Un condamné à mort s'est échappé ou Le vent souffle où il veut
A Man Escaped
A Man Escaped or: The Wind Bloweth Where It Listeth
Režie:
Robert BressonScénář:
Robert BressonKamera:
Léonce-Henri BurelHrají:
François Leterrier, Charles Le Clainche, Maurice Beerblock, Roland Monod, Roger Planchon, Jacques Ertaud, Jean Paul Delhumeau, Roger Treherne (více)Obsahy(1)
Francouzský umělecký film s okupačním námětem. Zpracovává skutečnou příhodu člena francouzského podzemního hnutí, který byl Němci dopaden, uvězněn a odsouzen k smrti, kterému se však v poslední chvíli před popravou podařilo z věznice uprchnout. Poručík Fontaine, tak se jmenuje hrdina tohoto filmu, se ani v nejtěžších chvílích samovazby nepoddává osudu. Je odhodlán bojovat do poslední chvíle za svůj život. Primitivním nástrojem, zhotoveným z železné lžíce, si začne připravovat cestu k útěku. Někteří spoluvězňové ho povzbuzují, jiní jej považují za šílence. On však věří a tato víra v možnost nového svobodného života mu dodává sil i v nejtěžších chvílích. Když je již vše připraveno k útěku, dostává Fontaine do cely spoluvězně. Nejprve se domnívá, že je to německý špicl, který mu má otevřít ústa. Chvíle, kdy v krajním zoufalství uvažuje, má-li tohoto hocha zabít nebo vzít s sebou, patří k nejsilnějším scénám filmu. Konečně se rozhodne k druhému řešení, které mu vlastně zachrání život: s hochovou pomocí projde tam, kde by sám neprošel a oba se dostanou na svobodu. (Filmový přehled)
(více)Videa (2)
Recenze (80)
Žádné klišé, žádné patetické scény, ale syrově a realisticky podané drama bez jakýchkoliv pozlátek, se všemi dostupnými detaily a dokonce i pomůckami, které souvisely se skutečnou událostí pro nás už z dávné minulosti. Cela č. 107 i s jeho uprchlíky je drama hodné chvály už jenom proto, že byl celý natočený s neherci a i když jsem konec znala, tak dramatičnost tomu v žádném případě nechyběla. Bravurní práce Roberte Bressone! ()
Robert Bresson dokázal na malé ploše vytvořit velký film, který nemá ve svém žánru konkurenci. Někdo tu zmínil Vykoupení z věznice Shawshank. To je výborný film, ale ve srovnání s K smrti odsouzený uprchl se jeví jen jako docela šikovný vnouček, který ale nikdy svého dědečka nepřeroste. Tento film je velkou oslavou nezlomné vůle po svobodě a vzdoru vůči utlačovatelům. Překvapuje svou precizností a nechává diváka napnutého od začátku do konce. Vynikající film!! ()
Existuje mnoho filmových podôb útekov z rôznych väzníc a väzení, založených na pravdivých výpovediach, alebo ako výmysel scenáristov. Tento snímok, možno zaradiť k najšikovnejšie a najdramatickejšie podaných príbehov únikov zo žalára pričom jeho pridanú hodnotu predstavuje minimalizmus akcie, či možných alebo ,,vhodných,, naturalistických scén popráv či týrania väzňov a maximalizácia napínavej atmosféry. ()
Útěk z vězení po francouzsku - a nesmírně realisticky. Komorní vyprávění je sice studené jako psí čumák a vedlejší postavy působí svým chováním i promlouváním jako pouhopouhé potřebné kulisy, avšak coby vylíčení skutečných, deprimujících událostí jsem tomu jednoduše věřil. V jednoduchosti je někdy síla a tenhle klasický snímek, byť nepatří zrovna mezi nejtypičtější zástupce tohoto motta, je toho přeci jen příkladem.. 70% ()
V hlavě tisíce alternativ, které projdou kolečkem návrhu, posouzení a zamítnutí. Času je tolik a přitom se tak krátí.. Vrcholem napětí Bressonovy anatomie útěku z vězení je zvuk podrážek dozorce blížícího se po schodech. Jinak je to od zbytečných emocí osekané procedurální porno, u kterého se tímhle směrem ujetí jedinci mohou stejně ukájet jako třeba u toho, když si Llewelyn Moss dělá z ramínek háček, aby si přitáhnul tašku s penězi z motelové ventilace.. Maminky je sice u toho neviděly, ale určitě se díval Andy Dufresne a možná i po očku Tango s Cashem.. ()
Galerie (25)
Zajímavosti (12)
- Robert Bresson strávil část 2. světové války jako válečný vězeň. (džanik)
- Původní název filmu zamítnutý producenty zněl „Vítr vane, kam chce,“ což je citace z Evangelia sv. Jana, po níž následuje dovětek „...ale nevíš, odkud přichází.“ (Rattlehead)
- Představitel hlavní postavy, François Leterrier, původně studoval filozofii na Sorbonně. (džanik)
Reklama