Léto s Marnie

Jsem rád, že se Jonebajaši dokázal odpoutat od Mijazakiho a natočit toto snové anime sám. Popravdě řečeno, Mijazakiho absence je na tomhle filmu trochu znát, stejně jako předchozí Jonebajašiho počin (ke kterému napsal Mijazaki scénář) postrádá snímek větší množství hravosti a invence. Na druhou stranu by bylo dobře, kdyby si Jonebajaši vytvořil svůj styl, inspirace jeho učitelem, především co se námětu týče, tu je přeci jen dost patrná. Nu což, snad se mu a jeho kolegům podaří studio Ghibli udržet, byla by škoda, kdyby byl filmový svět o takovéto krásné animované snímky přišel. Vzhledem k tomu, že jsem Ariettě lehce přihoršil, u Marnie přivřu oko. 90% (12.07.2015)

Z pomalu se rozbíhajícího posledního filmu od Ghibli studia se vyklubala očekávaně velmi povedená věc. Možná by se dalo říci že očekávání trošku zabilo výsledný projev filmu. Velmi mě vizuálně bavila část, kde se objevují interiéry místností. Krásně čistě navržený byt Anniny matky ve městě, podivuhodně vybavený domek pro letní pobytu u tety a strýce s grandiózní postelí z břízové kulatiny. To, že vizuál má Jonebajaši v malíčku víme již z Ariety říše. (08.02.2016)

Jasně, tohle není Miyazaki, ale není to špatný animovaný film. Mám pocit, že z Japonska takové nechodí, minimálně, pokud je to pořád studio Ghibli. Přesto není tenhle snímek tak zapamatovatelný jako jiné, které studio vytvořilo dříve. Jako kdyby ten přechod na vážnější téma skoro bez bujaré fantasie tolik nevyšel. (26.06.2017)

Myslím si, že tento film si zaslúži trošku viac slov, ktoré by som mu mal venovať. Myslím si, že už dávno som nevidel film, ktorý by ma tak silne a emotívne zasiahol, než "When Marnie Was There." V prvom rade je to film, ktorý už len na pohľad vyzerá nádherne vďaka úžasnej japonskej animácii, no všetko sa to posúva ďalej v magickom, silnom a dramatickom príbehu, pri ktorom som bol neustále dojatý a náramne fascinovaný všetkým čo sa deje. Lenže to všetko dotvárajú úžasné postavy, ktoré človek bude chcieť sledovať od začiatku až do konca. A chce, aby to všetko dopadlo dobre. Lenže taký už život často nebýva. A musím povedať, že na konci filmu som skutočne ronil krokodílie slzy. Pretože emocionálna stránka tohto filmu funguje skutočne fantasticky. A cítil som každú jednu momentku, ktorá sa vo filme odohrala. Pre mňa je "When Marnie Was There" najlepším filmom od štúdia Ghibli, ktorý som kedy videl. Pretože všetko v ňom funguje pre mňa do absolútnej dokonalosti. Každý jeden moment filmu ma ťahal, každý jeden moment pre mňa fungoval. A moje spojenie s hlavnou hrdinou Annou je po celú dobu také silné, že film človeka ani na minútu nenudí. V kombinácii s tou nádhernou animáciou a prenádhernou záverečnou skladbou Fine On The Outside od Priscilly Ahn je toto pre mňa film, ktorý som vždy chcel vidieť, a ktorý vo mne ostane zapísaný ešte na dlhé roky. A ak je toto naozaj posledným filmoom od štúdia Ghibli na dlhú dobu, tak sa s nami rozlúčili filmom tak silným, že by som sa najradšej postavil a zložil za tento film obrovskú poklonu. Ohromný zážitok. V osobnom TOP 11 Najlepších filmov sa umiestnil na 5. mieste Hodnotenie: A+ (23.04.2015)

Plně bych chápal a možná i schvaloval, kdyby Akademie dala sošku tomuto hřejivému, emotivnímu a pomalému filmu o hledání sama sebe očima dvanactileté školačky než sice krásně hravému a nápaditému, ale příběhově obyčejnějšímu zářezu Pixaru Ten byl ale u ní vždy velmi oblíbený a je taky pravda, že Ghibli studio tentokrát nepřišlo s něčím opravdu fantaskním a výjimečným, co dokáže zaujmout na první pohled. Film má rozhodně své problémy, pomalost se občas mění skoro na zdlouhavost, dialogy sem tam působí jaksi nedovařeně a vyprávění se celou dobu odvíjí velmi záhadně a tajemně, přičemž občas ignoruje i věci, které by vzhledem k rozuzlení měly mít větší roli, navíc pro oči českého diváka (nebo možná jenom mě, kdo ví) byl ten zásadní problém ve vztahu Anny k tetičce řekněme mírně směšný, i když na druhou stranu, z pohledu citlivého dítěte, jakým Anna je, by to zásadní být určitě mohlo. Jinak ale je to opravdu krásný, dojemný film, silný ve vykreslení přátelství a snaze stát se "normálním", v čem obzvlášť rezonuje, koneckonců i v tom prolínání fantazie s skutečností, zobrazením scenérií přírody a sídel (Ghibli a jeho kombinace dvou druhů kresby, jedné pro postavy a druhé pro interiéry i exteriéry je prosté a vždy nádherné) a jaksi celkovou atmosférou, která ovšem plně zúročí veškeré detaily a emoce až po odhalení toho, o co šlo (nebo když to člověk dokáže odhalit sám). Přesto, nemyslím si, že bych měl chuť film vidět v budoucnu znovu, na to je v portfóliu studia i celkové japonské tvorby příliš mnoho mnohem živějších a fantasknějších kreseb, které při tom dokážou vyprávět stále hluboké a emotivní příběhy. 7,5/10 (01.03.2016)