Ip Man 4: The Finale

Po předchozí nudné a dementní slátanině, kde IP Man měřil síly s potetovanou opicí, přichází na scénu podstatně výživnější díl. Už jsem se tak nějak smířil s tím, že se nedočkáme srovnatelného zážitku s prvním dílem a Ip Man se odklonil čistě směrem ke komedii. Tentokrát ovšem k docela vtipné čínské propagandě v samotném srdci USA, kde parta chudáčků utlačovaných žluťásků bojovala pomocí jednoho z posledních zachovaných zbytků svého kulturního dědictví - kung-fu proti zdravě xenofobnímu vrchnímu mariňákovi praktikujícímu ryze americké bojové umění karate. Příběh na pozadí byl opravdový vrchol debility a přehlídka trapnosti a všech představitelných klišé. Choreografie bojových scén byla na druhou stranu úplně úžasná a nešetřilo se ani množstvím soubojů, což hodnotím velmi pozitivně, protože se tím redukoval čas a prostor pro ten šablonovitý a nezajímavý propagandistický příběh na pozadí. Nakonec Ip Man přišel po průšvihu s opicí s docela důstojným zakončením. Lepší 3 kousky. (22.04.2020)

Stále poctivá poklona ikonickému majstrovi sa nesnaží viac šliapať na plyn, ale skôr uberá, viac preciťuje, skláňa sa do istej filozofickej pokory odrážajúcej obdobie a vek Yip Mana. Nič to však nemení na tom, že stále sa jedná o energickú záležitosť s istou mierou pátosu a tej známej béčkovej dávke nespravodlivosti, čo v tomto prípade rozhodne nie je urážka, práve naopak. Vcelku férové zakončenie vydarenej série o jednom veľkékom človeku, ktorý neprávom zostal v tieni svojho slávneho majstra .... ;) (16.04.2020)

Ale tady se to pěkně odbylo. Poslední díl mohl mít klidně o dvě hvězdy navíc. Prostor tam byl díky postavě Bruce Lee. Záporák a celý příběh kolem americké armády mi přišel trošku přitažený za vlasy. Škoda, takhle to osrat, ale je tam něco na co se stojí podívat a to je Donnie Yen a jeho Wing Chun. Choreografie a bojové scény jsou parádní a sice už vím, že je to taková pohádka, ale pořád mě baví se na to koukat. (20.06.2020)

Příběh Ip Mana se uzavírá ve čtvrtém pokračování. Co na tom, že se skutečným životem tohoto mistra má pramálo společného a drží se jen několika stěžejních životních bodů? O milence, závislosti na opiu, jeho touze po penězích, atd. se tu nehovoří, protože by to narušilo auru, kterou mu tvůrci filmu vytvářejí již od prvního snímku. Jako filmová série to však funguje skvěle, na čemž má svůj podíl excelentní choreografie, výtečná hudba (zejména ten ikonický motiv) a parádní Donnie Yen. Vzhledem k tomu, že Wing Chun praktikuji, byť zatím na opravdu nízké úrovni, tak do soubojů trošičku vidím a ne vždy to je Wing Chun jak má být. Ale nevadí mi to, nepohoršuje mě to. Jsem rád, že o "mém" stylu existuje zdařilá filmová série, v níž je hlavní hrdina právě legendární SiFu Ip. O to víc pak potěší pěkně pojaté Chi sao, Pun sao, údery z krátké vzdálenosti, řetězové údery, Lan sao, Bong sao, atd. atd. Kvalita všech dílů je proměnlivá, ale ten závěrečný dle mého o kousek překonává trojku, byť těch dílčích zápletek (navíc svým vývojem předvídatelných) je tu jaksi moc a americká základna tomu dala korunu. Tím však nehaním pěkně zpracované souboje Geddese (můj oblíbenec Adkins opět potvrzuje své kvality) s mistrem Wanem a Ipem (Ty údery prsty na oko a krk! Wow!). Závěr u dřevěné panny je dojemným pomkrnutím na všechny, kdo vědí něco o Wing Chun a Ipovi, konkrétně na skutečné video, na němž umírající Ip Man cvičí. Potěšilo také zapojení (konečně!) Bruce Lee do příběhu, protože ten by tu neměl chybět. (25.10.2020)

Předešlé díly jsem myslím neviděl, hodnocení mám pouze u dvojky (4*) a už si jí vůbec nevybavuji. Každopádně s Ip Man 4, jsem se vrátil do dětských let, kdy jsem denně čuměl na Karate Tiger 1. Parádní souboje, dobrý příběh a jako třešnička Adkins, který tu byl k nezastavení (přál jsem mu pořádnou nakládačku, hehe). Šupa film. (12.04.2020)