Lída Baarová

Jedna hvězdička za připomenutí života kontroverzní L.B....Film mohl začít tím, proč byla zbavená svéprávnosti, a to z důvodu neschopnosti nakládat úpčelově se svým majetkem. I mužem, který před tím, než byla zbavena svéprávnosti, tak ji připravil o zbytek majetku, jehož část by si nepochybně zasloužila především osoba, která se o tuhle rodinu nezištně starala....L.B. nepochybně ovlivnila život celé jejich rodiny, ať už šlo o smrt její sestry, pro mě sympatičtější herečky, tak i o osudy mnoha osob...Nikdo ji nenutil, ani nemohl, aby se stala milenkou nacistů, či vůbec se věnovala herectví....Film je postavený na jednoduchých střetech, a navazuje na projekty, divácky úspěšné jako Lidice apod...Pro mě i dost špatný výběr herců, kteří už jsou tak ohledění, že sotva se od nich dá čekat něco nového...Ale jelikož stál film 80 milonů, a lid má nyní tyhle filmy v oblibě tak proč nepřát českému filmu, aby si vydělal na další film, a režisér se vykoupal v nějakém teplém moři. Není snadné ukočírovat to stádo lidí kolem filmu, takže jen tak dál, dokud je zájem, tak je třeba využít toho....A i další, točte, pište, dělejte, ať se máme po čem vozit, a čím bavit!!! (24.01.2016)

Banální scénář a megalomanská, ovšem amatérská režie, to jsou ve zkratce dva hlavní problémy tohoto filmu. Už hned začátek, kdy jsou do jakože dobových záběrů z Berlína vloženy postavy Pauhofové a Stašové, dávají tušit, že následuje průser. A taky že jo. Je to škoda, že při tak velkorysém rozpočtu a z něj plynoucí výpravnosti a účasti hvězd vznikla taková hovadina. Nevím, co kritizovat dřív, zda Renčovu zálibu v bezdůvodně drasticky dramatických scénách (křišťálová noc, popraviště, sebevražda Zorky Janů), nebo prostě jen nepochopitelných momentech - Hitler "svádějící" Baarovou (nebo co to mělo být) Wagnerem, Mádl toužící osahávat kozy, scenáristické klišé jako "záchrana před popravou v poslední vteřině, když někdo přiběhne ze vzkazem od ministra" či pravděpodobně nejhorší milostná scéna v dějinách českého filmu (což mě rmoutí o to víc, protože v ní účinkovala moje drahá Táňa Pauhofová). Vůbec Goebbelsova postava byla napsaná strašně divně. Několikrát se zmíní o jeho pronikavém intelektu, ale není to vůbec poznat, působí jen jako nadrženej strejda. K tomu musím na Renče směřovat další výtku - hlavně na jeho zbabělost nenechat německé scény v němčině. Zaprvý profláklé hlasy Viktora Preisse (Goebbels) a Martina Stránského (Fröhlich) dost ruší, zadruhé to vede k neúmyslně komickým momentům, kdy všichni šprechtí česky, ale dopisy si posílají v němčině. No, zkrátka celá Lída Baarová měla velké ambice, ale především vinou Filipa Renče dopadla blbě. Ohromná promarněná šance a promrhaných 80 milionů. (19.03.2018)

