Městečko Pines

Rozporuplnej pocit z toho mám - nejdřív jsem se bál toho, že to bude o cestování v čase, ale na štěstí se to pak docela rozumně vysvětlilo a vůbec né špatně. Ale haprovala tam logika a chování postav a celkově to pak už moc rozumné není. Když tak o tom přemýšlím, tak nejlepší to bylo do té doby, než se zjistilo, o co tam vlastně jde. Bylo to takové tajemné a všechno. Matt Dillon byl dobrá volba pro hlavní roli, a proto mě mrzí, že v druhé sérii ho asi neuvidíme. Ostatní herci většinou průměr nebo nesympatickej podprůměr. Českej název seriálu se moc nepovedl - kdyžtak by se to mělo jmenovat Městečko Wayward Pines a né jen Pines. Takhle mi to zní skoro jak Městečko Penis. Ale můžeme být ještě rádi, že to nepojmenovali Vejvordské borovice, že. Druhá série jde těžce do hajzlu. Tipoval jsem, že s druhou sérií půjdu s hodnocením o hvězdičku níž, ale musím o dvě, protože druhá série je odpad. Zajimavy postavy z první série vesměs vymizely a nahradili je béčkoví herci. Taky se tam toho z první série dost opakuje, i když v trochu jiném hávu. Korunu tomu dodává nacisticko diktátorské hnutí vedené jakýmsi nedochůdčetem s podobou Leoše Mareše. Logika postrádá logiku, protože tam často žádná není. Prostě čím víc jsem na to koukal, tím to bylo horší a horší a ještě horší a idiotsky a nedomyšleny a a a vlastně sračka. Trapny bylo, jak ti mutanti byli v záběru vždy tak, aby jim nebyly vidět pohlavní znaky. Jinak jsem si uvědomil, že to je vlastně taková trochu Planeta opic, akorát se zmutovanejma lidma. (12.03.2018)

JE TO JEN MĚSTO! Poslední dobou se zprávy o M. Night Shyamalanovi lepší a jednou z nich také je, že ještě neztratil smysl pro humor...tohle tolik připomíná jeho nejslavnější film, že je to až neuvěřitelné. :-) Wayward Pines ale jde trošku dál, nebo spíš na to jde jinak, zajímají ho dost společenské otázky a hodně to, jak se třeba lidé nechají radši ovládat, než aby se svobodně rozhodovali. Sedělo by mi víc záhadné dílo, než že se cca v půlce zlomilo ve sci-fi, to ale samozřejmě není zápor. Opravdu těžkotonážní a nesmlouvavá (díky Bohu) minisérie. 90%. (31.08.2015)

Škoda, že druhá série nebude - protože by mě asi bavilo sledovat verzi WP 3.0... tyhle psychadelické uzavřené komunity s vlastní mentalitou a samosprávou jsou prostě zábavnější, nežli uvědomělá banda lidí, kteří vezmou rozum do vlastních hrstí a postaví se "diktátorovi", protože člověk má právo na svobodu atd.... ne? Ale i tak je fajn, že se příběh aspoň stihl hezky rozvinout a poměrně i uzavřít - a otevřený konec může být ponechán k vlastní interpretaci. (09.08.2015)

Zatím jsem napnutá jak kšandy i po čtvrtém dílu, atmosféra taky bezvadná, tak uvidíme dál, co se z toho vyvrbí..........tak to mně vydrželo asi do šestého dílu, kde se to najednou začalo pohybovat směrem ke zdi, za kterou se odhalilo konečně to, na co jsem s takovým napětím čekala a to byla už na mě asi moc silná káva. Neotřelé, příšerkové, což mnohé asi potěší, ale já tentokrát nad trojku nejdu. Matt Dillon byl výborný a Toby Jones, který si střihnul dr. Jenkinse mně sedne spíš do těch komediálních rolí jako byl Marvellous a nebo v seriálu Detectorists. A dámy hrály výborně. (18.06.2015)

90%. Upřímně, nad Shyamalanem jsem už dávno zlomil hůl, takže mi trvalo, než jsem se k Wayward Pines odhodlal. A konečně je M. Night zpátky! Ten starý dobrý kreativec s uměleckou grácií sobě vlastní, stylisticky naprosto jedinečný a osobitý. Wayward Pines odkazuje (ať záměrně či nikoliv) na Shutter Island, ze kterého si bere primárně narativní kostru a působivou atmosféru; na Twin Peaks, kterému se podobá strukturovaností postav a jejich významové hloubce; a později i na Children of Men, s kterým sdílí onu postapokalyptickou vizi. Z obojího si však Shyamalan bere jen klady, a navíc je aplikuje s takovou svědomitostí, že se mu i v divácky velmi náročném a vyhraněném žánrovém příběhu daří vyhýbat větším narativním přešlapům, jež v mysteriózních skorosci-fi thrillerech na podobném principu bývají pravidlem. Ty nejvýraznější kvality Wayward Pines vězí v trojúhelníku, který se podařilo zvládnout na jedničku - perfektní atmosféra nejvyšší úrovně, která vzdáleně připomíná tvorbu Davida Lynche a je i podobně působivá a schizofrenní, avšak má Shyamalanův podpis ze Signs nebo The Happening; nepředvídatelnost a takzvaný WTF efekt, díky kterému budete totálně zmraženi a neschopni cokoliv se pokoušet předvídat; a v neposlední řadě herecké výkony, které umožňují rozvíjet tu bizarnost a tajemnost postav; i Matt Dillon mě velmi mile překvapil, snad jen jeho syna tam asi nastrčili omylem, protože to je jediný rušivý prvek seriálu a herec doslova na baterky. Jinak se mi ale těžko hledá něco, co bych mohl s klidným svědomím vytknout; chybí mi pouze jedna jediná věc, a to působivější hudba, bez které se ale i tak Wayward Pines obchází s přehledem, což mnohé vypovídá o scenáristických kvalitách, díky kterým, oproti řadě jiných filmů a seriálů podobného ražení, nepotřebuje Wayward Pines žádný velkolepý hudební doprovod, aby tvořil odpovídající atmosféru v televizním světě zcela ojedinělou a svou silou téměr srovnatelnou s True Detective (nebo Baskervillem). Záměrně tento skvělý a troufám si říct (prozatím) nedoceněný seriál srovnávám s mnoha jinými díly, protože se mnoha jiným dílům podobá, ale vždy tak nějak nenuceně a jen lehce a jakoby mimochodem, aby jej nešlo považovat za kopii. Wayward Pines není kopií ničeho, žije svým vlastním životem, před kterým se neschováte... a neutečete. Navíc buduje relativně novou a neotřepanou žánrovou metanaraci, která nese určité existenciální poselství a mohla by se stát vzorem pro další generace kriticky realistických (NIKOLI science fiction) filmařů. Perfektní záležitost, která není principiálně originálním nebo novátorským dílem, ale spíše alchymií mnoha různých ověřených a funkčních prvků, jež dohromady tvoří naprostou harmonii. Závěr je pak naprosto geniálně strukturován, a ačkoli závěrečná epizoda obsahuje zbytečně moc patosu (který tolik nenávidíme, ale přesto jsme ho čekali), je perfektním zakončením výjimečného příběhu. (27.11.2015)