Hrbáč

Hunebelle měl tentokrát smůlu, neb v prvních minutách Hrbáče zmocnilo se mě jízlivé rozpoložení a sepsal jsem si následující seznam: šerm, jed, happy end, honička na koních, bál, intrikánka, nečestně zabitý klaďas, supertajný dopis, sirotek/díte s tajenými rodiči. Začal jsem si dělat čárky. Šerm - 6x, jed - 0x, happy end - 1x, honička na koních - 2x, bál - 2x, intrikánka - 0x, sirotek - tak napůl, nečestně zabitý klaďas - 1x, supertajný dopis - 1x. A to mi možná nějaká ta čárka unikla. Zapomněl jsem na vypečeného sluhu! Někdo by mohl tvrdit, že k filmům tohoto žánru a z této doby, to prostě neodmyslitelně patří. Já tvrdím, že stejně tak by k žánrovým vlastnostem mohl směle přiřadit tuctovost. Proces umělecké (scénaristické) tvorby by neměl připomínat míchání balíčku karet. Tam také jsou králové, svršci, dámy a spodci. (20.01.2010)

Akčné žánrové zaradenie dnes možno vyznie trošku nadsadene, no práve takéto snímky boli v onej dobe najväčším vzrušujúcim zážitkom s akčným ladením. Šermiarske súboje sú prekvapivo kvalitné, drsné a krvavé, romantika a sentimentálnosť filmu ubližovala len v prvej polovici, film sa poriadne rozbehne až po prehupnutí do tej druhej. Zápletka je však postrádateľná a herci len príjemní. 70%. (02.05.2009)

Jeden z mnoha francouzských šermířských filmů o lásce, zradě a pomstě ničím neurazí, ale ani nevybočuje z průměru. Zápletka ve stylu hraběte Monte Christa. Bohužel za ním ale silně pokulhává v načasování důležitých a pro soky nečekaných odhalení – všechno vyšumí tak nějak do ztracena. Dvě třetiny filmu se těšíte, jak padouši dostanou efektně a po zásluze na frak a pak je po všem, ani nevíte jak, žádné vzrušující emoce a vášně (v tomto žánru dost stěžejní)se nekonají. Navíc Jean Marais je už poněkud postarší (ale budiž) a herečka v dvojroli matky a dcery je sice nesmírně elegantní a půvabná, ale ve chvílích, kdy hraje matku, by se nějaká ta vráska v rámci zachování alespoň minimální důvěryhodnosti hodila (maskéři asi zaspali) (29.08.2004)

Klasická akční romantika s Jeanem Maraisem. Je pravda, že bych ho pod maskou hrbáče stěží rozeznal. :) Nicméně mě tenhle film neoslovil. Jednak mi vadila skutečnost, že se mladičká Aurora zamiluje de facto do svého táty, dále pak to, že postavy vypadaly po 17 letech stejně (žádné vrásky, prořídlé vlasy...) a závěrem dabing M. Moravce na JM. Tam u mě jasně vyhrává Vladimír Ráž... Takže jen slabší nadprůměr. (08.08.2021)

"Až nadejde čas, jestli nepřijdeš k Lagardérovi, Lagardér přijde za tebou." Hrbáč je prostě klasika a já si rád jednou za čas pohladím jeho hrb pro štěstí. A není to kvůli sázkám, protože sázkové kurzy na vítězství Lagardéra při šermířských soubojích jsou hanebně nízké. Neporazitelnost hrdiny je prostě pohádkově zajištěna, sarkasmus sluhy Passepoila je nakažlivý a vítězství cti nad intrikami mě vždy potěší. Tak se těš de Gonzague, čeká na tebe Neversova finta v o podání Lagardéra, jak už to bývá ve světě, ve kterém má pravdu ten, kdo vyhraje souboj. (02.02.2019)