Co děláme v temnotách

Viago, Deacon a Vladislav sú traja upíri, ktorí spoločne so svojim "masterom" žijú v menšej vile na okraji mestečka Wellington. Ich "každodenné" starosti "smrteľníka" spočívajú v dodržiavaní režimu upratovania či ako sa dostať cez "security" do nočného podniku. V podstate sú až na "malý detail" bežnými občanmi malého mestečka. Úprimne sa musím priznať, že tunajšie hodnotenie niekoľko násobne prevýšilo moja očakávania z tohto snímku. Na začiatok dodám, že pointa príbehu riešenia upírskej problematiky zachovania samotnej existencie je náramne podobná s minuloročne nafúknutým "Only Lovers Left Alive". Jediný rozdiel spočíva v poňatí rozprávania story. Kým v zmienenom snímku sa režisér Jim Jarmusch rozhodol pre romanticko dramatické poňatie, v tomto smere Jemaine Clement a Taika Waititi zvolili odľahčený spôsob, ktorý nenúti diváka k mimoriadnemu zapínaniu mozgových buniek. Úvod ma vďaka pár vydareným frkom, či niektorým hororovým prvkom veľmi milo prekvapil, pobavil a navnadil zároveň. Tento rok je veľmi chudobný na kvalitné snímky tohto žánru a tak som dokonca na pár minút prepadol myšlienke, že "What We Do in the Shadows" bude záchranným kolesom prehodeným cez zábradlie "Titanicu". Bohužiaľ, napriek krátkej stopáži, vďaka ktorej som veril, že si tento snímok udrží svoj štandard nastolený z úvodu, prišiel zlom, ktorý ma núti zamyslieť sa, či na festivaloch, ako to už zmienil aj "G.S." ozaj nedochádza k nejakej konzumácii psychotropných látok, ktoré skresľujú oko diváka. Na záver len dodám, že "What We Do in the Shadows" si síce pozornosť zaslúži, no tunajšie percentuálne hodnotenie mi príde prinajmenšom pritiahnuté za vlasy. Zas tak vtipný tento film nebol, zas tak hororový taktiež - 60%. (05.12.2014)

Dokumentární cyklus a parodie na všechny vampire / vlkodlak filmy v jednom. To chceš. Do detailu domyšlené a absolutně kreativní tvorba humorných situací na základě parodování upírské podstaty. Oceňuji, že režiséři se sami pustili do režírování a někdy mi přijde, že snad i tu kameru drželi oni. Poměrně komorní film, kde se bát nebudete a možná už nikdy. (22.01.2018)

Pseudo-dokument o upírech, který se vtipně strefuje do upírských stereotypů a úspěšně trhá bránice při chytrém parodování jejich životního stylu a každodenní rutiny. Moc se mi nestává, že bych se u nějakého filmu smál nahlas tak dlouho, že by mi ten smích plynule přešel do smíchu vyvolaného dalším vtipem. A když už se to podaří, tak to považuji za vzácnost. Zde se mi to stávalo každou chvíli, protože dobrých (a mnohdy i pěkně sofistikovaných) vtipů jsou tu desítky, ne-li stovky. (11.07.2014)

Prazvláštní film, který prostě nesedne každému.Není to žádná tupá americká komedie, která se snaží diváka pobavit situačním, přeafektovaným a fekálním humorem, ale inteligetní a místy dost suchá a černohumorná satira s až skoro Britskou elegancí.Dokonalý scénář s neuvěřitelnou dávkou odkazů na všechna upírská klišé a Stokerova Draculu.Samotná postava Vlada jednoznačně nejlepší.Úvodní trojice (čtveřice pokud počítáte i nejstaršího upíra Petyra) je skvělý mix zcela rozdílných magorů.Já se královsky bavil a jelikož mám v upírském žánru nakoukáno prakticky vše podstatné, mohl jsem si užít ty tuny odkazů.Místy je film dost pomalý a jedním slovem prostě divný, humor je tvrdý a není laciný a to hold v dnešní době není pro všchny.Pro mě to je určitě jedno z nejmilejších letošních překvapení u kterého jsme dostávali záchvaty smíchu.80%. (01.01.2015)

Inu, co bychom tam dělali. Prostě jen tak náramně vtipně čurákujeme, točíme Interview s vampyjem, popichujeme ve vile Vladka Napichovače, honíme si Nosferata a předvádíme, jak by mohl vypadat Tvajlajt, kdyby se ho nechytla braková, grafomanská kráva. Novozélandký skvost, který šarmantně a neotřele vrací všem těm homopýrům a vlkogejům jejich dobré jméno. (31.08.2015)