Velmistr

Melodramatický pokus o poetické zprostředkování filozofie kung-fu na ploše nežánrového a artového filmu o posledních velmistrech, kde se po celou stopáž bolestivě bije přístup "nad šálkem čaje si filosoficky podiskutujeme" s akčním "nejefektnější neefektivní bitky široko daleko vyšperkované hollywoodskými nesmysly typu nekonečné vlakové soupravy". V obou polohách to mohlo samostatně skvěle fungovat, ale takto dohromady to funguje asi tak stejně jako film Terrence Malicka říznutý bayovskou akcí. Jediná soubojová scéna, která do nastoleného přemýšlivého kursu zapadne, je ta "uzmi mi/si koláček". (20.04.2013)

"Škoda zničiť takú krásnu miestnosť." "Kung-fu je o presnosti. Pokiaľ sa čokoľvek rozbije, vyhrali ste." Ázijský Hollywood nespí, a opäť sa vytasil s filmom, ktorý si zachováva miestny punc, no zároveň je, hlavne po formálnej, ako aj štylistickej stránke ovplyvnený západom. A to zväčša neznačí nič dobré. Veľmajster nemá tú typickú atmosféru a "vôňu" snímok, kvôli ktorým Japonsko, Južnú Kóreu či Hong Kong sledujem. Má dobrých hercov (i keď Ziyi Zhang ma práve neokúzlila - a to ju kvôli iným filmom mám rád), výborné súboje a zaoberá sa takmer nevyčerpateľnou témou. Ale scenár je oproti Ip Manovi slušne vykastrovaný, dobová atmosféra tvorcom nič nehovorí a všetko to vyznieva akosi do prázdna. Všetko do nasilu vmestiť do jediného filmu, ubrať súbojov a miesto toho dodať viac krvi, zlámaných kostí a efektných dažďových scén okopírovaných z Matrixu je smutný pokus osloviť západné publikum a zapredať sa Hollywoodu bez ohľadu na vlastnú históriu, štýl, poetiku a ducha - teda nie žeby sa Wong nepokúšal o nejaké duchovné posolstvo, ale miesto toho, aby mi jeho film niečo dal, sa skôr cítim, akoby mi niečo vzal a zanechal prázdne miesto. Je to veľká škoda, tak premárnený potenciál sa vidí málokedy. 65% (27.01.2014)

Lehce to balancuje mezi dvema a trema hvezdama. Rovnou rikam, ze pokud vas nebavi cinske filmy, tak na to nekoukejte! Prvni polovina jeste jde, je k videni hodne stylu kung-fu a chapete dej. Druha pulka se zmeni ve zmet slatanych pribehu jednotlivych hrdinu a to zkrze pul stoleti. Navic nabizi jen minimum souboju, narozdil od cinskych hlubokych myslenek, ktere jsou pro bezneho divaka nic nerikajici a jde jen o nudny vyplneni casu... Film jako celek je spise nuda a nebyt prvni poloviny, byl by to odpad... (26.02.2014)

Dost bylo Yip Mana! Jeho život nebyl natolik filmově atraktivní, aby si filmaři točili 5 filmů o tomto uměle populárním učiteli bojového umění. A tento film je pokusem být vážný, důstojný, umělecký v divadýlku čínských dějin tvořených uctívanými Mistry a klany. Co naplat, že bojové scény jsou jak kdyby Wachovští a Zhang Yimou společně chtěli vzdát hold kinematografii a martial arts, když celek je mixem omílaných čínských dějin a kung-fu frází namyšlených "velmistrů". Pokud by se více držel Kar Wai Wong bojových scén v té podobě jaká je v úvodu (kapky deště skrápějící Mistrův klobouk a zvířené šosy mokrých kabátců) a dal by příběh do nějakého stavu, kdy se divák může těšit na něco víc, co by nevypadalo jako umělecký výlev režiséra a kameramana zneužívající fenomén bojových umění, tak nebudu lámat nad nimi ztvrdlý koláč. Takto jsem sledoval artovou intervenci do žánru, kde by se mělo víc konat, než mlčet. Pokud se rádi vyžíváte v moudrech zen-buddhistických říkadel a Yip Man v podání Donnie Yena vám přišel příliš rváčský, usaďte se do meditačního posedu v místnosti zařízené podle feng šuej, zapalte tyčinky a spusťte The Grandmaster. (09.06.2013)

Wong má schopnosť opulentne narábať s poetickou tragikou tak, že je v rukách druhých skrátka nereprodukovateľný a nedá sa napodobniť. Záver to opäť raz potvrdil. Ale to narábanie s polocelkami, polodetailmi a vnucovanie štýlu, ktorým zarezonoval v iných žánroch, do kúskov od majstrov bojových umení moc nepatrí a nie je jeho mentálnou krvnou skupinou. Hlavne, ak koncept vo svojej dešifrovateľnosti hrozne pokulháva v rozprávacej forme a nedokáže divákovi adekvátne sprostredkovať zážitkový potenciál, ktorý je prakticky nevyčerpateľný. Ale to, aké trendy nadobúdajú akčné historizmy z ďalekého východu v podobe novodobých Jidaigeki alebo transponovaných bijákov z Martial Arts, tak sa Veľmajster drží v okrajovej rovine a z času načas upúta originálnymi momentmi. Ale sú na seba naviazané moc plasticky a nesprotredkujú tie spirituálne osobitosti, ktorými sú čínske mytológie opradené hlbokou fascináciou a nepochopením. (18.11.2017)