Ip Man 4: The Finale

Mohl bych teď začít brblat, hledat drobné mouchy, až tragické záporáky, ale to dnes nemám absolutně v úmyslu. Yen je totiž tak charismatický sympaťák, že tohle všechno zvládne levou zadní. Nasadí svůj okouzlující úsměv a když to nefunguje, přejde v souboj jeden na jednoho, který i v tomhle čtvrtém pokračování funguje skoro stoprocentně a jako třešnička na dortu je pak jeho naklepáváná, která mění jeho troufalé protivníky v zoufalé statisty. Je to naprosto důstojné zakončení téhle série, které sice na nejlepší, první díl nemá, ale zbylé dva strčí hravě do kapsy. Díky moc, Donnie, hlavně kvůli Tobě to stálo rozhodně za to. (04.03.2020)

Čože? Bruce Lee, Ip Man a Yuri Boyka v jednom filme? "What Is This, a Crossover Episode?" Pokračovanie podobné tomu predchádzajúcemu, možno málinko lepšie. Stále je to o bojoch a bojoch a bojoch a samozrejme tam je prepašovaná aj téma rasizmu a aké ťažké to mali čínania aj 20 rokov po vojne. Inak to ubiehalo rýchlo a bolo to vysoko pozerateľné ako tomu bolo aj pri predchádzajúcich dieloch. 7/10. (08.03.2020)

Více než uspokojivé vyvrcholení skvělé série, která se po celou dobu pyšnila především absolutně špičkovými bojovými scénami a až nezvykle působivými zápletkami, a i tento závěrečný díl není v tomto směru výjimkou, možná tedy jen v souvislosti s onou zápletkou by se dalo podotknou, že tentokrát působí až příliš šablonovitě a chvílemi i trochu bez záživnějšího spádu, nicméně pro mě osobně tu zůstalo to nejzásadnější a navíc v nejmaximálnější možné kvalitě, a to množství dokonalých, strhujících soubojů, u kterých jsem se opět jen tetelil blahem a jako luxusní bonus tu řádí můj milovaný a nedotknutelný Scott Adkins, každopádně veškerá jejich choreografie a nasnímání je jedna velká paráda, zkrátka Martial arts v nejpůsobivější možné podobě. Jinak Donnie Yen jako Ip Man nepřekonatelný, charismatický, sympatický a výrazný muž, kterému lze věřit každé slovo, stejně jako každý úder, a díky němu zde fungují i emoce a dramatické situace, jelikož je stejně tak dobrý herec jako bojovník. Závěr je pak především pro příznivce této série velice silný, škoda tedy jen toho méně tuctovějšího příběhu, neboť jinak se jedná o skutečný žánrový skvost. (25.08.2020)

Vyborne a dostojne uzavretie Ip-manovej serie. V Donnie-ho podani to bol excelentne zahrany zivotopis tejto legendy Wing-Chun. Sam sa tymto zapisal do povedomia mnohych a nezmazatelne do, nielen Honk-kongskej kinematografie. Este ako chlapec som ho obdivoval v mojom prvom karate akcaku z 1989, Red Force. Snad sa mu bude nadalej darit. Adkinsova klasika a i scenar v mnohom nevybocuje zo zaziteho. Avsak viem si predstavit tazke zaciatky a rasovu neznasanlivost v americkych skolach v tej dobe. Moze byt. Odporucam. (15.02.2020)

„Zistil som, že tráva na opačnej strane plota nie je zelenšia." Záver série, vďaka ktorej som (aspoň sporadicky) začal sledovať ázijskú kinematografiu. Podľa mňa ide o najslabší diel, ale tým nechcem povedať, že by bol zlý. Len jednoducho, už v centre pozornosti nestojí Ip Man, príbeh má dve dejové línie. Jedna sa točí okolo šikanovania Číňanov žijúcich v San Franciscu, tá druhá okolo merania si pipíkov v US army o tom, či je lepšie kung-fu alebo karate. Na konci sa tieto dve línie ako-tak spoja. A čo Donnie Yen? Ten len zmätene pobehuje sem a tam, objaví sa vždy vtedy, keď ostatní Číňania dostávajú od bielych rasistických karatistov výprask, aby im ukázal, kto je tu alfa samec. Takže asi tak. Ip Man už fakt pôsobí skôr ako vedľajšia postava, čo dosť zamrzí. Súboje sú síce stále solídne, ale určite nepredčia tie z predošlých častí. Fajn "jednorázovka", ale namlsaný predchádzajúcimi časťami, čakal som viac. 60 % (02.05.2020)