebo vtípků. Stavět pohádku na trapnosti dialogů, příběhu i hereckých výkonů není zrovna ideální přístup, a přestože ho možná někdo ocení jako recesi, u mě to nefungovalo. ()
Netvrdím, že mě nepobavil kouzelný proutek vydávající Windows zvuky nebo magické Rybí oko s hlasem Jiřího Lábuse, ale jinak byla tahle bizarní pohádka poměrně suchá a mohla by se klidně přejmenovat na Kdyby byly vtipy. Humor se tu totiž vyskytoval pouze v jakýchsi pokusech o satiru a v různě potrhlém jednání různých postav, ničeho pořádného jsme se navzdory označení "pohádková komedie" nedočkali. Úplný průšvih to není a dovedu si představit, že se na pohádku někdy podívám znovu a budu se smát od začátku do konce, jenže ten smích bude pravděpodobně lehce šílený. ()
I na české poměry neobvyklá přehlídka bizarností. Jako pohádka to moc nedává smysl, tím méně pak pro děti, které pravděpodobně s pláčem utečou od obrazovky už po půl hodině, ale některé nápady jsou docela vtipné - třeba ten zvuk z windows při (ne)úspěšném použití magie. Pravděpodobně působí celkově lépe, a možná i dává smysl, pokud sledujete pod vlivem halucinogenů. ()
Galerie (30)
Zajímavosti (8)
- Název filmu je narážkou na jadrné české úsloví: „Kdyby byly ryby v řiti, nemuseli by být rybníky.“ V širší souvislosti významu jde o to, že „kdyby“ nemá žádnou cenu. (sator)
- Obraz nebožky královny Boženy je „Madame de Saint-Maurice“ od Josepha Duplessise, který ho namaloval v roce 1776. (jan.hryz)
- Přípravy na natáčení zabraly 2 roky. (M.B)
Krize v českých pohádkách? Je znát delší dobu. Povolejte trio Ditrich-Kolečko-Prušinovský. Ti si originálně pohrají s ohranými schématy a stereotypy pohádek. Je to sice originalita těžce vykoupená absurditou, ale hláškuje se, invence se valí ve větším poměru a nebýt téhle netradičně pojaté pohádkové komedie, už bych se pod žánrem pohádka nebavil, což mně VA(dí). Hovorové "va" či "neva" dostane v téhle komedii svůj prostor. No, možná bych se bez téhle podivné výrazové supermoderny kazící pohádkám renomé i obešel. Ve scénáři byl přetlak. Obsáhl co se dalo - politiku, touhu po moci, kouzla, bizarnosti aj. Ne všechno bylo úplně vtipné, ne všechno bylo dotažené, ne všechno bylo smysluplné. Malinký přetlak nastal i v postavách, kterých byl přehršel, ale škoda některou z nich neupotřebit, když byly tak neotřele podané i sympaticky zahrané. Tvůrcům se podařil zajímavý tah. Ani jednu z postav nenapsali schematickým stylem. Ani jedna z postav není klasicky záporná, jak tomu bývá obvykle. Nejméně mě z té pestré škály postav a jejich charakterů bavil rybář Ludvík Lukáše Příkazkého. Nejblíže ke klasickému záporákovi měl po moci chtivý Nikdáš Ondřeje Pavelky. Pavelka zvolil přesnou míru nesympatičnosti, kdy mu nelze ani spolehlivě fandit, ani ho za jeho podvody a lži odrovnat. Druhým záporným elementem byl skvělý komoří Jaroslava Plesla, který byl pozoruhodnou variací na zkaženého politika a intrikána, který si není nijak vědom škod, které na království páchá. K těmto dvěma mohli přibýt ještě Tatiana Vilhelmová, u které mě, nevím proč, akorát napadlo, že může být dobrá v posteli a kaprál Jana Plouhara. U Vilhelmové panoval rozpor, jestli nebylo možné její postavu fifleny důrazněji vypilovat, Plouharův kaprál se ze zlého trotla proměnil v inteligentního maníka, který nesouhlasí se zavedeným systémem poprav v království. Tohle jeho prozření bylo příliš křečovité a náhlé. Král Ondřeje Vetchého byl nepříliš schopný vladař, který o svých slabinách ví, ale nic proti nim nepodniká. Z nějakého důvodu mu chutnají jenom ryby. Jenovéfa Boková zbortila zaběhané schéma líbezných princezen, co myslí jen na vdavky a na parádu. Stačil k tomu její nakřáplý hlas, atypické chování, rybí tuk, a hned jste v rukou žmoulali místo péra banán. A vše uzavírala vtipně pojatá strašidla - hejkal, polednice, vodník a vlkodlak, který vlivem kouzel zmutoval. Když už je to pohádka, která má co do činění s rybami, scénář by následně mohl představovat síť na ryby, ve které byly oka pro bizarnost a díry pro nedotaženost. Nikdáš se zmocní kouzelného proutku, který mu dává neomezenou moc. Může odčarovat každého, koho si zamane. Přesto se nezbaví krále a usiluje o princeznu. Kletba strašidel způsobí, že z rybníků zmizí ryby, ale co ryby v řekách, případně zahraniční toky(!). Nebylo úplně patrné, kam až kletba sahá. Rybář Ludvík nezná princeznu, čemuž jsem se divil, neboť ji považoval za selku(!) V ryze české přírodě je slyšet exotická fauna, mimo jiné troubení slona - proč(!). Rozpory panovaly i kolem kouzel. Několik dalších, především dramaturgických chyb, by se jistě našlo. Neotřele zpracování převládalo, sympatické hlášky mozaiku zdatně vyplnily, hudba byla vynikající, zvláště Pavelka to rozjel mistrně se svým chytlavým songem. Výsledkem je rozverně bizarní a invenční pohádková čalamáda, která mně NEVA(dí). 70% () (méně) (více)