Mládí

Youth je presne ten príklad filmu, kde recyklácia formy a atmosféry do pre bežného diváka uchopiteľnejšieho výsledku naserie mnoho tzv. filmových kajšmentke čo očakávajú stále nové obzory a paradoxne sa bude páčiť aj ľuďom, ktorí by o Sorrentina inak nezakopli. Áno, ten film je oproti Grande Bellezza (i keď tá je aj u mňa ešte o čosi lepšia) omnoho stráviteľnejší, áno je jednoduchší a doslovnejší, question is who the fuck cares, if it works. Sorrentinove postupy (kompozície obrazu a špeciálne muzika + obraz, toto vie málokto) fungujú stále dokonale a Rachel nebola nikdy krajšia (vlastne sa mi až do tohto filmu vôbec nepáčila). Mimochodom, tie dve hodiny ubehli ako 5 minút. 10/10 P.S. Hereticky si tak rozmýšľam nad tým, či by Sorrentino nebol ten správny režisér na adaptáciu niečoho od Milana Kunderu... (02.11.2015)

Zajímavě pojaté drama, které díky své atmosféře plyne velmi jemně a příjemně. Celý snímek provází dva výteční herci, skvělý hudební doprovod, na oko velice krásné prostředí, spolu s vizuálním zpracováním a také zajímavé scény či úryvky, které po většinu času plní svůj účel. Ovšem několik momentů asi úplně minulo mé myšlenky, ale i přesto se zde skrývá zajímavá emocionální stránka a opravdu pěkná a nevšední podívaná. [75%] | Kino - Prom. (25.10.2015)

Tohle je film se šíleně pomalým tempem, takže většinu diváků bude nudit. Jako nebylo to tak hrozný, ale já jsem se prostě po 40 minutách rozhodl, že nechci strávit další hodinu a půl čučením na tenhle pomalý a dějově nezajímavý příběh. Víte jak si většina lidí chce užít dovolenou na pláži u sluníčka, oddechnout si a prostě nic nedělat? Tak tohle je přesně film pro takové filmové diváky, kteří si jen chtějí sednout k telce, pomalu v klídku se dívat na film, užívat si to pomalé tempo, nepřemýšlet nad žádným složitým příběhem. Těmto lidem se to bude líbit, ale já k nim nepatřím. (30.05.2017)

Ne, Paolo. Zas je to studený terárium plný podivně akademizovanejch plazů. A ten orchestr prostě nezazní mohutně, jenom rozklíženě, jako by každá sekce hrála jinou skladbu. Strašně jsem tomu fandil, po Velké nádheře cením místy větší uvolněnost tónu a sklon k absurditě, ale celek vyznívá podobně zatěžkaně a nepřesvědčivě. Sorrentino navíc stále úspěšněji kolonizuje těžko představitelné teritorium mezi lidovou komedií plnou prostopravd a snobáckým "uměníčkem", což se místy stává dost nesnesitelným. Back to the small things, please. (10.07.2015)

Tretí film v rade o starnúcom umelcovi, ktorý pre traumy z minulosti žije roky v úzadí a nie je schopný nadviazať na svoju zašlú slávu. A s úplne rovnakým vyvrcholením ako v This Must Be a Place. Skvelo sa na to pozerá, má to nádhernú kameru a niekoľko úchvatných scén, ale Sorrentinov štýl (aj kvôli nedotiahnutému scenáru s prebytkom expozičných dialógov a "coelhovských" múdier) je tu v niektorých momentoch už za hranou sebavykrádania. (13.08.2018)