Podfukáři 2

Typický příklad zbytečného sequelu, který nikdo nechtěl a také na něj nikdo moc nepřišel. Obsazení naboptnalo o čím dál tím více zaměnitelného Daniela RadCliffa, který po podobně mdlém Frankensteinovi už asi znovu nikdy neprorazí, jinak kromě podivné výměny, jak v zákulisí produkce tak i filmu, Isly Fisher se objeví všichni zúčastnění z prvního dílu, který se stal černým koněm léta 2013. Hlavní rozdíl je v tom, že tam kde umně první díl maskoval scénáristické hrátky s divákem, zde se na to rezignovalo úplně a podobně jako v mnoha jiných filmech postavy zatajují informace před ostatními hlavně kvůli divákovi, aby pro něj zůstalo nějaké překvapení, i když v rámci příběhu naprosto nedává smysl, aby se daná situace seběhla zrovna takto. Nuže trojka nebude, tak snad je letošní rok opravdu příslibem konce zbytečných sequelů, jejichž původní díly vydělaly třeba o trojnásobek více. Vlastně jsme po většinu filmů balancoval kolem 4*, ale ten konec už je vážně utrpění...6/10 (26.08.2016)

Now you see me verze 2.0. Viděné, co už bylo jednou viděno. Nesdílel jsem skepsi ostatních, kteří tvrdili po zhlédnutí jedničky, že to je film na který je zbytečné dělat pokračování. Ovšem cesta jakou se Čtyři jezdci vydali, je jistě ta špatná. Jejich iluze nejsou sexy jako předtím a hlavně jich ani moc není. Zatímco jednička byla originální, zábavná a svěží. Tak dvojka je vysušený kus hadru, který se pere znovu a znovu. Přílišná překombinovanost děje, nulový příběh a prakticky žádná velká odhalení. Navíc kde není humor, není zábava. I když je Harrelson, Eisenberg a Franco stále dobrá parta a chemie mezi nimi funguje, tak je zábavné je sledovat ve dvou až tří scénách. Z toho je nejlepší už v traileru samozřejmě. Act dvě mně dost zklamal. Průměrný film, který cílil zbytečně vysoko. Stačilo ubrat, aby se tvůrci za každou cenu snažili trumfnout jedničku a méně pompéznosti. Pak by se to ještě dalo snést. (50 %) (16.12.2016)

Jednička měla kouzlo, které mě ohromilo. Pokračování je trikem lehce nedotaženým a hlavně zbytečně překombinovaným, takže divákovi je chvilkama celkem jedno, jak se vše vyvrbí, protože má co dělat, aby si stíhal páté přes deváté urovnat v hlavě do nějakého smysluplného dění, přesto jsem se po čas sledování téhle hatmatilky na diváka nenudila. Finále bylo hodně slabé (musím říct, že na mě daleko větší dojem udělaly hrátky s kartou v uzavřeném trezoru někde v půli filmu) a tentokrát i docela předvídatelné, alespoň oproti předchozímu. Přesto mě bavilo nechat se šálit a hlavně jedno velké plus, Lizzy Caplan má čaro úplně někde jinde, než její předchůdkyně Isla Fisher. Přátelé mi říkali nejednou, že úsměvy a výstřihy lepých servírek jsou jen laciný trik na oko zákazníka, za cílem získat co nejvíc z obsahu peněženky, ale co, na mě to platí. (06.07.2016)

Vo svete hororu ostalo "ticho", a tak si podaktorí, ktorí s nechuťou čítajú moje komentáre, mohli odo mňa na pár dní oddýchnuť. Bohužiaľ, omnoho viac ako tento fakt, ma mrzí realita momentálnych suchôt, kedy som nútený čumieť na priemerné snímky, ktoré ma buď nedokážu dostatočne nadchnúť, alebo ich vnímam ako vraždu môjho drahocenného času. Aj sledovanie milióntej reprízy Predátora na Prima Cool by bola lepšia voľba, ako "Now You See Me 2". Rozprávky mám rád, ale toto by bolo aj na koňa veľa. S prvou časťou sa to nedá ani len porovnať. (04.10.2016)

Všechny neduhy jedničky zopakované a ještě jich několik přibylo. Podfukáři 2 sice opět vypadají draze, stylově a nablýskaně jako lasvegaské casino, což jde ruku v ruce s megalomanskými vystoupeními čtyř hrdinů-iluzionistů, ale stále mají dost chabý a dementní příběh plný děr a nesmyslů. Hlavní hrdinové jsou s lehkostí schopni během deseti minut provádět loupežné akce, na něž by nestačili ani Dannyho parťáci po mnohahodinovém úsilí, a pochopitelně umějí kohokoli třeba i na několik hodin zhypnotizovat nebo uspat pouhým lusknutím prstu, tudíž se ve filmu může stát naprosto cokoli, a pak to bude vysvětleno tím, že řada postav jednala ve stavu hypnózy. To filmařům umožňuje donekonečna vytvářet překvapivé zvraty, totálně vycucané z prstu a ošetřené desítkami chabých scenáristických berliček. Děj se ubírá simultánně deseti různými směry, všichni v něm kují podrazy na všechny a titulní kvarteto má krom zjevně neomezených finančních prostředků na provádění svých nevěrohodně působících iluzí také neskutečně hloupé protivníky (jaký má smysl zbavovat se kouzelníka jeho shozením do jezera v zavřeném sejfu, o němž víte, že je rekvizitou používanou k únikovým vystoupením?). Dívat se na Podfukáře 2 je jako sledovat záznam kouzelnického čísla s vědomím toho, že ty iluze a kouzla jsou dělaná digitálně, a kouzelník pak ještě drze vysvětlí, jak ta kouzla dělal, avšak způsobem, kterým by udělat nešla. P.S. Fakt by mě zajímalo, jak moc je obsazení Daniela Radcliffa důsledkem toho, že tvůrcům přišlo vtipné mít ve filmu o kouzelnících Harryho Pottera. (21.02.2021)