Muži, ženy a děti

Úsměvná deprese. Reitman nabízí pohled do dnešního reálného i virtuálního světa, ve kterém, ač si to sami vlastně ani neuvědomujeme, nefunguje prakticky nic tak, jak by mělo fungovat - ať už se jedná o rodinu, sex, nebo samotnou, prostou mezilidskou komunikaci. A člověk se nemusí ani moc zamýšlet, aby mu dal za pravdu. Reitman opět zabodoval. 85% (22.04.2015)

Anorexie, rodičovský teror, manželská nevěra, mladá láska, honba za slávou nebo objevování vlastní sexuality. Všechny tyto příběhy spojuje "nebezpečný" prostředník - internet a virtuální světy. Jen je strašlivá škoda, že při závěrečných titulcích příběh působí neúplně. Jako kdyby někdo nakousl důležité téma, ale nebyl schopný jej dokončit. Jako nádech před vyřčením oné myšlenky. Možná, že kdyby se děj méně soustředil na čarovné záběry z vesmíru a vyprávění Emmy Thompson, mohlo zbýt více místa pro nedotažené linky. Například holčina s anorexií dostala až hříšně málo prostoru - její motivace byla vskutku nedotažená, příběh nedokončený. Nepůsobilo to tak úderně, jak by mělo; což se vlastně dá říct o celém filmu - především v porovnání s Disconnect, což je tématicky téměř totožná mozaika příběhů. Přesto, pro podobné filmy, které nastavují zrcadlo společnosti, mám slabost, takže nemůžu jít s hodnocením níž.:) (21.06.2015)

Reitman s největší pravděpodobností pomalu přechází k serióznějším vztahovým dramatům a rezignuje na ironickou a satirickou linku, což se potvrzuje i u Men, Women & Children. Jde o svým způsobem dost smutný film ze současnosti, který velmi trefně a nenuceně zobrazuje prázdnotu života dnešní (nejen) mládeže. Tvůrce skvěle pracuje s různými statusy na FB, SMS zprávami, které jednak zobrazuje přímo na obrazovce a jednak je využívá i dramaturgicky jakožto doplnění a rozšíření dialogů, čímž celý film dost oživí a zároveň posune do trošku jiné roviny. Poradit si umí i s velmi zvláštní posmutnělou atmosférou, která prostupuje celý snímek a ke konci se mění v melancholii a lehkou depresi. Body sbírá i obsazením, které je fantastické a všichni v něm odvádějí takřka dokonalé výkony (nejvíce zaujmou určitě civilní Sandler a Garner, Elgort tu upozorňuje na to, že patří k největším talentům své generace) a z některých postav (především autoritářská matka) běhá až mráz po zádech. Jediné, co bych filmu vytkl, je to, že onen ironický voiceover se do jeho pojetí příliš nehodil (ačkoli je většinou ukrutně vtipný) a pak i velké množství postav a jejich příběhů, z nichž některé bohužel nemají tu správnou gradaci a rezonanci a vyšumí do ztracena. Rozhodně je ale škoda, že o existenci Men, Women & Children moc lidí neví a v našich končinách jsme se ho zatím nedočkali žádným způsobem. Jeho poselství je totiž dost aktuální a důležité, neboť naše problémy, které pro nás mnohdy znamenají otázku existence, jsou v rámci celého vesmíru dost malicherné. 80% (22.03.2015)

