Režie:
Filip RenčScénář:
Ivan HubačKamera:
Petr HojdaHudba:
Ondřej SoukupHrají:
Táňa Pauhofová, Karl Markovics, Gedeon Burkhard, Zdenka Procházková, Simona Stašová, Martin Huba, Anna Fialová, Jiří Mádl, Lenka Vlasáková, Pavel Kříž (více)Obsahy(1)
Česká herečka Lída Baarová je v roce 1934 pozvána do berlínských filmových ateliérů Babelsberg, považovaných za evropský Hollywood. Po počátečních potížích nakonec okouzlí i davy fanoušků v celém Německu. Tisk ji vynese na titulní strany jako jednu z nejkrásnějších žen Evropy. Užívá si slávy i náklonnosti Gustava Fröhlicha, tehdejšího idolu všech německých žen. Ten je nejen jejím partnerem před kamerou, ale stane se i jejím milencem. Obdiv neskrývá ani sám Hitler, který po návštěvě ateliérů Baarovou pozve k soukromé audienci na Říšském kancléřství. Hvězda Baarové strmě stoupá. Lída s Fröhlichem se nastěhují do luxusní vily na prestižní berlínské adrese. Aniž tuší, že mají tak významného souseda – pána filmového průmyslu, ministra propagandy Goebbelse. Goebbels je k sobě začne zvát na vyhlášené večírky za účasti umělecké i politické smetánky. A při nich postupně vtahuje Baarovou do svých „ďábelských" sítí. Fröhlich žárlí a po jednom z mnoha dalších žárlivých výstupů ji vyžene z domu. Na tuto příležitost čeká bezhlavě zamilovaný Ďábel. Chce se kvůli Lídě vzdát úplně všeho – rodiny, kariéry, Říše. Baarová odmítne nabídku na dlouhodobé angažmá v Hollywoodu, zůstane v Berlíně a nové lásce nezvladatelně propadne. Zásadní otázku, zda je možné milovat zločince, si bude klást až za pár let a pak po celý zbytek života. Hitler na základě proseb Goebbelsovy manželky rozkáže svému ministrovi, aby ukončil skandální, s velkoněmeckými ideály neslučitelný vztah s Baarovou. Goebbels protestuje, ale po Hitlerově nátlaku svou lásku zavrhne. Baarové je zakázáno hrát v německých filmech a nesmí opustit Říši. Během Křišťálové noci v roce 1938 se jí podaří uprchnout zpět do vlasti, kde natočí ještě několik úspěšných filmů. Po okupaci Československa ale musí před nacisty opět prchat. Když skončí válka, vrací se plná nadějí do Prahy. Zde se však setká jen s výsměchem a ponížením. To pravé peklo ji ale teprve čeká... (Cinemart)
(více)Videa (2)
Recenze (873)
Kýč jak bič! Renčův film není jen sentimentální (což bych u tak kontroverzního tematu nečekal), on je hlavně neuvěřitelně nudný. Dvě třetiny se nic neděje, a pak je najednou konec. Několikrát jsem se musel smát (i když ne naplno, jelikož v kině byly kromě asi pěti mužů, včetně mě, samé ženy, a k mé hrůze většina učitelky...) - scéna v Orlím hnízdě, Mádl a jeho nenechavé ruce (,,A teď už můžu klidně umřít.") či těžce symbolická scéna sebevraždy s pozadím Hradčan (obstála by tak v 60.letech, dnes jako studijní cvičení). Pauhofová se celý film šklebila (přistihl jsem se, že se celou dobu šklebím přihlouple jako ona), což bylo jasné režisérské selhání, jelikož v úvodní scéně s titulky ukázala, že mimiku zvládá. Na film jsem byl pozván, ale úplně nelituji. Hezké obrázky, asi nejlepší ze všeho Lídiny kostýmy a standardně skvělá Stašová. Soukup se vykrádá. Film z války neděsí (a měl by). Vícekrát vidět rozhodně nemusím. A Baarová byla ve skutečnosti nejen krásná, ale i uhrančivě tajemná, což Pauhofová zkrátka není... ()
Nejsem člověkem, který by rád sledoval prvorepublikové filmy. Nejsem ani člověkem, který by o Lídě Baarové věděl něco více než to, co jsem se dozvěděl z dokumentu Zkáza krásou, který jsem viděl před pár měsíci. Ale tenhle náhled do života jedné ženy, herečky, která se zapletla s dějinami, mě dokázal ohromit. Respektive zaujal mě natolik, že nevím, co bych mu vytknul. Jeden pohnutý osud jedné ženy je poutavou sondou do první republiky, a rovněž i do období bezprostředně po skončení 2. světové války. A je mi z toho až smutno. Tenhle film ve mně vyvolal emoce.Vyvolal ve mně i určitou sounáležitost s hlavní hrdinkou. A ukázal mi, jak snadno se člověk zaplete s něčím větším, než je on sám. Nemohu si pomoci, ale jsem nadšený. Vynikající a věrohodné zpracování, perfektní herecké výkony, ani na okamžik jsem se nenudil. Ale přesto mám pocit, že film by si zasloužil ještě pár záběrů na to, jak šla Lída Baarová dál svým životem. Závěrečné textové info mi opravdu nepřišlo dostačující. A myslím, že filmu by slušelo i pár vzpomínkových záběrů na Lídu Baarovou či jejích archivních fotek, třeba během závěrečných titulků. Ale jinak je to dokonalé a dávám lepší čtyři hvězdy. ()
