Zvonilka a tvor Netvor

Teda polovinu filmu jsem vyloženě pospával, takže mi toho dost uniklo, a taky celý začátek procesu připojování kabelů z PC do TV ( momentálně v tom mám menší bordel, protože jsem se nedávno stěhoval ) mi málem přivodilo kolabs, ale co bych pro prcka od kamarádky neudělal. Není nad to když si 9 letá holka vymyslí že chce vidět před spaním pohádku "Zvonilka a tvor netvor" Teda vůbec jsem netušil že něco takového existuje, takže jsem chvilku tápal než prcek přistoupila k PC a zkušeným klikáním moji osobu navedla na správný servr. ----- Příběh je plochej jak naše planeta před 500 lety a o nějakém akčním dobrodružství nemůže být ani řeč. Netvor byl takovej ten hodnej bambula ( to snad ani není spoiler - to každý doufám předpokládal ) kterej byl i celkem sympaťák. Komando vílích skautek, bylo teda i na Disneyho poměry trochu vostrý a určitě budou muset v příštím filmu trochu ubrat, nebo se budou maminky asi docela bouřit co to tam pobíhá za xeny. Jak už jsem psal na začátku, tak jsem půlku filmu proklimbal, takže mi nebylo úplně jasné proč byla obloha zelená a pak modrá a proč tomu tvorovi netvorvi zničehožnic narostli rohy a křídla. Konec celkově nebyl zas tak špatnej, i když teda mohly trochu ubrat na dramatičnosti a prostě jen poslat lumpíka spát. Za moji osobu bych plácl 2 hvězdy. Za prcka to ovšem bude asi 5, protože ten výraz v očích mluvil zcela jasně. ( na zítřejší sledování už stahuju předchozích 5 dílů a budu trochu šprtat vílštinu, abych zase nebyl za jelito, kterému musí polovinu děje vysvětlovat 9 leté dítě. No ale je to tím že jsem fakt chvílema poklimbával ) Podléhám dětskému vkusu a dám 4 hvězdy. (28.02.2015)

Jako obětavý otec jedné malé skalní Zvonilka fans jsem se nejnovějšího dobrodružství z Hvězdné roklinky zúčastnil v sále hradeckého CineStaru.........nejde však o to, že po třicítce navštěvuji animované pohádky o vílách, ale o to, jaké hrůzy na mne s první minutou zaútočily. Takže startujeme, cola, nachos, popcorn, gumové bonbony, víly, myšky, ptáčci, kytičky.....proroctví, apokalypsa, netvor - mimochodem, už samotný fakt, že se v názvu snímku objevuje slovo "netvor" je na pováženou, ale to je možná to nejmenší zlo. Krvežíznivý hon na titulního hrdinu (slovy vílí skautky: "udělám svou práci") ukončený pro dětské publikum opravdu vydařeným "happy endem" z kterého vyplívá, že všichni jednou umřeme.........ne, nestačilo se s na hibernaci se chystajícím tvorem rozloučit slovy: "uvidíme se až zase bude potřeba tvé pomoci"....prostě to tam napálíme, ať mají mít děcka z čeho noční můry). Malou (3 roky) jsme celou dobu museli držet v náručí s tím, že všechno dobře dopadne.....a to si nedovedu představit starší dítě, které si umí dat dohromady dvě a dvě - to se musí v noci počurávat ještě na střední. Slovy mé ženy, která má díky mateřské dovolené kreslené pohádky celkem najeté: "nejhorší Zvonilka" a já dodávám: "nevhodné pro kojící ženy, trpící srdečními chorobami a děti všech věkových kategorií". (24.02.2015)

Jednoho dne jsem dlouze nasál několik doušků dobře vychlazeného lahvového piva a pronesl směrem k paní Generové: Zítra vezmu dítě do biografu. Dávají Spongeboba. Kalhoťáka. Ať můžeš naklidit, navařit, vyprat cejchy a vycídit vidličky a nože. Druhý den ráno mě vzbudilo tiché cupitání dětských nožek: Táto, já bych raději šla na tu Zvonilku. Tady jsou dvě možnosti. Buď odmítnout a vystavit se těm nepříjemným akustickým projevům dětí, jako je vzlykání, pištění a pláč, nebo svěsit ramena a ustoupit. O šest hodin později kupuji v kině Hutník dva lupeny na Zvonilku a taky cukrkandl, pišingry a nějaké ty cocy coly. Vestibul je plný lidí a trochu mě překvapuje, že většina lidí nemá víc jak metr třicet. Vcházíme do sálu, odklízím zbytky popcornu ze sedačky po svém předchůdci a pohodlně usedáme. Za chvíli celý sál zhasne a ze tmy se jen ozývají tenké hlásky: Mamííí, já se bojím! V té chvíli si uvědomuju, že jsem asi jediný tatííí ze všech větších či menších přítomných. No potěš. Film začíná. Roztomilé víly, ptáčkové, motýlci, zajíčkové, přesně jak jsem očekával. Někdo někoho zachraňuje. Někdo se chce s někým skamarádit. Tvor netvor je hodný ňouma a jmenuje se Raf. Nudím se. Dozvídáme se o temném proroctví a katastrofě, kterou Raf způsobí. Nějak to souvisí se smrtí a armagedonem. Narostou mu křídla a rohy. Vida, vypadá jako křeček Antona La Veye. Konečně něco zajímavého. Závěr epický jako od Emmericha a dopadne to celkem špatně, žádný happy end. Výborně. Za tři. (17.02.2015)

Nemůžu si pomoct, ale ty filmy se Zvonilkou mi přijdou celkem fajn. Není to velké umění, o to ani nejde. Ale ty příběhy mají přesně to, co mají podobné příběhy pro děti mít. Je tu napětí, je tu zábava, jsou tu možná trochu i slzy a také zajímavé dějové linky, které nenudí. Navíc ta krátká stopáž je prostě příjemná. Já jsem se u snímku bavil a příjemně mi utekl. (07.03.2015)

Nějaká třičtvrtěhodinka klasicky milá Zvonilka, na zbývající půlhodinku však tvůrce zřejmě někdo hodně naštval (tipuju cílovou diváckou skupinu), takže malým dětem začínají vstávat chlupy a následující noc bude zřejmě jejich největším kamarádem rozsvícená lampička. První z příběhů vynikaly tím, že osazenstvu Hvězdné roklinky hrozilo vždy jen takové drobné nebezpečí, vesměs byly poučné a hravé. Ty časy jsou pryč. Co na tom, že výsledek znovu hýří barvami a skotačivými vílami? Chybí příběh, chybí výraznější songy. Hlavní hrdinkou navíc znovu není Zvonilka, jak by se mohlo zdát z názvu, nýbrž víla Fauna. Doporučil bych návrat na samotný začátek. (13.06.2015)