1597: bitva u Myeongryang

Čert vem přehnaný patos, ten bych zkousla, kdyby se mi dostalo ve velké míře toho, co bych od podobného filmu chtěla - pořádnou námořní bitvu. Strategický génius se ale občas ztrácí ve víru vody kvůli naprosté neuvěřitelnosti některých prvků (nejvýrazněji nepotopitelná vlajková loď versus japonské lodě, které se sypou jak krabičky od sirek). Kontaktní bitvy jsou většinou jeden velký nevýrazný chumel a jen zdůrazňují absenci zapamatováníhodných postav. Upřímně, ani Min-Sik Choihovo charisma tentokrát pořádně nezapracovalo a titulní Admirál zůstal jen jednorozměrnou figurkou drsně zírající do kamery - stejně jako jeho soupeři v čele s japonským pirátským velitelem. (12.12.2015)

Prakticky suhlasim s Adrianom. Prva polovica je dost nezazivna. Predstavia nam bambilion postav ale ziadna z nich nema dostatocny priestor na to, aby nas skutocne zaujala. Vynimkou je postava, ktoru hra Choi Min-sik, vdaka jeho obrovskej charizme a zaporak, ktoreho hra Seung-ryong Ryoo, vdaka tomu, ze sa cely cas tvari ako keby mal nieco v prdeli a hadze chladne pohlady akoze je nad vecou. Druhu polovicu tvoria nonstop bojove sceny lodi na mori. Ani tieto sceny nie su ziadna slava, ale len obycajny standard. V scenach bojovej vravy mi chybala vynaliezavost a pestrost v taktike. Vysledok pôsobi dost monotonne. Po trikovej stranke je to tiez len priemer. Niektore sceny su celkom zaujimave, ine dost smiesne. Urcitym sklamanim je pre mna zobrazenie brutality bitiek. Nejaka ta krv, odseknuta ruka alebo hlava sa tu najde, ale pôsobia dost bezzubo. Nie su ani cool stavnate ako v serii 300 a ani vo vas nevyvolaju neprijemny pocit, aby ste si pomysleli, ze vojna je svinstvo. Proste sterilita po kazdej stranke. Z celeho filmu sa mi najviac pacila mensia dejova linia, ktora sa venuje tomu aka je dôlezita pocas bitiek moralka muzstva. Vysledok je teda absolutne priemerny bluckbuster, ktory potesi hlavne fanusikov zanru, kedze taketo velkofilmy sa netocia az tak casto, ale mna paradoxne navnadil na to, aby som si po dlhsej dobe pustil Wooov famozny Red Cliff, ktory je po kazdej stranke o niekolko levelov lepší. 5/10. (08.01.2015)

I když hodnotím za "pouhé 3***", rozhodně se jedná o velice kvalitní film !!! Obrovský rozpočet, kostýmy, výprava ... prostě velkofilm, jaké se točily třeba v 60. letech. A ty mne právě nebaví ... :-D Jak je u jihokorejců zvykem, opět dlouhá stopáž, přitom do první poloviny se vlastně nic neděje ... Film hudebně sice pořád graduje, ale pořád jen sledujeme skupinu nasraných vojáků, kteří sbírají s hlavním admirálem síly na odplatu (jak jinak ....) krutým Japoncům ... Pak začne bitva na moři, nejde prostě bohužel nejde nesrovnávat s "třista-dvojkou", kdy tento film tentokrát jako asijský proti Západu u mne osobně úplně jde do kopru ... Šermování meči ve stylu českých husitů a digitální výbuchy a modely lodiček mne také neuspokojovaly ... spíš nudily. A k tomu všemu jsem teď asijských a konkrétně i historických-asijských filmů viděl víc a tento byl rozhodně nejslabší .... Své příznivce si ale určitě najde a kdo má rád Asii a historickou akci, rozhodně jděte do toho ... Jen mě to prostě zas tak extra nesedlo ... málo adrenalinu ... :)) (02.01.2015)

"Vaše veličenstvo, stále mám dvanáct lodí." ■ Myslím, že u hodnocení Admirála je zásadní, co člověk o bitvě u Myeongnyangu (1597) ví a nakolik si uvědomuje, že 1) 13 korejských lodí (údaj je ověřený i z japonské strany) doopravdy stálo proti 133 vojenským lodím Japonců (dost pravděpodobný odhad - k tomu měli Japonci ještě asi 200 zásobovacích plavidel), 2) admirál Yi Sun-sin doopravdy vyplul se svou vlajkovou lodí dva kilometry před své loďstvo, až loď stála a bojovala osamocená "jako hrad uprostřed moře", 3) se jednalo se o geniální využití mořských proudů, 4) korejské loďstvo bylo zdecimované a psychicky na dně po předchozí brutální porážce od toho samého japonského loďstva, 5) SPOILER (!) Japonci doopravdy ztratili 30 (31) lodí a Korejci žádnou. Konec SPOILERu. Co mi připadalo nereálné, byla občasná rychlost lodí - ne vše se dá obhájit morskými proudy, ale možná, že se mýlím a lodě byly prostě velmi rychlé - a dělostřelba, která počtem výstřelů podle mě neodpovídala počtu děl na palubě. Patos a občasné filmové přehánění mi nevadily, akceptuji, že admirál Yi Sun-sin je pro Korejce ještě větším hrdinou, než pro nás Jan Žižka z Trocnova. ■ P.S. Panokseon: https://en.wikipedia.org/wiki/Panokseon ■ Trailer https://www.youtube.com/watch?v=7PBIHkKi0wM (19.11.2017)

Jak si zde nejeden šikulín všiml, film je rozdělen na dvě části. Ta první trvá asi čtyři týdny čistého času a je plná dloooooooouhých záběrů na dramaticky se tvářící xichty rozličných ťamanů, vypadajících, že serou zrovna rubikovu kostku, vyvedenou v nadstandardní velikosti. Jistě, též se tam plíží zrada, zákeřnosti a love story někoho nezajímavého s němou, ale to sere Goro. Pak konečně shoří plovoucí stodola, japko dopádluje a můžeme začíst s druhým partem, partem plným až parodicky přepjaté akce a modernímu (pubescentnímu) publiku poplatných alogických zvratků v ději. Též patosu nejhrubšího zrna. Thermopyly po Kojejťku, plotím. Za pozornost stojí hlavně dědek/neznámý venkovan - objevitel víru, a jeho herecké kreace, především k závěru této nekonečnosti. Výkon zjevného nestora korejského filmu je neohodnotitelný. Žádná Zlatá malina, adekvátní ovoce prostě ještě nevymysleli. (28.09.2016)