Velké, patetické, směšné, v podstatě typicky renčovské. S vyhrocenými scénami, které neslouží vyprávění (před popravou, Křišťálová noc) a symboly, jenž protahováním konkrétní a otravují (oheň). Pokud chtěl režisér jen milostný příběh, proč nezpracoval pro TV další Monyovou? Na jedné straně by rád přesah, ale na druhé se ho nelogicky zříká? Z hereckého obsazení je nejlepší stylový Gedeon Burkhard (překvapení jak prase) a Pavel Kříž, který je Hitlerovi opravdu hodně podobný (v umírněných scénách, když neprskal). Film byl u mě dlouhou dobu v průměru, ale na konci, kdy nám syn jednoho z našich nejlepších scénáristů, sdělí banalitu, že "věci nejsou takové, jak se na první pohled zdají být," mi spadla brada a jedna hvězda s ní. Už se těším na Třeštíkovou. ()
Když jsem šel do kina na nejočekávanější český film roku, tak jsem měl na mysli obě varianty - že to bude buď trhák, nebo propadák. Ve výsledné podobě se Lída Baarová pohybuje vrtkavě na pomezí obou pólů. Život jedné z nejkrásnějších českých hereček 30. let nabízí velice hutný materiál na ledasjaké zpracování, takže jistý potenciál zde rozhodně byl, je i bude. Musím říct, že se z toho určitě dalo vytřískat více, ale musím zase na druhou stranu uznat, že několik podmanivých a nápaditých scén film obsahuje. U tuzemské produkce je často kamenem úrazu touha po světovosti, byť jde úspěchu dosáhnout i hezky po česku, proto působí některé sekvence až příliš uměle a strojeně. Velkým kladem pro mě bylo prolínání dvou časových linií, které se dobře doplňovaly - zaujal mě též voice-over staré Lídy, který byl jedním z těch momentů, kdy se vykrádání z cizích filmů vyplatilo. Osobně mě více dostala spíše druhá polovina filmu, jelikož ta první, byť líbivě natočená, byla zdlouhavější, zatímco ta druhá měla větší spád a přítomná tragičnost udělala také svoje. K užívání němčiny ve filmu se vyjadřovat nebudu, protože by to bylo na dlouhé povídání, snad jen mohu dodat, že v mnoha amerických filmech mluví cizinci většinou anglicky, tak proč si dělat zbytečné násilí a remcat nad česky mluvícím Hitlerem. Lída Baarová se jako okázalý velkofilm nejspíše do dějin české kinematografire nezapíše, ale nechci na film nespravedlivě házet špínu, protože snaha zde přece jenom byla. ()
Ak film potrebuje na konci vlastným divákom nejako ospravedlniť svoju nemožnosť, tak to je podľa mňa skutočne tragédia tohto výpravne krásneho diela plného absolútne divných a neprirodzených scénok, ktoré človeka viac vytočia než privedú dobrú náladu. Pauhofová je podľa mňa okey, ale myslím si, že som ju už videl aj v lepších rolách. Markovics je u mňa mix, lebo má tu pár skutočne dobrých scénok, no potom sú tu aj iné scénky (najmä posledný telefonát s Lídou), ktoré sú tak maximálne trápne a nefungujú, že je to čisté zúfalstvo sledovať. Najlepšie podľa mňa vychádzajú Martin Huba a Jiří Mádl. Na nich sa díva počas filmu celkom dobre a dokonca sú aj prirodzení. Film si neodpustí komédiu, ktorá absolútne nepasuje a záleží od toho, či vám to sedí. Mne nie. Sexuálna scénka je podľa mňa otrasná a absolútny padák filmu, rovnako ako aj neskutočne veľké množstvo záberov zblízka na tváre a preafektovanosť, ktorú v závere tomu všetkému tvorcovia dávajú. Úprimne, odo mňa tento film žiadnu veľkú lásku nedostane. Je tu pár dobrých momentov, ako napríklad záchrana Lídy pred idúcim vlakom alebo jej bolesť, ktorú prežíva vo väzení, ale ako celok pre mňa film vychádza absolútne nezaujímavo, trápne a divne. Hodnotenie: D ()
Galerie (64)
Zajímavosti (37)
- Jednu ze skladeb na soundtracku z filmu zpívá i představitelka hlavní role, Táňa Pauhofová. [Zdroj: deník METRO] (hippyman)
- V německém znění filmu, na rozdíl od české verze, zaznívají původní hlasy herců Karla Markovicse (Joseph Goebbels) a Gedeona Burkharda (Gustav Fröhlich). Tatiana Pauhofová (Lída Baarová zamlada) a Zdenka Procházková (Lída Baarová na sklonku života) se do němčiny nadabovaly samy. (Revivup)
- Dobové barevné záběry na pozadí ve scéně, kdy Lída (Tatiana Pauhofová) přijíždí s matkou (Simona Stašová) roku 1934 do Berlína, jsou z krátkého snímku Berlin - Reichshauptstadt (1936). (ČSFD)
Reklama