Les sebevrahů

Každý rok v lese Aokigahara spáchá sebevraždu více než stovka lidí a další se o ni alespoň pokusí. Od roku 1970 chodí místní dobrovolnící jednou za rok na lov těl a posbírají ostatky sebevrahů a pohřbí je. Les je bohužel díky své pověsti velkým tahákem pro turisty. O takovu turistiku zájem nemám. A tak je to i s tímto filmem. Herecké obsazení bylo pro mě neokoukané, to bylo fajn. Nápady nedotažené, což bylo škoda. Na druhou stranu z toho Amíci nedudělali úplnou blbinu. Všechno tu působí ospale. (01.08.2017)

Nízké hodnocení na internetu mi bylo důrazným varováním, že tohle zřejmě nebude zrovna dvakrát kvalitní podívaná, ale zaujala mě hlavně zmínka o lese Aokigahara. Mrkl jsem jen v rychlosti a obsah filmu, ale komentáře jsem nechal bez povšimnutí. Nerad si dopředu čtu o filmu více, nežli je nezbytně nutné, protože z duše nesnáším spoilery, které mi zkazí náladu ještě před úvodníma titulkama. Jen jsem ve skrytu duše doufal, že nepůjde o stejnou kravinu jako Blair Witch, nebo jemu podobné filmy. Bohužel jsem se prvního znechucení dočkal hned vzápětí a to ve chvíli, kdy jsem si uvědomil, že tvůrci rozhodně netočili tento film v nechvalně proslulém lese, ale v srbském národním parku (jak jsem se posléze dozvěděl). Tudíž jsem si musel druhé „nejoblíbenější“ místo sebevrahů na světě najít na internetu, abych se alespoň podíval na fotky. Američané už mě začínají iritovat neustálými marnými pokusy napodobovat své asijské kolegy, nebo stavěním svých přiblblých scénářů na pověrách či historických faktech jiných národů, o kterých ví starou belu a jejich vyobrazení k obrazu svému. Režisérský zajíček Zada však tentokrát držel v ruce zajímavý námět, jenž mu byl doslova naservírován na stříbrném podnose, mu se však z něj absolutně nepodařilo vymačkat veškerý potenciál, který se mu tady nabízel. Místo toho nám nabídl podivný patos, který měl dost hořkou příchuť. Nejde o vyložený průser, ale určitě se z toho dalo vytěžit mnohem víc. Je mi jasné, že se najde spousta lidí, kteří se mnou nebudou souhlasit, ale tohle vážně nemělo ani na průměrné hodnocení. 40% (26.08.2016)

Baba ze Hry o trůny jde do lesa hledat svojí ztracenou sestru. Jak už bylo řečeno, u filmu vyvstává více otázek a odpovědí. Což mi na jednu stranu nevadí, protože aspoň může divák rozvinout svojí fantazii. Lekaček je poměrně dost. Řekl bych, tak tři jsou opravdu dobré. Jediný problém mají, že se jedná o klišoidní „bubu“ s ohuleným zvukem. Prostředí lesa v Japonsku je prostě skvělé a samotný "Les sebevrahů" má jistě něco do sebe. Potenciál je skutečný svým způsobem nevyužití a vidím, že snímek měl problémy v postprodukci a několik scén muselo jít pryč a na výsledku je to i vidět. Někde je ten pokles příběhu velmi znát. Potenciál obrovského lesa plném naštvaných duchů je vskutku obrovský a doufám, že se pod horu Fuji ještě někdy podíváme. Na druhou stranu je film ale dost děsivý a mně samotnému se do lesa jen tak chtít nebude. Takže film v tomhle jistě plní účel. Mrazivá a děsuplná atmosféra tu jistě je. Konec je správně hororový, ale to se dalo čekat. Holt tohle zmateně natočené finále mohl očekávat každý druhý. Přesto rozhodně to nebyl špatný horor a ani film. (62 %) (19.11.2016)

Někdy člověk prostě ví, že leze do nudné až otravné slaboduché pičoviny plné pomatené ťamanské mykologie a s kokotskou pointou, a přesto mu to nedá. Ale zase pak není až tolik zklamán, když dostane přesně to, co očekával, v tomto případě další unylou Nenávist v lese, kde k dokonalé spokojenosti všech anime otoků (mozku) chyběli už jen Pikaču, Afrosamurai a Goro, bílý pes. Když ťamanovi rupne ze všeho toho stresujícího koptění ve Fudži a nemá doma plyn, žiletky, vercajk na harakiri nebo lustrhák, na kterém by si v klidu hodil mašli, odchází roztrhat kalendář do bubuhvozdu Aokigahara, aby se pak mohl místo reinkarnace v Pandu seknout na Honšú a xmrti tam děsit slabomyslné japonské školačky a uživatele Yošitčuněho. A sem přijíždí slizká Natálie s beznadějným režisérem jménem Záda v zádech, aby zde s americkou hysterií a urputností tupě pátrala po svém pičím dvojčeti, jež se vydalo do lesa patrně pro pár hub šitake na polívku a nakonec si tu kulajdu omylem vylepšilo lysohlávkami. Halušky pak při tom lesním kempování pak mají úplně všichni a jsou vskutku strašlivé! Dvakrát za film na ně ukrutně bafne škaredá tokijská důchodkyně a jednou nasraná Reiko Kitamori, které se sem raději zaběhl kishu, aby ho nesežrala. Jinak jen hrůzostrašně šumí les a všichni se chovají jako úděsní kokoti, aby nakonec dospěli závěru natolik příšernému, že po něm má střízlivý Indoevropan i bez THC v krvi chuť mrdnout o zem ovladačem a zařvat: “Volím tebe, Toširo Mifune!“. (17.02.2016)

The Forest je film bez šťavy a určite nie hororom. Celé to strašenie je založené na nejakých ksichtoch starých báb, kto sa má toho báť? Snímok sa snaží byť psychologickým hororom za lacný peniaz, preto nakoniec ponúkne len nevýrazné postavy, slabý scenár a príbeh, ktorý nevybočuje z priemeru. Ak to má byť založené na skutočných udalostiach, oplatí sa radšej o lese samovrahov vyhľadať nejaký dokument. (03.09.2016)