Anomalisa

Pozoruhodná animovaná záležitost, spíše psychologicky laděná sonda do života jako takového. Každý se tam v jisté chvíli vidíme. Poradíme druhému, ale sobě nikoliv. Nechceme být vyjímeční, ale splynout s davem, ale proč? To je právě ten půvab, ta vyjímečnost, kterou ostatní obdivují, skrytě po ní touží, ale nedokáží překročit vlastní stín. Velmi k zamyšlení nad sklenkou dobrého panáka. (27.01.2017)

Kaufman krotší a komornější než obvykle, ale pořád Kaufman, takže vlastně ani není třeba nic moc dodávat. Animovaný, loutkový apod. filmy ignoruju, ale tohle mě bavilo, protože Kaufman. Alegorie založená na jednoduchým nápadu s hlasy, navíc s výbornou acapella verzí "girls just wanna have fun". Film o tuhnutí, stárnutí, lítosti, rezignaci, rozčarování, promarněných šancích a všech těchle existencionálních bahnech... (29.01.2019)

Jakmile se k filmu přimotá Charlie Kaufman, máte jistotu, že vás čeká jedinečný zážitek a Anomalisa toto pravidlo potvrzuje. Nejen vizuálně, ale i příběhově jde o originální zážitek, který jde se svým tématem lásky a samoty do hloubky a nebojí se prezentovat temnější stránku věci tvrdě a bez filtrů. K hloubavému a vtahujícímu příběhu, který dokáže mnohokrát překvapit si přičtěte nádhernou a netradiční vizuální stránku a máte před sebou velice neobvyklý film, na který budete ještě dlouho vzpomínat. (20.03.2018)

Zvláštní a hluboké, a to tak, že jsem tomu moc dobře neporozuměla. Asi mi chyběla nějaká katarze, nějaké řešení, ale netvrdila bych, že si autoři dali za cíl k nějakému dojít. Tenhle animovaný snímek je ale od začátku do konce tak zvláštní, že ještě několik dní po zhlédnutí se mi vybavovaly obličeje postav a některé jejich repliky. Určitě stojí za vidění. (25.09.2016)

Jsou filmy, na které se podívám poměrně spontánně kvůli kladným odezvám od kritiků. Tento film je takový případ, neviděl jsem trailer a neprostudoval si pečlivě, kdo stojí za jeho vznikem. Příjemně mě tedy samotný film překvapil svoji tragikomickou atmosférou, existenciální náladou a hlavně posléze zjištěním, že jedním z tvůrců je Charlie Kaufman, kterého znám díky mému oblíbenému top filmu Věčný svit neposkvrněné mysli. Musím ocenit dabing J. J. Leigh, Davida Thewlise a Toma Noonana. Dále hudbu od Cartera Burwella. Hlavní postava filmu slyší stejný hlas, byť mluví s ženami i muži. Tento zajímavý element představuje ve filmu Michaelovu izolaci od vlastních pocitů, není ve své kůži, připadá si jako kdyby byl součástí divadelní hry, kde postavy hrají ti nesprávní lidé. Po nějaké době však potká Lisu, která dodává svoji sympatickou nešikovností filmu šmrnc a pár komických situací! Sexuální scéna je zpracována tak realisticky s pozoruhodným citem, že vám nepřijde, že se díváte na loutky, ale ztotožňujete se s nimi! Vizuálně filmařsky ani dabingově není film směšný. Michael je lidskou skořápkou, která se snaží být člověkem. Nicméně je velice sebestředným, neuvědomujícím si, že ostatní bytosti se mohou cítit stejně jako on, samy také ne ve své kůži. Negativem filmu tedy může být přílišná posedlost sebou samým a ignorování pocitů ostatních, byť přesně třeba toto chtěli tvůrci ukázat. (10.01.2016)