X+Y

Ide o dosť citlivý film, kde si človek tej komédie moc neužije, no skutočne je tu fungujúca dráma a máme tu postavy, ktoré je príjemné sledovať. Najviac ma asi na tomto filme brali momenty, keď sme videli ako sa Nathan snažil vyrovnať so smrťou otca a prebudiť v sebe city, ktoré ostali kdesi pochované pod škaredou autonehodou. A ak niečo tento film dokazuje, tak určite fakt, že sú veci, za ktoré sa oplatí bojovať viac než za lásku k matematike. (15.09.2015)

Jistá podobnost s Čistou duší se nezapře, ale přesto je film dostatečně rozdílný a hlavní postava řeší trochu jiné problémy. Příběh vtáhne, emoce jsou takové čisté a velmi dobře zahrané, k tomu líbivá hudba i vizuál. V závěru však trochu předvídatelné a naivní. Navíc, dějová linka s učitelem mi přišla trochu nedořečená, což je jednoznačně škoda. Jeho postava by si rozhodně zasloužila rozvést. (02.09.2015)

Nevím teda jestli A. Butterfield hrál autistického kluka, protože se v tomhle snímku o tom moc nemluví. Každopádně ač byl nebo ne, ve své podstatě svou povahou odpovídal. Jako zrovna tohle drama je pro mě dost neslané a nemastně. Neříkám, že X plus Y nemá, co říct, ale jestli něco říká, tak hodně oparně a pomalu. Jsou tady věci, které mě zaujali, jako třeba příběh jeho mámy a učitele. Příběh jeho spontánní kamarádky Zhank Mei. Ale celkově vzato dobrý průměr. (10.10.2015)

Dosadíme-li za X asociálního autistu a za Y splašenou čínskou kalkulačku, vyjde nám iritující páreček retardů a deduktivním důkazem dospějeme k hypotéze, že matematický génius není v podstatě nic jiného, než down, který umí rychle napočítat do nekonečna a jehož mysl prohlásí nějaký stejně nemocný mutant za brilantní. Je to film o vážných psychických poruchách, protože ta tak zvaná čistá matematika zahrnuje pouze pseudofilosofické žonglování s abstraktními entitami, kdy jeden ufon plácne nějaký zcela neprokazatelný, ryze neaplikovatelný, a tedy naprosto neužitečný blábol, no a banda mentálů s totžným postižením pak cukavě pokyvuje hlavami, neuroticky škube rukama a rozvíjí jej do absurdna, protože jim to tlumí autistické záchvaty. Prostě něco jako věřící. Každopádně, film je to velmi podobný tomuto, akorát ta amniocentézní selhání kromě obvyklého vzájemného oslintavání do toho navíc trochu binárně kalkulují, tahají za ocas Schrödingerovu kočku, prozpěvují si na tři sta desetinných míst zrepované Pí a polemizují, kolik vytrhat stonožce končetin, aby ideálně zapadla do dvanáctkové soustavy. Pokud tedy netoužíte každého neadaptabilního, malého, škaredého zmrda zadusit neprvočíselnou posloupností asymetrických polštářů a s gustem nerozkopáváte autistům osově souměrné hračky, jedná se o vcelku milou a zajímavou, byť kapku kýčovitou sondu mezi vyšinuté děti, u níž se nelze než sklonit před kástingem, kterému se podařilo nashromáždit na jednom místě až gynesovsky opulentní počet hrbatých, umaštěných, divně čumících mongoloidů s akutní akné a propadlými hrudníčky. (26.08.2015)

Pokud máte ve svém okolí nějakého "malého matematického génia", vemte jej za ruku (pokud nepatří mezi ty, kteří nesnáší dotek) dotáhněte jej do kina (i on si od matiky potřebuje někdy provětrat hlavu...) a užijte si spolu velkou dávku legrace, dojetí a vychutnejte si spolu tento milý a napínavý film. Doporučuji s sebou vzít tabulku prvočísel ;-) Film pro každého matematického i nematematického diváka. (22.03.2015)