Mroží muž

Děsivý všednodenní horor o tom, že když se změníme, už není cesty zpět. Doslova. Smithův záměr a sdělení je jasné, nejvíc však Tusk udivuje tím, jak dokáže balancovat na hranici nevtipné komedie (celá pasáž s Deppem je naprosto příšerná) a nepříjemného fyzického teroru, který znepokojuje diváka nejen ohavností titulního stvoření, ale i třeba obyčejnými záběry na postavy čistící si zuby v koupelně, jenž vytváří pozoruhodné vnitřní napětí. Na rozbor by toho samozřejmě bylo více, ale čistě pocitově je Tusk film, který mě v poslední době vykolejil více než cokoliv jiného. #disturbing (05.12.2014)

Kdybych se na to podíval s dávkou hladinky v krvi, přidám další kel. Tohle je určitě lehce nadprůměrem. Osobně jsem rád, že se Smith neutápí pořád ve stejném Clerks žánru a teď (počínaje výborným Red State) objevil trochu netradiční styl. Je to horor, nebo komedie? Čert to vem. Že to neni dostatečně hardcore? A kdo řiká, že bude? Je to prostě jen absurdní nápad ke konci vyhrocený do maximálního wtf. Ikdyž to nedosahuje kvalit horor-komedií Sama Reimiho. PS: skutečně jsem toho deppa tam nepoznal. to bylo další wtf (02.12.2014)

Co na tom, že oproti Red State je to šlápnutí do mrožího hovna, ta body horror část je ve své ujetosti výjimečná, až máte chvílemi nepříjemný pocit, že za vámi stojí nadržený mrož s připravenou pyjovou kostí. Škoda jen, že styl humoru a žánrová roztříštěnost vykazují veškeré symptomy autorské onanie, ale i tak to máš za tři makrely, Keve.. Při pohledu na H.J.Osmenta je jasné, že ze všech šesti smyslů má momentálně nejvytříbenější chuť.. (24.02.2015)

Běs a hrůza. Scénář naprostá slátanina, ve kterém nevyšlo krom několika dialogů zhola nic. Celý snímek se nese v duchu naprosté bizarnosti, která je spíše otravná než, že by bavila. Film mě po půlce strašně iritoval a finální "velkomyšlenkářský" konec mě jen utvrdil v pocitu naprosté ztráty času. Vizuál ani kamera nejsou vůbec špatné, interiéry jsou vybrané na výbornou, ale celkový dojem to i přes to nijak zvlášť nevylepšuje. Hororovost jsem sice pociťoval, ale zřejmě né tak jak autor zamýšlel. 3/10 (17.12.2014)

"Uviděl jsem mrože... v zrcadle, můj Bože!" Divná země, tahle Kanada. Jak psali na mapy už staří Římané: Hic sunt walruses. Zatímco u nás na pánských WC máme jen nápisy "polykám, zavolej" plus telefon, v Kanadě nad pisoáry visí regulérní upravené nástěnky :-), s dopisy na papíru A4. Taky vztah k přírodě a moři mají klucí kanadský (z)dravější než my, zaprdění suchozemci. Tak schválně, kvízová otázka za deset tresek. Mrož zvaný Smithův se živí: A) podcasty, B) planými nadějemi, C) rybami. Tak co, už vám to docvaklo? Správně jsou totiž všechny tři možnosti, přesně v tomhle pořadí. Nicméně, můj šálek čaje to nebyl. Sice pětihvězdičkové body horror pasáže, při kterých se úzkostí svírá hrdlo, hrůzou zamrzá mozek a strachem tvrdne kost v mrožím penisu, ale i divné odbočky, kdy nesourodé žánry lítají filmem, jak akvarijní rybičky v zapnutém mixéru. K tomu nekompatibilní humor, např. obskurní postava Gui Lapointe (imho mrhání Deppem). Nic proti "žánrové roztříštěnosti a autorské onanii" (© Gilmour93) , ale všeho s mírou, prosím! Pouhé tři cvaknutí klů o kly. (18.10.2022)