Fascinující výpověď o nynější společnosti, o závislosti na moderních technologiích, o dospívání, o prvních sexuálních zážitcích a vztazích jako takových, no zkrátka o všem. J.Reitman dokázal všechny klady a zápory dnešní doby nenuceně zapasovat do příběhů řady postav s naprosto realistickými dialogy. Postav je zde opravdu hodně, ale žádná nepůsobí nadbytečně a má svou výpovědní hodnotu. Všichni zúčastnění předvádí naprosto bravurní výkony. Je to o to víc překvapující, protože polovina aktérů jsou neznámí mladí herci, ale nejvíc bych vyzdvihl krizovou manželskou dvojici ztvárněnou A.Sandlerem a R.DeWittovou, kteří jsou naprosto špičkoví a hlavně A.Sandler zde po tolika přešlapech předvedl, čeho všeho je doopravdy schopný. Při sledování snímku jsem tak něměl dojem, že sleduji pouhopouhé herce, ale skutečné osudy lidí. Snímání s hudbou tento film jen skvěle dokreslují až s dokumentaristickou lehkostí. Už dlouho mě snímek po shlédnutí tak nenahlodal, aby mě přinutil přemýšlet jak o tom, co jsem právě viděl, ale i o životě jako takovém. 9/10 (13.02.2015)

Jednou přivezl kamarád na chalupu takové různobarevné bonbóny (Jelly beans se ty vytahovače amalgánových výplní ze stoliček jmenovaly) a člověk měl hádat příchutě. Mezi standardními ovocnými příchutěmi  byl sem tam kousek extra pálivý, nebo s příchutí pukavec, smradlavý sýr nebo dokonce zvratky... Samozřejmě šlo o syntetické příchutě čistě jen pro pobavení (alespoň tedy doufám! :-). Uvědomil jsem si, že filmy kde účinkuje Adam Sandler jsou na tom tak nějak podobně. Nikdy nevíte co rozkousnete. Již dávno s ním nevyhledávám komedie, ale jelikož tahle měla dobré hodnocení rozhodl jsem se zkusit příchuť. Nástup je vskutku šokující. Sandler si bere krabičku papírových kapesníků a jde masturbovat k synovi do pokoje, protože sám má zavirovaný počítač a u dospívajícího syna běhá rychleji na netu porno. Flm si na nějaké stydění nehraje a tak může být pro nepřipraveného diváka i šokem. Ten záhy zjišťuje, že nekouká na komedii, ale na náš současný svět. A zatímco sonda Voyager kdesi v kosmu opouští Sluneční soustavu na své cestě s poselstvím, že někde tam za sebou je malá modrá planeta s lidstvem, mezitím na té planetě probíhají miliony  životů, zvratů, pádů, lásek, zrození nových životů, prožitků štěstí i smrtí...  Je docela možné, že na příbězích těch několika rodin každý najde nějaký ten bod co i jemu samotnému bude povědomý. Nepochopení syna pařícího online hry, ztráta rodičovských ideálů z toho že naše děti nechtějí jít cestou, kterou jsme jim ve svých hlavách určili, strachy aby dospívající dcery (beroucí v učitém věku panenství jako věc jíž je třeba se co nejrychleji zbavit) nepadly za oběť internetovým predátorům, všudypřítomné explicitní porno naprosto zabíjející sny, touhy, fantazie, i postupné manželské odcizení po dekádádch společného života, kdy chemie ze vztahů už dávno vyprchala a vše je jen nudná rutina bez jakéhokoliv zápalu. Intimní manželské soužití z toho nevyjímaje. Ale i když dnešní svět našich dospívajícíh dětí čím dál méně chápeme a o to více s ním bojujeme, tak nějak tušíme, že doba sama je už také tak trochu jinde než my. že se to valí kolem nás. Je to jako postavit se proti evoluci ve snaze zastavit nezastavitelné. Jsou v tom samozřejmě ty nejlepší pohnutky, láskou počínaje a strachem o ty naše malé děti, měnící se před očima v dospělé konče. A zároveň si u filmu člověk uvědomí, že v tom shonu a ochranářství i on sám jako mravokárce a poukazovatel na staré dobré pořádky má máslo na hlavě a místy hojně. V závěru film vygraduje do solidního drama, které bohužel má potřebu skončit hezky po americku. Ani mi to nevadilo, docela jsem si oddychl. Ale reálný život bývá mnohem drsnější a ne každému vždy vše dojde a ne každý procitne aby se závěr tak krásně pospojoval a uzavřel. Hezký komentář napsal Radek99. Dávám tedy za 4 fotky na internet. * * * * (04.01.2023)