Pan

Neříkám to často, nicméně What the F**k? Myslím si, že jsem již viděl ledacos, nicméně i přesto byl pro mě tenhle snímek Joe Wrighta jedno dvouhodinové pozvednuté obočí. Herecky absolutně mimo, scenáristicky vyloženě na bednu a celkově výpravou tak za čárou, že to v posledních letech v blockbusterové tvorbě nemá obdoby. Pan je šílenost pro kterou těžko nacházím slova a především pochopení. (18.12.2015)

Slabota. Vizuál a hudba sice parádní a Hugh Jackman jako Černovous naprosto famózní, ale zbytek jsou poslepovaný kusy čehosi, co mělo být filmem a místo toho se to stalo sbírkou mnoha divných a otravných scén, který k kontextu celého filmu následně ztrácí veškerý smysl. Navíc kluk v hlavní roli je sympatickej asi jako pokladní v Tescu po 12 hodinový šichtě a Garett Hedlund to bohůžel vyjímečně taky dvakrát nezachraňuje. (22.12.2015)

"Have you come to kill me, Peter?" Welcome to Neverland! Jako příznivec Země-Nezemě jsem se na nového Pana těšil. Je pravda, že dnešní móda je recyklovat starší pohádky, a i v tomhle případě Petr Pan není vyjímkou. Nicméně hned začátek upoutá hezkou vizualizací a prostředí sirotčince a Londýna je hezké. Jakmile se Petr (Levi Miller) dostane za tou druhou hvězdou vpravo, tak svět začíná být až křiklavě barevný. Což byla Země-Nezemě vždy, takže tady na vině koncept rozhodně není. Dá se říct, že herecké obsazení je lákavé. Samozřejmě myslím Jackmana a Maru. Přičemž Wolve... Hugh je vcelku poutavou postavou piráta Černovouse. Na druhou stranu zmalovaná princezna Rooney je mu skvělou soupeřkou, ať už na kordy nebo herecky. Nejlepší věc na novém Panovi je hudba. Soundtrack totiž skvěle dokresluje pohádkovou atmosféru. Krásné chóry i decentní melodie. Powell rozhodně ví, co dělá a tak je hudba nejlepší stránkou filmu. Příběh ať už za začátku napínavý, tak ke konci skřípe. Možná je to díky trošku uspěchanému zakončení. Nový Pan díkybohu není příliš infantilní, a místy dokonce skutečně pobaví. Humoru není moc, ale stačí, aby se divák zasmál. Pro mě osobně je i velké plus, když film odkazuje na starší filmy. Viz. Smi a narážky na Jamese Hooka. Pan možná vážně dokázal, že vrátit do téhle skvělé fantazie se dá ještě jednou a bez větších vad na kráse. Takže ano, nový film mě velmi potěšil, protože dokázal ne 12-ti letému klukovi splnit sny, ale dokázal to i mě a to jsem o deset let starší. Kéž by víc takovýchto prequelů, měla takovouto něžnou a přitom pracovitou ruku. „Neboj on není pirát… Teda aspoň zatím ne.“ (80 %) (08.10.2015)

Pohádka, která se nestane stálicí, ale duši v sobě má tak upřímnou, že mi stačil jediný pohled do Petrových očí, abych věděl, že jsem v Zemi nezemi opět oním stejně ztraceným chlapcem jako před lety. Největším překvapením je absence přímého navázání na klasický příběh a motivace postav jsou oproti němu v rámci rodinnějšího přístupu méně vyhrocené, ale přetavení do téměř klasicky střižené dobrodružné podívané charakterům J. M. Barrieho v žádném případě neškodí. Nejzásadovější milovníci předlohy asi u zpívajícího Hugha Jackmana narazí, ale já neměl šanci mu odolat. Pořád totiž věřím na víly a na neopakovatelná kouzla, která jejich prach přináší. (09.07.2016)

Joea Wrighta jsem měl zaškatulkovaného jako režiséra úchvatných filmových adaptací literárních klasik - Pokání a Pýcha a předsudek mluví za vše. Tudíž jsem si od Pana sliboval něco víc než od Petera Pana z roku 2003 (který nebyl špatný, ale průměrný), i když mě Wrightova předešlá Anna Karenina moc neuchvátila. Co jsem ale neočekával, byl konečný výsledek, jehož se mi v kině dostalo. Nové převyprávění Barrieho hry je až příliš potrhlá a moderními prvky přecpaná změť čehosi nechutně barevného bez jakékoli vnitřní konzistence, což je opravdu škoda, když vezmu v potaz zvučná jména okolo filmu. Nikdy jsem nebyl fanoušek Nirvany, nicméně i tak mě cover ke Smells Like Teen Spirit v podobném filmu do určité míry iritoval. Hodně velký fail z mnoha stran, který jen tak někdo nečekal - já rozhodně ne. (19.03.2016)