Co děláme v temnotách

KDYŽ DÁTE SPOLU DO JEDNOHO BYTU ČTYŘI UPÍRY, JE JASNÉ, ŽE VZNIKNE HODNĚ NAPĚTÍ. A TO MŮŽE VZNIKAT Z JAKÉKOLIV SITUACE…" /// Tohle by mohl bejt dost zajímavej sitcom. Upírskej (jako)dokument o tom, jak přežít-žít v dnešní době. Odlehčený vyprávění o partě spolubydlících, u kterýho mám po chvíli pocit, že baví hlavně zúčastněný. Ubejvá ftipu a přestává mě to tak nějak celkově zajímat (bavit). Negraduje to humorně ani příběhově, ale plusem je, že se nesnížej k nějakejm debilitám, stupiditám či trapárnám. Prostě je to pro někoho s jiným druhem (černýho) humoru. To takovej Wolfcop je stejně levnej, ale pobaví (mě). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Dostal jsem pozvánku na Bezbožnej maškarní ples ve Wellingtonu. 2.) Když si upíři nadávaj do homoklád, tak to se vždycky chlámu... 3.) Thx za titule ,,tompson“. /// PŘÍBĚH ** HUMOR * AKCE * NAPĚTÍ ne (12.01.2015)

Pseudo-dokument o upírech, který se vtipně strefuje do upírských stereotypů a úspěšně trhá bránice při chytrém parodování jejich životního stylu a každodenní rutiny. Moc se mi nestává, že bych se u nějakého filmu smál nahlas tak dlouho, že by mi ten smích plynule přešel do smíchu vyvolaného dalším vtipem. A když už se to podaří, tak to považuji za vzácnost. Zde se mi to stávalo každou chvíli, protože dobrých (a mnohdy i pěkně sofistikovaných) vtipů jsou tu desítky, ne-li stovky. (11.07.2014)

Takový normální standartní dokument ze života upírů na Novém Zélandu. Formou je to klasický dokument, obsahem je to lehká parodie, ale nějak tomu chybělo víc legrace nebo slibnější příběh. Opravdu sledujeme jen mozaiku z všedních nocí partičky upírů v současném světě. Dobrý nápad už tvůrci nedokázali vtipně rozehrát. (09.11.2015)

„Je veľmi urážlivé, keď niekoho nazveš teplošom.“ – „Ani sa s nimi nebav, s homokladami.“ Mám rád podobne absurdný humor so smrteľne vážnou tvárou. Napriek tomu som z tejto snímky čiastočne sklamaný, pretože nie je až taká obskúrna, ako som sa tešil. Napriek tomu by som sa s Vladislavom, Viagom, Deaconom a Petrom (no dobre, s Petrom asi nie) ešte rád niekedy stretol. Hrozne sa mi páčilo, aké to celé bolo afektované a WTF, ale na môj vkus to chcelo ešte viac zatlačiť na pílu. Po pozretí tohto filmu, Honu na paľudí a Thora: Ragnarok si myslím, že režisérovi sa podarilo vrchol svojrázneho humoru dosiahnuť paradoxne nie v nízkorozpočtových prvých filmoch, ktoré robil doma na „dedinskom“ Novom Zélande, ale v megalomanskom Thorovi 3. Za sympatické postavy a niektoré úžasne bizarné scény mám chuť dať 70%, ale inak to bolo síce pôvabné, ale aj trošku na efekt a nudné. (13.01.2018)

Ohromná zábava so skvelými hercami, všetci hlavní cucači sú bezchybné typy. Celkovo je to možno trochu nekonzistentné a nájde sa sem-tam hluchá scéna, ale bohato to vyváži celkové poňatie, ktoré je dotiahnuté do dokonalosti. Pri niektorých scénach (aport, hranolka, vekový rozdiel...) som plakal od smiechu. (05.03.2015)