OXV: The Manual

Námet a myšlienky tohto filmu mi veľmi pripomenuli tvorbu Jamina Winansa a toho ja fakt môžem. Tu nie je podstatná romantická línia, ani udalosti odohrávajúce sa v prvom pláne, tie vytvárajú len príbeh. Kulisu potrebnú pre podanie myšlienky. Myšlienka je tu to podstatné. Myšlienka, ktorú možno nepostrehnete v prvom a možno ani v druhom pláne. Prípadne ak ju aj prečítate, tak vás nemusí vôbec osloviť. Možno preto má film hodnotenie aké má. Vôbec mi to však nevadí, klenoty jednoducho zostávajú niekedy nedocenené. (16.05.2016)

Na konci rozhodně nemohu konstatovat to samé, co se říká v závěru. Jen tiše doufám, že jsem naladěná na správnou frekvenci, kde mně přece nerozhodí fakt, že jsem občas byla zcela mimo. Ale na tu romantickou linii se dívalo přece tak krásně............ A ta chvilka s Issacem a klavírem byla kouzelná, tam jsem měla nutkání uvěřit tomu pánovi s rozhozenými notami po celém pokoji. Netuctové, příjemné sci-fíčko. (14.08.2015)

No vida, tak tu máme po delší době kousek, který bez diskuze patří do kategorie zvláštních (rozuměj "divných" jako kompliment) filmů a rozhodně nejde vstřebat na první shlédnutí. Téma mi přišlo naprosto fascinující a týkalo se mezilidských vztahů, osudu a hlavně frekvencí. Ano, v tomto příběhu má každý člověk svoji frekvenci, která má vliv na sled událostí v jeho životě. A co teprve, když jde o lásku k ženě, která má úplně jinou frekvenci a střet s ní znamená risk, který může být po uplynutí jedné minuty i životu nebezpečný. Zvláštní jsou veškeré postavy, jejich chování a gradace příběhu. Originalita se snímku vůbec upřít nedá, kouká se na něj s radostí a krásně drží pozornost. Nejlíp se mi ale koukalo na překrásnou Eleanor Wyld (postava starší Marie), ale i na její mladistvou podobu Marie v podání Georginy Minter-Brown. Hodně zajímavě zvolené protagonistky, které "vysokofrekvenční" Marie vykreslovali uhrančivě. Nicméně kdo chce, tak může ve Frequencies spatřit životní alegorie, ale i duchovní aspekty, které jsou součástí života jako takového a různé myšlenky vhodné k přemítání nad nimi. Příjemné překvapení ke kterému se s jistotou ještě vrátím! (03.12.2015)

„TENTO VESMÍR POCHÁZÍ Z JEDNODUCHÉHO KÓDU, KTERÝ SE NEKONEČNĚ OPAKUJE, A DĚLÁ VESMÍR NEKONEČNĚ KOMPLEXNÍ, ALE ZCELA PŘEDVÍDATELNÝ…“ /// Frekvence člověka jako určující faktor štěstí (veškerýho!). Nadaný Zak, fungující na ultra malý frekvenci a geniální Marie zase na ultra velký. (Frekvenci vole!) Čekejte lásku. Jestli teda Zak dokáže, že psychika mění fyzično. Vlastně musí obelstít osud… Romantika z normální střední už nudí. Proto jsou tady nákladný Divergence, nebo nenákladný Frekvence, provádějící výzkum netradiční síly slova. Hmm, celkem nuda. Navíc mě na prdel neposadila ani ta myšlenková pointa. Bojím se bojím, že kecy vo rovnici, která dokáže, že svobodná vůle není iluze, a že kreativita a improvizace existují, udolají i větší fyziky, než su já. Ale možná su jen starej na tyhle moderní metody, vedoucí k …(no dyť víš). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Věnuju se výzkumu částic ironie. 2.) Miluju ty kusy, ve kterých si to láska vyšlapuje proti přírodě. 3.) Thx za titule ,,Pepza“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (06.04.2015)

Nerozumím tak vlažnému a v podstatě ignorantskému přijetí (současných 261 hodocení a skóre 68%) této light sci-fi pecky. Opravdu tady zbylo tak málo lidí, který nebolí použítí mozku za účelem vyinterpretovat si pointu? Achjo, demence vládne nejen světem, ale evidentně už i filmem. No nic. Jedná se o film, ve kterém se pomalejším ale nezbyteném úvodu seznámíme s pravidly a mantinely daného prostředí, načež tvůrci začnou poutat divákovu pozornost objevováním nového, z čehož se vyklube něco, co možná zas až tak nové není....a hle, zjistíte, že z romantické intošárny jste šmahem v konspirační imperátorárně. Za sebe doporučuju všema deseti! (12.07.2015)