Lída Baarová

Jako obhajoba Lídy Baarové je film příliš povrchní a dělá z Baarové abnormální blbku, která žila ve vakuu, proto si nemohla uvědomit žádné souvislosti. Jako obžaloba Lídy Baarové je snímek také příliš povrchní a dělá z ní ziskuchtivou souložnici kohokoliv, kdo jí může pomoci v kariéře. Překvapivě jediným, kdo se mi líbil, tak zůstal Jiří Mádl v roli uťápnutého a slizkého asistentíka, kterému ke štěstí postačí, že si mohl sáhnout na ženská ňadra. Škoda, Renč uchopil velmi výbušný námět, který mohl filmové fanoušky rozdělit na dva nesmiřitelné tábory, ale nakonec natočil politicky korektní snímek, který nemůže naštvat ani jednu stranu. Asi se stýká s politiky tak často, že již myslí jako oni. (19.02.2017)

|80%| Shlédnuto v kině. Byl jsem ukecán kámošem zajít na Lídu Baarovou do kina. Nakonec jsem souhlasil. Téma z druhé světové války je jistě zajímavé, mě to až tak moc nebere, ale neříkám, že se mi pár filmů podle těchto skutečných událostí nelíbí. Třeba Pád třetí říše – to se opravdu povedlo. No, tohle sleduje především osud České herečky Lídy Baarové. A tak mě to vtáhlo do děje a já se bavil až do konce. Ke konci atmosféra dost zhoustla a bylo to trochu drsné (mohlo být ještě víc tedy). Nějaké ty drobnosti, úpravy bych k filmu doladil, ale vzhledem k tomu, že až se až tak o 2.světovou válku nezajímám, tak mi to sedlo. Z herců bych trochu vytknul Pavla Kříže, který ztvárnil Hitlera. Neříkám, že to bylo děsný, ale slyšet Křížův hlas, to mi vůbec k Hitlerovi nesedělo. Ostatní herci byli naprosto v cajku. Herec, co hrál Goebbelse, Karl Markovic mě bavil nejvíc, zahrál tu postavu opravdu mistrovsky. Samotná hlavní herečka filmu Tána Pauhofová ztvárnila Lídu Baarovou též dokonale. Bavila mě její postava – i jsem si z toho odnesl pár myšlenek. Gedeon Burkhardt je můj oblíbenec z Kobry 11 a také z Rexe, takže jsem ho zde rád uviděl. S ostatními nemám problém, i toho Mádla v menší roli jsem přežil, ikdyž ho moc nemusím. Je to zajímavý film, Renčovi se to povedlo, takže jsem nakonec rád, že mě na to kámoš vytáhl do kina (05.02.2016)

Příběh blbky, která se zamilovala do Němce a válku viděla skrze růžové brýle. Nevím, co ten Renč blbne, ale jak mám ráda jeho devadesátkové počiny, tak cca. od roku 2005 je to vážně Bída. Pomalé vyprávění mi nevadí, když ale film začne, hodinu a půl se plahočí a nakonec skončí, aniž by ve vás zanechal jedinou silnější emoci, tak je to film zbytečný. (08.01.2017)

Když naše milá Lída sleduje protižidovský pogrom, nic to se mnou nedělalo. Když jí poumírala polovina rodiny, nic to se mnou nedělalo. Když měla pár desítek vteřin před popravou, nic to se mnou nedělalo. Kde se stala chyba? Jen její jméno vyvolávalo/vyvolává emoce. Nechci úplně plivat, ale výsledek obsahuje zbytečně moc bizarních momentů, plochých postav, chybí jasný autorský postoj, chybí osudovost, chybí napětí. Filip Renč měl velké téma, hodně peněz, slušné mezinárodní obsazení, ale výsledkem je odfláknutá báchorka pro diváky tak trochu jiných očekávání. (26.08.2016)

Lída? Bída. Filip Renč zkrátka netočí filmy pro mě, ačkoliv si bohužel tu a tam vybere námět, které by mě zajímal. Jeho Lída Baarová je po většinu času pouze nechtěně směšná. Herci, ač typově dobře vybraní, nepodávají prakticky žádné výkony (asi nejvíce to je vidět na Hitlerovi "Máte ráda Wagnera?" Pavla Kříže, který není k smíchu, dokud poprvé nepromluví, a na Goebbelsovi Karla Markovicse, který se většinu doby tváří jako imitátor Roberta De Niro a dabing Viktora Preisse mu vůbec nejde do úst), scénář je hloupý, buď zbytečně polopatický, nebo zase zkratkovitý až hanba, hlavní hrdinku snad divák nemá šanci ani pochopit, natož aby ji ve finále spolu s mladou studentkou soudil... A kam se poděl onen mamutí rozpočet? Doopravdy netuším, protože hned úvodní scéna vypadá ošklivě televizně, asi jako něco z Četnických humoresek. A není poslední. Celkovému bídnému dojmu pak jenom nahrávají nebývale bizarní výjevy typu "milostné" chvilky a obličejů v plamenech nebo úplného závěru se zhasnutím lampy - to snad proboha nikdo ani nemohl myslet vážně! Utěšuje mě pouze to, že jsem v kině nebyl zdaleka jediný, kdo se tak často smál. (21.01.2016)