Stroj času

Doteď jsem viděl jen The Time Machine(2002) s Guy Pearcem a tenhle film se mi až tak nelíbil. Na tuhle filmovou verzi z roku 1960 už se ale chystám pěkně dlouho. A to nejen díky The Big Bang Theory jelikož si stroj času „z tohohle filmu" zahrál i v jedné z epizod seriálu. Nakonec musím konstatovat, že tahle verze u mě jasně vítězí a té verzi z roku 2002 s Guy Pearcem dává jasně na prdel. A to ve všech ohledech. Začátek je lehce ukecanější ale nenudí. Rod Taylor je sympaťák a jakmile sedne do stroje času začíná zábava která končí až se závěrečnými titulky. Nebo alespoň já se nenudil. Líbilo se mi jak to bylo zpracovaný. Nakonec ani ti Morlockové nevypadali tak zle(rozuměj směšně). Takže za mě parádní dobrodružný Sci-Fíčko který si ode mě odnáší zasloužený 4hězdy. (01.03.2024)

Kvalitní starý scifi film podle světoznámé knihy, byť spíše preferovat delší povídka, H. G. Wellsa. JIž je to pár let co jsem si tuto útlou knížečku půjčil v knihovně a za doprovodu Morriconeho Pro hrst dolarů a Pro hrst dolarů navíc, ji s gustem za pár hodinek přečetl. Kniha v sobě snoubí notnou dávku humanity, napětí i důraz na sociální otázky. Co jiného jsou Morlokové, než vykořisťovaný proletariát, pracující na zahálčivé Eloie? Dnešní divák již nebude tolik okouzlen, jako jeho předchůdce před půl stoletím. Je to bohužel nevyhnutelné, ale vše stárne. Zajímavostí předlohy je, že si každý tvůrce i přes omezenost psaného textu může zvolit, jaký žánr chce mít. Buď se vydá klasickou dobrodružnou cestou, jako nejnovější zpracování z roku 2002 či vytvoří nefalšovaný horor, což se bohužel zatím nestalo, byť příběh k tomu nebezpečně svádí. Palova verze je něco mezi, možná kdyby snímek režíroval některý z makabrózních tvůrců, nebylo by to na škodu věci. Film ve své době nebyl nikterak extra výpravným dílem, zvláště když porovnáme rozpočet Palovy o sedm let starší a třikrát tak dražší Války světů. Trikaři použili jednoduché, přesto nesmírně působivé efekty, které však dnešní náctiletý divák asi příliš neocení. Skladatel Russell Garcia zkomponoval pěknou hudbu, i když většina nejkrásnějších pasáží je přehlučena zvukovými efekty. Takže lidem, kterým nevadí, že film na který se dívají je často starší než oni a mají rádi Viktoriánskou éru (Pyramida hrůzy bude asi už nepřekonána) a scifi, nelze než doporučit. (14.02.2011)

Tak přiznám se, že k tomuto dnes již klasickému dílu sci-fi literatury, potažmo filmu, jsem se dostal jen díky seriálu Big Bang Theory, kde si v jedné epizodě kluci na internetu pořídili „miniaturu“ stroje času právě z tohoto filmu :-). Nečekal jsem moc, protože jsem si myslel, že to bude levné béčko s úsměvnými triky alá šedesátá léta, který je uznáván jen proto, že to je prostě „klasika“. Jenže chyba lávky! Ono to vážně není vůbec špatné, řekl bych dokonce, že to je vynikající! Děj nesmírně plynule odsejpá, na čemž má hlavní zásluhu charismatický Rod Taylor, který v hlavní roli doslova září, byť z některých jeho replik bolí uši. Ani samotný příběh není překvapivě tak hloupý, jak by se mohlo na první pohled zdát a je zajímavé sledovat, jaké veselé vyhlídky do budoucna filmaři v roce 1960 měli (třeba – pozor SPOILER – nukleární válku v roce 1966). Trošku jsem se obával té v podstatě hlavní pasáže filmu v daleké budoucnosti, ale komu se líbila Planeta opic, tomu se musí zalíbit i tohle. Mě osobně tenhle film opravdu velmi mile překvapil a nebýt několika drobných vad na kráse, třeba toho zbytečně velkohubého konce, asi by těch hvězdiček bylo pět. (03.02.2011)

Londýn, 31.12.1900: Vynálezce George oslaví poslední den století páry malou soukromou prezentací. Poslední výkřik amatérské vědy, stroj času, považují jeho přátelé za podivný silvestrovský žert. George to ale myslí vážně a ještě téhož večera zestárne o hezkých pár let... Kdyby se celý film nesl v rozverném duchu prvních 45 minut, líbil by se mi mnohem víc. Tato první část hýří nápady a při vší láci prokazuje stejně sympatickou schopnost udělat z nouze ctnost jako některé filmy Karla Zemana nebo Oldřicha Lipského. Už ten samotný stroj času se mi líbí. Základní kostra připomíná saně, vzadu má cosi jako rotující slunečník a jako "palubní desku" něco na způsob herního automatu. :-) Vše je to jako správná steampunková rekvizita vyšperkováno umělecky zdobenými plíšky, nýty atd. Moc pěkný je nápad znázornit cestu časem vpřed měnícími se modely dámských šatů na jinak nehybné figuríně. Horší je to s druhou částí filmu, kde stroj vyklopí George v daleké budoucnosti. To, že mají obyvatelé legrační účesy podle hrnce a zlí Morlokové jsou na modro natření bachratí lidé s nohama do O, by mi nevadilo tolik, jako že se v této druhé části filmu mnoho neděje. Ty tam jsou zmíněné nápady, jak něco vyjádřit ve vtipné zkratce. Přesto je to sympatický film a IMHO ve zkoušce časem obstál o něco lépe než třeba Fantastická cesta . Měli byste ho vidět třeba už proto, že v lepších kouscích tu první část parafrázuje Rowan Atkinson a tu druhou zase Woody Allen. 60% (13.08.2010)

Další z možných adaptací díla H.G.Wellse, která mě okouzlila ze všech dosavadních shlédnutých nejvíce. Touha člověka dosáhnout za určitou hranici, kam ještě plno lidí nedospělo a být ten první, kdo se dostane dál :) Nejvíce se mi líbilo prvních sto let, které George projel ve svém stroji a dále po roce 1960, kdy ani sami členové filmového štábu netušili, jak to bude dá ;) po roce 2000 to byla spíš sranda, ale rozhodně chválím, že se "cestovatel" podíval až o několik tisíců let dále a tímpádem mi poskytl pohled, který jsem si nedokázala ani představit. Jediným negativem byla Yvette Mimieux, jejíž herecké "umění" bylo spíše děsem, ale přisuzuji to její filmové postavě, která se chovala zcela naivně a nevědoucně. (21.05.2012)