Kdyby byly ryby

Já bych rád, kdyby si tvůrci při psaní dialogů pro pohádku uvědomili, že je píšou pro malé děti a že obdarovávat je slovníkem čtvrtý cenový skupiny není zrovna moc pohádkové. Mám pochopení pro modernizace pohádek, ale mělo by to mít nějaký tempo a atmosféru a to jsem tady naprosto postrádal. Je mně to líto, herce co zde hráli mám z většiny rád a vysloveně bažím po kvalitní nové pohádce a jsem hrozně vstřícně naladěn, ale za takovouhle facku pohádkovému světu nemůžu jinak, sorry. (26.12.2014)

Zatímco v Princezně a písaři navlékli tvůrci na dějovou kostřičku Pyšné princezny šplhání po střechách a metání kozelců při šermu (plus dvacet let nepochopitelně v močálech skrývajícího se fotříka), tady už se s klasickým scénářem nepáral vůbec nikdo. Krádež oka je jen záminkou k rozehrání nejrůznějších bizarností, kdy Plesl tak trochu imituje Preisse (S čerty nejsou žerty), a protože Liška je většinu času zavřený v hrnci, tak Taclík imituje Lišku, přičemž hlavní hrdina je (záměrně?) tou nejméně zajímavou postavou (zajímavější tam byl i holohlav Dastlík, který v Ulici představuje nesnesitelnou sbírku klišé o lidech z Moravy). Bavila mě na tom zejména představa klasické tuzemské rodiny, která z toho při sledování musela být docela vytřeštěná. (26.12.2014)

Nepřirozená civilnost jednadvacátého století se již stala součástí prakticky každé novodobé české pohádky, plus úplná absence dramatu či dokonce hororu, což jsou nepochybně úplné kořeny českých pohádek. Dnešní tvůrci sázejí vše na humor, což se samozřejmě dělo i dříve, nicméně vždy to mělo nádech dramatu a humor byl skutečně legrační, u československých pohádek se lze od srdce zasmát. Dnes to ve většině případů nefunguje, viz pohádky s Mádlem apod. Ryby ovšem srandovní jsou, až na občasné zabřednutí do stupidity (Vilhelmová - Vetchý hrůza...), jsem se upřímně bavil, skoro mi až přišlo líto, že se tvůrci rozhodli do toho zamíchat tisíckrát omílaný prázdný příběh o skromné princezně, nuceném sňatku s podvodníkem a vyvoleném charakterním Boková a Plesl vynikající, Taclík - Holy Motors hadr :). Každopádně i všechno dobré zde funguje tak maximálně jednou. (07.07.2017)

Ujeté pohádkové blbnutí, u kterého záleží na přístupu a možná i momentálním rozpoložení jestli bude otráveně spláchnuto do odpadu nebo ozdobenou plným počtem hvězd. Mě to bohužel nepřišlo ani moc pohádkové, ani moc vtipné, byť jsem rozpoznával věci, které vtipné být měly a i proč. Přestože jsem věděl a občas ocenil, do úsměvu mi to nepomohlo. A nezachránilo to ani těch pár opravdu povedených hlášek nebo vtípků. Stavět pohádku na trapnosti dialogů, příběhu i hereckých výkonů není zrovna ideální přístup, a přestože ho možná někdo ocení jako recesi, u mě to nefungovalo. (23.03.2016)

Hned na začátku byl bigbít, za který by se styděla i studiová pohádka 80. let, pak se konal jakýsi dialog "jo, to přepadávání pocestných už není co bývalo. Jojo, už to není co bývalo. Vůbec ne" nebo co to tam dotyčný plácal a třikrát zopakoval, aby se vešel do času vymezeného na scénu. Pak jsem zaslechl ještě něco o rybím tuku a pak už jsem to nevydržel a přepnul na Někdo to rád horké. Chudost ducha toho, kdo psal dialogy, byla přímo na mrtvici. (26.12.2014)