Marta a Věra

Demence většiny pseudovtipů prohlášených v prvním dílu tohoto veledíla mě odvála málem až za roh. Jak jsem se tak hrabala zpoza toho rohu, usoudila jsem, že lepší už to nebude, a tudíž si nebudu krátit život takovými pochybnými činnostmi jako je sledování Lišky v přestrojení za Hitlera a jeho dvou hloupých společnic. (19.06.2014)

Myslím, že zdejších 39 % (27.5.2014) není k Martě a Věře vůbec fér. Uváží-li se, že kvalita jednotlivých dílů stoupala, i to, že je to jedna z prvních českých vlaštovek typického sitcomu (protože takový Okresní přebor a Čtvrtá hvězda jsou takřka geniální vtipné kousky, nikoliv ale tradiční sitcom). K nejčistší sitcomové formě (jako "žánru") měl u nás zatím nejblíž Comeback a teď Marta a Věra. Porovnání dvou titulů není taky úplně dobře proveditelné, protože Comeback pracoval s prostředím rodiny, zatímco Marta a Věra jsou "profesní" sitcom. Ale u obou platí jedna věc - pokusili se adaptovat sitcom na české prostředí a třebaže zatím ani jeden ne úplně ideálně, tak rozhodně dost dobře na to, aby si minimálně průměrné hodnocení zasloužil. Protože jestli tady někdy bude skvělý ryze český sitcom tradičního formátu pracující stoprocentně s českými reáliemi, bytelné podhoubí mu zařídí a cestičku ušlapou právě tyto nedokonalé, ale v české televizní tvorbě mile osvěžující sitcomy. A Marta a Věra potenciál má, třeba přijde další série, a bude lepší než prvních osm dílů, ale i ty měly nápad i hravost a nabídli adaptaci na české prostředí i ryze sitcomové postavy (skvělá Sabina Remundová). 60% (27.05.2014)

Šéf je tvůj přítel a kolegialita je nade vše. Svědomitá a lehce ambiciozní Marta pracuje na internetovém portálu nabízející výhodné slevy. Není na to sama. Kancelář sdílí s vyrovnanou a dobrosrdečnou asistentkou Věrou, která má nervy obalené tuky a cukrem a přebytečná kila řeší tak, že si dá v práci vždy něco dobrého na zub. Nad jejich pracovní morálkou a správným chodem firmy bdí nevyzpytatelný ředitel Brouček s hitlerovsko-chaplinovskou fazonou, u něhož pravidelně vítězí rádoby humánní přístup ke svým podřízeným zaměstnancům, ukrajovaná benevolence má navrch nad železnou autoritou a šmírování svých dvou pracovnic považuje za něco přirozeně normálního až etického. Co je však pro něj zásadní je to, aby na pracovišti nevládl chaos, zaměstnankyně do puntíku plnily zadané úkoly a pracovní morálka neklesla níž, než je nezbytně nutné. Děj se co děj. Nepoložit a nerozložit firmu je zásadním krokem k úspěšnému podnikání. Pánové Kolečko s Fuitem si troufli na sitcom, který u nás nemá zastoupení, ačkoliv v zámoří existují desítky podobně laděných sitcomů. Problém vyvstává hlavně v odlišném tvůrčím přístupu, který zdaleka nedosahuje kvalit zámořských harcovníků, a pak také v daném prostředí kanceláře, které pro našince nepředstavuje nutně místo, kde by si užil kopec legrace. Převládá u většiny diváků zažitý pocit, že takové pracoviště je v podstatě nudné, a prostor pro komediální situace, je zde takřka nulový. Tvůrci však byli opačného názoru. Každý dialog tlačí do vtipu (i za pomoci předtočeného smíchu), i když převládal spíše podivně konstruovaný nevtip a vypointovaných gagů je opravdu jen minimum. Kdyby tvůrci slevili z jakési povinnosti být za každou cenu vtipní a tolik to nehnali do extrému, tak by půlhodinové epizody byly relativně vkusné a zábavné. Hranice (dobrého) vkusu je občas až nemile překročena. Jednotlivým epizodám, i přes jejich méně umné sepsání, nechybí originalita. Nejedná se sice po stránce tvůrčí o nic mimořádného, ale vzhledem k fiaskům, ke kterým na naší sitcom scéně dochází velmi často, tak se v podstatě jedná o takovou první sitcom vlaštovku. Trio Poláková-Remundová-Liška si přes prkennost a nízkou ohebnost dialogů nevede vůbec špatně, a je to hlavně jejich zásluha, že nějaký vtip alespon obstojně funguje a nekončí křečí, se kterou tenhle počin bojuje v globálu. Málo nosné zápletky, nízká vypointovanost gagů a slabá režie, ale také snaha v tuzemsku prorazit s novým formátem situačních komedií, který v zahraničí slaví úspěchy, ale pro českého diváka až tolik atraktivní není. Situační humor, když se umí, je poměrně vděčná disciplína, avšak musí se respektovat její určená pravidla. Obávám se, že našim, ne až tak zkušeným tvůrcům, bude ještě nějakou dobu trvat, než dosáhnou kýženého výsledku. Do té doby divák musí anebo nemusí vzít zavděk humoriádou z druhé ruky. A vida, zmíněná firma dokonce slevový výprodej preferuje a profituje z něj. Mé hodnocení: 40% (10.05.2014)

"Každý pořádný šéf má alespoň dva podřízené, aby mohl naplno rozvinout své manažérské schopnosti." A diktátor Brouček je maminčin manažér dle mého gusta. Jeho podřízené mě až tolik nebaví, ale když už jsem s nimi strávil tolik času a rád nakupuju opravdu leeevně, tak si objednávám 20 ledňáčíčků, přepravku ležáku Chroust, dva luky Malý Robin, jedno posezení v manželské poradně a půl bobule Acaí. (05.12.2016)

Po shlédnutí prvního dílu musím říct, že sice nenadchnul, ale ani neurazil a pokud se i nadále obejde bez tuny vulgarit, oplzlostí a přiteplených hlášek, tak bude jen dobře, tyto pochoutky nechť zůstanou na Nově. Odpad to rozhodně není, tam patří nechutné seriály typu pan máma apod. Párkrát jsem se zasmál(usmál) a hodnotím to jako takovou oddychovou věc, které ale něco chybí, zatím je vše nucené a toporné. Na Báru se dá koukat, ale nevěřím jí skoro nic. Sabina byla v pohodě a bavila mě, možná i proto, že jsem kolikrát v jejím smíchu a gestech viděl Ivu Janžurovou, což není mínus, i když to někomu může vadit. Pokud bude čas, tak kouknu na další díl, abych zjistil, jak ve třech lidech zvládnou osm dílů a jestli hodnocení snížím nebo ne. EDIT: poslední díly byly opravdu dobré a tak si tři hvězdičky a mých 60% zaslouží. ;) (01.04.2014)