Kněžna de Cléves

Po dlouhém čase jsem se znovu podívala na milostnou romanci s mým oblíbencem Jeanem Maraisem. Pamatuji si, že jsem ten film kdysi neměla ráda, protože můj obdivovaný rytířský hrdina se zde představil jako lítostivý žárlivec, tedy v roli mimo svůj běžný rejstřík. Je to spíš film pro ženy s jednoduchým příběhem, kouzelnou výpravou a dlouhými dialogy, které by svědčily spíš divadelním prknům. Dnes na tento snímek pohlížím shovívavěji a s potěšením jsem pobyla skoro dvě hodiny ve společnosti svého dávného idolu. (14.12.2013)

Nic proti Červené knihovně. Proti kované Červené knihovně. Ale přece jen bych čekal alespoň jiskru romanticko-dobrodružné podívané s nějakým tím života pudným emočním nábojem. Tady se mi dostalo jen unyle plynoucí zápletky plné trilkujících pánů, omdlévajících dam a moře a moře patetických vyznání... (15.03.2010)

Přeslazené, patetické a taky zbytečně dlouhé. Divadelně kulisovité (v exteriérech si to vystačilo s filmařsky profláklou destinací zámku Chambord). Jediným plusem je Jean Marais v odlišné roli, než na jaké jsme zvyklí. Ovšem Marina Vlady mě nikdy moc nebrala a věčně uplakaný Jean-François Poron rozhodně nesplňuje ideál mužného romantického hrdiny. A pár pěkných náznaků dvorského intrikaření a dramat na základě skutečných událostí (například triumf ovdovělé Kateřiny Medicejské nad svou sokyní Dianou de Poitiers) to celé bohužel nezachrání. (15.09.2012)

Pustil jsem si tenhle film s výhledem na romantické kostýmní drama a pokud jde o ty kostýmy a krásné ženy, tak mě moje volba nezklamala a za to uděluju Kněžně de Cléves jednu hvězdičku. To ostatní je ale jeden velký průšvih. Určitá část romantické literární tvorby mně ve své době učarovala a takového Hrbáče jsem si jako teenager přelouskal čtyřikrát a Tři mušketýry mám rád v knižní i filmové verzi. Jenže Kněžna de Cléves není ani tak romantická záležitost, jako spíš čistokrevná červená knihovna, proti které taková série o Angelice vyznívá jako realistické oskarové drama. Takhle nějak si představuju typický román pro služky z roku 1880 a vlastně ani ne tak typický, jako spíš nejbrakovější část téhle produkce. Je to strašně naivní, patetické a bere se to hrozně vážně. Celkový dojem: 25 %. (07.11.2010)

Mám nejisté tušení, že kdyby kněžna pošla už v první polovině filmu, byl by mnohem zajímavější. Takto nelze opomenout skvělou úroveň kostýmů, výpravy a hudbu. Herecky to celé v první půli drží nad vodou Louisette Rousseau co by Kateřina Medici a trpaslík jako kluk pro všechno. Z hlediska historie je to dost odfláknuté a dialogy jsou tak unylé, až to bolí. Přesto se filmu nedá upsat jistý půvab. Za mne 35%. (06.02.2017)