Transformers: Poslední rytíř

"Hrozba nás může zabít. Ale tohle nás zabije jistě. A to za tři dny." Už se poprali? Ještě se asi někde perou, protože dvě a půl hodiny akce je pro transformery jen rozcvička. Divák to má trochu horší, ale já jsem se chvílemi dokázal i pobavit. Třeba při hrátkách s robotem sociopatem se dalo trochu té dětinské zábavy najít, při škádlení Cadea s Vivian se zase objevila troška té romantické komedie a taky jsem se dozvěděl zásadní informaci pro svůj další život - vždycky zabijí nejdřív právníky. Vlastně to byla jen digitální legenda o autobotech kulatého stolu, ale protože jsem něco takového vychytrale čekal, tak se nebudu rozčilovat, že to bylo slaboduché. Nic jiného se od toho totiž čekat nedalo. (11.02.2018)

151 minut. Z toho nějakých šedesát minut by mohlo jít okamžitě pryč. A ten zbytek osekat. A nechat jen finále. A klidně vyhodit i to… Pátí Transformeři jsou docela utrpení a bolelo koukat se na ně. Michael Bay sice předvádí v akci víceméně to, co od něj člověk čeká, jinak jde ale o docela schizofrenní podívanou. V jeden moment se tváří jako film pro děti. potom dostaneme velkou military sci-fi, následuje teenagerská komedie, kde je místo Stifflera Anthony Hopkins, a pak se tam chvilku řežou roboti. Bayhem funguje správně. Jestli vás bavil dřív, bude vás bavit i tentokrát, bohužel Transformeři ztrácí na všech ostatních frontách. Postavy nezaujmou, humor je křečovitý, děj se pohybuje podivně skokově, takže většinu času jsem neměl nejmenší tušení, co se na plátně odehrává a jestli jsou Mark Wahlberg a Josh Duhamel už kámoši, nebo pořád protivníci. A že bych si zapamatoval něco pozitivního z těch dvou a půl hodin, fakt říct nemůžu. Největší dojem na mě tak nakonec udělala úvodní hodina, která se ani nepokouší předstírat, že by měla jiný účel než představit co nejvíc roztomilých robůtků, kteří vezmou útokem hračkářství. Tenhle cynický a pragmatický přístup si zaslouží respekt. (16.08.2017)

*Megalomanská megapičovina je vysoce odborný filmově teoretický termit označující naprostou scénáristickou demenci, obalenou natolik obskurním *digitálním mrdníkem (totálně bezhlavé nadužívání počítačových triků), že tento už není schopen ani trochu kompenzovat příběhovou debilitu, naopak ji ještě podtrhuje a celek pak způsobuje rakovinu vkusu, mentální impotenci, chronické záněty logiky a terminální uhnívání sítnic. Přebaly blúrejů by rozhodně měly kromě výše uvedeného varování obsahovat i nechutné obrázky těch nejznetvořenějších downů, vyhřezlých mozků, zoufalstvím vypíchnutých očí a roztřepených konců míchy, bezradně pleskajících o prázdné lebeční dutiny. Pokud jste ovšem otylý nezletilý retard, co o sebe v pokojíčku na koberci s Medvídky Pů s mongoloidním výrazem a soustředěním přikousnutým jazykem blahoslaveně rozbíjí v Číně lisované karcinogenní výrobky firmy Hasbro, jste samozřejmě v suchu a jděte do toho! Čeká vás vzrušující a ani trochu otravná dvouapůlhodinovka nepřehledně chaotického poletování ingotů, železných traverz, suti a jiného bordelu, mezi kterými se autokokoti přeměňují v rytíře Kulatého transformátoru. Ano, dostanete k tomu také inspirující sofistikovanou přednášku z mykologie o tom, že to byli právě oni, měnivší se tenkrát místo z hnusných amerických kraxen na robohňupy z konů a transtriceratopsů, kdo za temného úsvitu anglosaské degenerace dovezl králi Gejtušovi z planety Slintajicího idiota v souhvězdí Velkého potratu onen slavný meč Transcalibur. Počítám, že další díl bude o tom, jak nám ti zkurvení zlí Disepšni ukřižovali Ježíše. Jedinými zkomírajícími záblesky na konci tunelu mozkové smrti jsou tu poměrně šarmantní a vtipná etuda Hopkinsovic Toníčka, jemuž zřejmě senilita dala zapomenout, jakým býval vybíravým charakterním hercem, a pak samozřejmě ta vskutku bez reptání ojetíhodná DaVinčiho velekunda, která nejen prokrvuje, ale dokonce i hraje, na rozdíl od MárkyMárka, jenž zase jako obvykle na molu jen koženě předvádí buzerantské trenky Kálvina Klajna. Prostě Zálivovi a jeho produkční partičce už dočista transpřeskočilo a megajeblo, a pokud se tahle pičoidní předražená hračkářská reklama čirou náhodou alespoň zaplatí, pak začínám ze strachu z celosvětové cerebrální apokalypsy kopat ve sklepě protikreténský kryt a ven vycházim jen v antimongoloidní roušce. (09.09.2017)

Bay si jede pořád to svoje a stále dokola. Proto budete mít u pětky pocit, že dost možná sledujete čtyřku, nebo trojku. Originalita je pryč, scénáristická nápaditost rovněž a pohužel prvotní kouzlo a nápad taky. Wahlberg si tam to svoje odehraje vždycky a do toho v každém díle přitaká nějaká sexy kočulinda - to už je skoro tradice jako v bondovkách. Nelze tomu upřít vizuálně pompézní finále a chtěnou sebeparodii, ale prolnutí příběhu s rytíři kulatého stolu - to už je i na Hollywood trochu příliš silná káva. Navíc to podle finále vypada na dalších alespoň 1-2 díly. Potěž pánbuh. (17.09.2017)

Milovníci bezmyšlenkovité - epické - v podstatě nepřerušované akce si budou chrochtat blahem. Je opravdu neuvěřitelné, že i v dnešní době někdo dokáže předvést ve 150 minutové stopáži 120 minut akce a 30 minut zbytečných dialogů a nelogického děje ... ale koho to zajímá?. Bayhem at its best ! A pokud jste na filmu ještě nebyli a čtete čirou náhodou tento koment, tak možná menší hint: Pokud očekáváte shakespearovské drama od filmu, který je založen na hračkách robotů, kteří se mění na auta ..... tak tento film ignorujte .... ju? (22.06.2017)