Co jsme komu udělali?

Kdo se při výběru filmů orientuje podle slavných režisérských es, ten se filmu Co jsme komu udělali nejspíš obloukem vyhne. Kdo vyhledává přítomnost hvězd filmového plátna, taky nemá důvod ztrácet se snímkem čas. Přesto jde ve Francii o divácky nejúspěšnější kousek roku 2014, který ve vzácné shodě ocenilo publikum i filmová publicistika. V době, kdy bezmála každý třetí Francouz volí pravicové radikály, kdy se z francouzských muslimů bojujících za extremistický Islámský stát na Blízkém východě dá sestavit menší armáda, kdy zemi zaplavují antisemitské útoky, je zkrátka příjemné vidět film, který palčivé téma soužití v multietnické společnosti, střetávání a hledání náboženské a etnické identity bere s komediálním nadhledem a směřuje ke vzájemnému pochopení a klasickému happyendu. Partnery čtyř půvabných sester sice dělí kde co, přes všechno hašteření však dokážou k sobě nalézat cestu. Nejde přitom o nich hlubokomyslného, je to ryzí oddechovka, lidová komedie, která nemá ambice dobývat festivalové soutěže a útočit na žebříčky prestižních titulů sestavované uznávanými kritiky. Je ale natočená vkusně a nic ošklivého na její účet napsat nemůžu. Příjemné pokoukání, byť o nic zásadního určitě nejde. Celkový dojem: 75 %. (11.12.2014)

Výborná ukázka multikulturního humoru, v níž to schytávají úplně všichni. Neboť je-li člověk blbý a nechává se ovládat předsudky, je úplně jedno, je-li to bílý katolík, Žid, arabský muslim, Číňan nebo katolický černoch. Nepřekvapuje mě, že něco takového natočili Francouzi. A já jen doufám, že jako otec nebudu takový nesnesitelný idiot, jako ti dva ve filmu. (03.01.2015)

Docela sem se bál, aby to nebyla taková ta trapná komedie, kde postavy dělají ze sebe blbce a ocitají se v absurdních situacích, nic by zde nedávalo smysl. Ona je to přitom opravdu vtipná komedie, kde se rodiče vyrovnávají s tím, že jejich dcery nejsou ženaté s ošklivými Francouzy, co ani nebydlí ani ve Francii. Ale sou ženaté/zasnoubené s Muslimem, Židem, Asiatem a ta poslední si bere černocha, pro rodiče, je tohle logicky těžko stravitelné, hledají chybu v sobě a následně v nich, ale to že si láska nevybírá, a že si vždycky najde cestu, na to už trošku rodiče zapomínají. takže snězení předkožky a hledání špíny na nového zetě, jakožto jediné trapné momenty ve filmu, lze odpustit. Navíc film stačí vyvrátit některé hloupé předsudky, které kolují světem, a že nehledě na víru, barvu kůže či odkuď dotyčný pochází, chlap zůstává chlapem a když se chová jako blbec, tak to neni kvůli tomu, že je z druhého konce světa, ale že je to chlap. Nicméně ve výsledku, pravda a láska nakonec zvítězí nad upištěným knězem, co utrácí církevní peníze, za drahé sukny. A nehledě odkuď jste, tak komunisty považuje za odporný svině, a to je podle mně to nejhezčí poselství. (04.03.2019)

Příjemná a pohodová komedie o multikulturní Francii plná nekorektního politického humoru. Trošku mě zarmoutilo, že humor nebyl o pár trošiček černější. Myslím si, že u takového nápadu se mohl režisér, popřípadě scénáristé rasisticky vyřádit. Takových těch scének, kdy se smějete tak, že spadnete z posedu se tu věru nedočkáte. Trošku mi přišlo, že se páni tvůrcové hodně báli, aby náhodou někoho neurazili moc. Co víc dodat? Velmi příjemně mě překvapili, pro mě osobně zcela neznámí, herci a herečky. Ve vzduchu poletuje příjemná francouzská pohoda. No, podívat se na to rozhodně dá. Že bych si z toho promočil trencle to zase ne. Takové spíše slabší 3 *. (15.12.2014)

Nádherné dcery až na citlivku si najdou muže svých snů ale má to malý háček. Každý muž je odlišný kulturou a tak se na mě hrnula jedna zábavná scéna za druhou celkový příběh film je dokonalý a zábavný, herecky jsem co nejvíc spokojený musím víc než Francouzkou tvorbu pochválit překvapují čím dál tím víc. (07.10.2018)