Na začátek komentáře si prosím vytkněte do závorky, že mi Filip Renč nikdy netelefonoval opilý, nemám problém s jeho natáčením klipů pro různé politické strany, nesejde mi na jeho politickém přesvědčení a není mi patnáct a nemám vagínu, a tak se mě ani nesnažil osouložit. Podstatná není Renčova osobnost, ale filmografie, která je plná - byť nezáměrných, ale na tom nezáleží - exploatací. LÍDA BAAROVÁ je jejich vrcholem. Až tak, že bych ji označil za nejlepší český polistopadový příspěvek k danému žánru, potažmo typu produkce. Zcela nesoudržné vyprávění, souvislé asi jako výpověď svéprávnosti zbavené alkoholičky, je sledem bulvárně vypjatých scén, v nichž se s rétorikou jisté části diskutujících na netu tepe do hvězdného systému (herečky jsou kurvy), kinematografie (mocný producent nade všemi), národní povahy (závist, úspěch se neodpouští), nacionalistického i komunistického smýšlení atd. Styl se pokouší evokovat domácí a zahraniční kinematografii z dob(y), kdy se snímek odehrává. Používá se okázalé zadní protisvětlo, velké časové období je shrnuto v podobě "trhacího kalendáře", kdy stránky z něj jsou nahrazeny plakáty, nechybí archivní záběry a konkrétní citace. Ostrý je tak leda první plán, protože ten film ani víc plánů (v doslovném i přeneseném slova smyslu) nemá. Podstatné je, že u stylu dominuje expresivní funkce, kdy jednotlivé postupy mají vyvolat silnou emocionální odezvu, čímž se posiluje exploatační "rétorika" díla. Celé to působí jako sirkovské melodrama, které má okázale návodnou hudební složku, řadu nepravděpodobných náhod ve vyprávění a tolik vypjatých pasáží, až to způsobuje odstup. Nejde tedy o naziploatation, ale spíše exploataci melodramat, kdy cílem je vyvolat odezvu, a to v podstatě jakoukoliv. Nesejde na tom, že je to nezáměrné, protože zábava je to výtečná. Vrcholných scén je hned několik, přičemž většina byla již profláknuta (soulož Baarové s Goebbelsem s odkazem na METROPOLIS, sebevražda sestry Baarové se ztvrdlými bradavkami a promáčenou noční košilkou, Hitler v uprskaném podání Kříže poslouchající Jízdu valkýr). Zapomíná se dodat, že v druhé polovině to Renč s Hubačem perou natolik mocně, až si člověk nestíhá oddechnout, aby ho nebolela z toho neustálého smíchu bránice. Výsledné hodnocení je tak jasné: 5/7, resp. 11/9. A doufám, že se film vyšvihne na databázi na 88%. (29.01.2016)

Když jsem šel do kina na nejočekávanější český film roku, tak jsem měl na mysli obě varianty - že to bude buď trhák, nebo propadák. Ve výsledné podobě se Lída Baarová pohybuje vrtkavě na pomezí obou pólů. Život jedné z nejkrásnějších českých hereček 30. let nabízí velice hutný materiál na ledasjaké zpracování, takže jistý potenciál zde rozhodně byl, je i bude. Musím říct, že se z toho určitě dalo vytřískat více, ale musím zase na druhou stranu uznat, že několik podmanivých a nápaditých scén film obsahuje. U tuzemské produkce je často kamenem úrazu touha po světovosti, byť jde úspěchu dosáhnout i hezky po česku, proto působí některé sekvence až příliš uměle a strojeně. Velkým kladem pro mě bylo prolínání dvou časových linií, které se dobře doplňovaly - zaujal mě též voice-over staré Lídy, který byl jedním z těch momentů, kdy se vykrádání z cizích filmů vyplatilo. Osobně mě více dostala spíše druhá polovina filmu, jelikož ta první, byť líbivě natočená, byla zdlouhavější, zatímco ta druhá měla větší spád a přítomná tragičnost udělala také svoje. K užívání němčiny ve filmu se vyjadřovat nebudu, protože by to bylo na dlouhé povídání, snad jen mohu dodat, že v mnoha amerických filmech mluví cizinci většinou anglicky, tak proč si dělat zbytečné násilí a remcat nad česky mluvícím Hitlerem. Lída Baarová se jako okázalý velkofilm nejspíše do dějin české kinematografire nezapíše, ale nechci na film nespravedlivě házet špínu, protože snaha zde přece jenom byla. (22.01.2016)

Lída? Bída. Filip Renč zkrátka netočí filmy pro mě, ačkoliv si bohužel tu a tam vybere námět, které by mě zajímal. Jeho Lída Baarová je po většinu času pouze nechtěně směšná. Herci, ač typově dobře vybraní, nepodávají prakticky žádné výkony (asi nejvíce to je vidět na Hitlerovi "Máte ráda Wagnera?" Pavla Kříže, který není k smíchu, dokud poprvé nepromluví, a na Goebbelsovi Karla Markovicse, který se většinu doby tváří jako imitátor Roberta De Niro a dabing Viktora Preisse mu vůbec nejde do úst), scénář je hloupý, buď zbytečně polopatický, nebo zase zkratkovitý až hanba, hlavní hrdinku snad divák nemá šanci ani pochopit, natož aby ji ve finále spolu s mladou studentkou soudil... A kam se poděl onen mamutí rozpočet? Doopravdy netuším, protože hned úvodní scéna vypadá ošklivě televizně, asi jako něco z Četnických humoresek. A není poslední. Celkovému bídnému dojmu pak jenom nahrávají nebývale bizarní výjevy typu "milostné" chvilky a obličejů v plamenech nebo úplného závěru se zhasnutím lampy - to snad proboha nikdo ani nemohl myslet vážně! Utěšuje mě pouze to, že jsem v kině nebyl zdaleka jediný, kdo se tak často smál. (21.01.2016)