Režie:
Richard AttenboroughScénář:
John BrileyHrají:
Ben Kingsley, Candice Bergen, Edward Fox, John Gielgud, Brian Oulton, Trevor Howard, John Mills, Martin Sheen, Ian Charleson, Athol Fugard (více)Obsahy(1)
Tento výpravný filmový epos oceněný osmi Oskary zobrazuje 56 let života legendárního indického vůdce, který se ve svých 79-ti letech stal obětí atentátu. Je mladým advokátem v Jižní Africe, když ho vyhostí z první třídy, přestože má platnou jízdenku. Rozhořčen tímto ponížením začne protestovat a bojovat za práva Indů a jiných utlačovaných barevné pleti. Následkem tohoto je povolán zpět domů: je ohromen bídou a tyranstvím Britů... (Mirax)
(více)Videa (1)
Recenze (340)
Film je natočen velice pečlivě s mnoha statisty a výborným Benem Kingsleym, ale je chvílemi roztahaný a příliš dlouhý a ano - chvílemi i trochu nudný. Navíc z historického hlediska někdy je až příliš obdivný a nekritický k titulní postavě. A zkrátka - řeknu to na rovinu - nejlepší film roku měl být E.T. - mimozemšťan: Gándhí vyhrál Oscara za nejlepší film, režii, scénář, kameru, výpravu, střih, kostýmy a Kingsley za nejlepšího herce. ()
I po více než čtvrtstoletí od doby, co jsem tento film viděl poprvé na mne stále silně působí. Jak předesílá titulek na začátku, Gándhího životopis je zde i přes tříhodinovou stopáž nutně podán zkratkovitě, mnohé osoby a události jsou uzpůsobeny potřebám snímku (viz Gándhího působení v Jižní Africe - divák se nedozví nic o jeho angažmá v búrské válce a pozdějším povstání Zuluů, kdy měla Velká Británie jeho jasnou podporu a třeba generál Jan Smuts byl mladší než Gándhí, byť ve filmu vypadá o generaci starší), a především Attenboroughově interpretaci fascinující titulní osobnosti. Gándhího slova (která ve filmu sice nezazní, ale ze zobrazeného jasně vyplývají) "Kdybych si měl vybrat mezi násilím a zbabělostí, vybral bych si násilí" nebo "Násilí má odmítat ne ten, kdo jej činit nemůže, ale ten kdo jej činit nechce" dokazují, že šlo o mnohem složitější postavu, než o "novodobé vtělení Ježíše", jež se stává předmětem laciné a až zkomercionalizované adorace, jak jej může vnímat některý omezenější nebo povrchnější divák. ()
"Mahátmá" Gándhí, malý velký muž. Malý vzrůstem, velký svými činy a myšlenkami. Kdyby se jeho názory a filozofií řídili všichni lidé, bylo by na světě lepší prostředí k životu. Altenboroughův snímek je unikátním pohledem na život tohoto výjimečného člověka. Jediné, co mi na zpracování filmu vadilo, byla absence udávání roků, v nichž se děj odehrává... ()
Kolosální film - kolosální nuda. Jako oslava možností kinematografie možná impozantní, rozmáchlá podívaná, jejíž širokoúhlé obrazové zpracování naplno vytěží ty tisícovky komparsistů. Tohle je megafilm, ne deset herců naklonovaných softwarem od Wety. Jenže Attenboroughův přístup je jinak hrozně nezajímavý. Pietně rozvine Gándhího myšlenky, s obřadnou úctou je tři hodiny opakuje, snad v kleče, snad s poníženě shrbenýma zádama, aby celý svět mohl padnout na kolena před tímhle novodobým vtělením Ježíše. Chmm. Ať si Attenborough klidně obdivuje, ať si nemá zdravý odstup... jenže ten film je nakonec pouze sterilní rekonstrukcí životopisných faktů a zdlouhavým omíláním humanistických myšlenek, které se lepí na sebe, aby definitivně utvořily monstrózní mýtus o životě osvíceného politika. Gándhí ať se pro mě za mě oslavuje, film sám o sobě ale příliš inspirativní není. ()
Vůbec se nedivím, že současné televize odmítají sáhnout po repríze tohoto filmu. Co kdyby jim po zhlédnutí Gándího začali diváci přemýšlet? To by bylo neodpustitelné. Tak jen dál vychovávají tupou nemyslící hmotu, která bude otrávena dlouhou stopáží, nedostatkem krve a sexu Attenboroughova majstštyku. ()
Galerie (91)
Zajímavosti (25)
- Film nechtělo financovat žádné studio. Většina peněz byla získána od Josepha E. Levinea, od Attenboroughova přítele Jakea Ebertse a prodejem práv ke hře "The Mousetrap". (džanik)
- Richard Attenborough prohlásil, že se nikdy nechtěl stát režisérem. Chtěl režírovat jen tento film. Gándhí pro něj představoval poslání. (Hans.)
- Film obsahuje nejmasovější scénu, která byla do roku 2012 natočena. Scéna z pohřebního průvodu obsahuje necelých 300 tisíc účastníků, ze kterých pouze třetina z nich dostala za svou práci zaplaceno. Plat jednoho komparzisty byl 40 pencí. (Zdroj: ČSFD)
Reklama