Režie:
David HindsRecenze (16)
Film, na který jsem původně v plánu neměl nikdy kouknout a k jeho profilu jsem se dostal jen náhodou a jen náhodou jsem se dostal k němu na diskusi a tím k jedné zajímavé debatě o tom, jak by film neměl být nikde sdílen a to z xy důvodů... Někdo naštěstí (?) nesouhlasil a nahrál film na jedno místo, odkud se dostal i do mých ploutví. Ač chápu, že se sháněním takového filmu muselo být dosti práce, jsem rád, že se někdo uvolil a poskytl film i nám, tupým masám, které ho nedokáží ocenit (pche!). O filmu samotném: Půlku filmu jsem se bavil nad zajímavými záběry, půlku jsem se zas docela nudil, bohužel hlasový doprovod je velmi špatný jak zvoleným hlasem, který na mě působí dojmem mnohokrát slyšeného, tak i kvalitou, kde jsem se při vší snaze nedozvěděl, o čem že to vlastně hovoří. Jinak je ovšem hudba a všechny porůzné pazvuky věcí, která dokáže výsledek ozvláštnit. Bohužel opravdu zajímavých scén je tam pro mě málo, tvrdím, že když už psycho, nebo surrealismus, chcete-li (rozhodně nechci tvrdit, že bych ho někdy byl pochopil), tak totální a v podobě nekončícího náhulu, ne takhle. Navíc je ta "tajemnost" dost přeceňovaná a osobně bych viděl datum vzniku max. 30 let zpátky a klidně i z před pár let. ()
Tenhle snímek jsem viděl před pár lety ( nechápu proč jsem ho tady neohodnotil ) a nyní jsem se k němu opět dostal. Tehdy byl obestřen tajemstvím o jeho vzniku. Dnes už se však ví, že šlo o chytrý tah tvůrců. I přesto mě tahle experimentální podivnost opět pohltila. Má v sobě totiž něco nepopsatelnýho co mě neskutečně přitahovalo. Vypravěč je jediným faktorem, kterej kazí výsledný dojem. ()
Memory Hole mínus ha-ha. A to jsem k setupu přistoupila maximálně zodpovědně: nezjišťování detailů, noc, tma, sluchátka. Byla jsem pokakaná ještě před zapnutím. Což vyprchalo během (doslova) pár minut. A nic nepomohli ani ochotní sousedi seshora se svým laskavým občasným dupnutím, které (ta)jemně rezonovalo ve sluchátkách. Z nelásky k bizarDnostem mě nikdo obvinit nemůže, no akosi. Nudný studentský pseudoexperiment (jsem ne/ráda, že po pročtení faktů můj dojem sedí). -30 min = 3*. ()
Tohle je fakt dobrej kousek v rámci experimentální krátkometrážní kinematografie. Viděl jsem již pár podobných, ale tento je jednoznačně nejlepší. Rozhodně je asi faktem, že divák, který bude snímek sledovat, bude buď naprosto znuděn a nechápavě kroutit hlavou. Nebo bude snímek milovat. Já rozhodně patřím do druhé skupiny. Nejméně 50% kvalit tohoto snímku dělá zvukový doprovod, který je naprosto unikátní a geniální (hlas vypravěče řeže divákovy nervy jako pila, různé výkřiky, nářky, skřeky, ruchy, šumy v pozadí ...). O zbytek se již postá naprosto bizardní obsah snímku, který je spíše černobílým špinavým sledováním hnusného místa, jakéhosi zbořeniště, několika záhadných postav .. no celé je to prostě ujeté a naprosto podivné. Co mě ale při sledování tohoto snímku nejvíce dostávalo, tak to byl jakýsi vnitřní stísněný pocit, že se dívám na něco, co jsem vidět vůbec neměl. Na něco, co se ke mě dostalo náhodou, co mi nikdy nebylo určeno a nikdy nebylo určeno veřejnostia z toho pak vyplýval reálný a skutečný osobní strach ... (!!) Jak se tohle snímku podařilo docílit nevím, a nechápu, ale je to fakt zážitek... Jen pro diváky libující si v naprostých obskurnostech a experimentální kinematografii. Běžný nezvyklý a nezkušený divák absolutně nebude chápat vo co gou a napálí tomu odpad ... ()
Výborná "amatérská" kamera podivného hnusného baráku, k tomu skvělý hudební doprovod = výborná atmosféra a skvělý filmový zážitek 90%. Ale jedna věc mi zde vadila, a to hlas vyprávěče, kterému nešlo moc rozumět. Kdyby to bylo bez něho, tak by to pro mne byla pecka. Ale i tak mně to krasně vtáhlo a dnes to je za 75%. ()
Galerie (12)
Reklama