Smrt ve tmě

Home invasion horor nejsou mé oblíbené, ale už nějaký pátek navštěvuji v kině každý horor, tak ani tento neunikl mým očím. No a z úst mi nemůže lézt nic jiného než slova chvály. Fede Alvarez ukázal už v remaku Evil Dead, že se nebojí zatlačit na pilu a tady pokračuje v dobře rozjeté práci a je jen otázkou času, kdy se vryje do podvědomí diváků, ale musí pokračovat ve stejných kolejích. Budu upřímný, ale lepší home invasion horor jsem ještě neviděl a od perfektní atmosféry, dokonalé hudby, obrovskému napětí a hlavně ději, který už v prvních minutách diváka nešetří, prostě nemám co vytknout. Je tam spoustu scén, které zařadím na vrchol hororového žánru. Celkově se toho moc nenamluví, ale o to víc je toho napětí. Díky a další horor od Fedy bude povinnost .. 10/100 = 100% (11.09.2016)

Tolika volty jsem dlouho nedostal šlehu. Brigáda na lístky na vlak nikoli za pultem supermarketu, ale za dveřmi jednoho opancéřovaného domu, v jehož útrobách žije semenoplodec krátkozraký. Po výtce nesmrtelný ochránce panenství zbaveného sejfu je nebezpečnější než ajc, všudypřítomnější než lidská blbost a otravnější než daně. Občas na nás mrkal nějaký ten nonsens a cosi za vlasy přitaženého, ale ty volty, ty volty tam byly! A mně z nehtů zbyly okousané pahýlky, což manikúra asi nezachrání. (08.11.2017)

Nemůžu si pomoct, ale já čekal větší pecku. Z tohodle se dalo vyždímat daleko víc. Atmosféra nebyla taková jakou bych čekal, extra napínavý mi to taky nepřišlo a herecký obsazení nebylo taky nikterak zajímavý. Scénař jednoduchej a charaktery postav mohly být taky víc propracovaný a hlavně sympatičtější. Za mě je to pouho pouhej průměr, kterej se tady ( pro mě nepochopitelně ) drží v červených číslech. Pravdou je že jde o jeden z těch lepších hororových kousků co letos zavítal do kin, což je docela smutný, (22.09.2016)

Alvarezovi jsem kdysi hodně věřil, po Lesním duchovi ho poslal ke všem čertům - a teď ho opatrně beru zpátky. Ve tmě se totiž kromě smrti neschovává žádná očekávaná lacinost, s výjimkou konkrétní sklepní epizody ani nechutnost, ale na žánrové poměry se ve zlověstném stavení skládá až překvapivě ambiciózní skladba. Ta hra s diváckým očekáváním, kdy se mi vztah k postavám opakovaně velmi zásadně mění, nemá totiž obdoby. V kombinaci s vzhledem k prostředí přirozenou gradací lekaček a až nesnesitelně intenzivní scéně v absolutní tmě rád přimhouřím oko nad několika momenty, kdy by si divák se zálibou v hledání logických chyb mohl i trochu smlsnout. (08.07.2017)

Nikdy se neser do Stephena Langa! Ten člověk málem vyhladil na Pandoře domorodé obyvatelstvo a svou ulici v liduprázdném Detroitu si taktéž dokáže ohlídat. Divák samozřejmě fandí spíše našim zlodějíčkům, ale tak nějak tuší, že to budou mít zatraceně těžké. Daredevil by neměl šanci. Tempo pro podobný typ filmu ukázkové. 70% (21.11.2016)