Režie:
Dome KarukoskiScénář:
Aleksi BardyKamera:
Henri BlombergHudba:
Jean-Paul WallHrají:
Peter Franzén, Laura Birn, Jasper Pääkkönen, Yusufa Sidibeh, Jussi Vatanen, Timo Lavikainen, Pamela Tola, Mikko Neuvonen, Niko Vakkuri, Jani Toivola (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Teppo je radikální neonacista, který si pevně stojí na svých názorech a předsudcích. Zároveň však touží po lásce a rodině. Když potká atraktivní servírku Sari, vše se zdá ideální, dokud nepozná jejího malého černošského syna Rhamua. Teppo tak stojí před těžkým rozhodnutím – splní si svůj sen o otcovství a rodině nebo zůstane věrný své celoživotní víře a přesvědčení založeného na diskriminaci, ignoranci a nenávisti? Situaci navíc ztíží Teppův bratr Harri a vůdce skinheadů je tak nucen učinit jasné rozhodnutí, které však může mít fatální následky pro něj i pro ty, které miluje. (Film Europe)
(více)Videa (1)
Recenze (95)
Nácek Teppo sa zamiluje do čašníčky, ktorá má však z predchádzajúceho vzťahu čierne dieťa. Postupom času nastáva jeho premena na tolerantného človeka a otcovský vzor, ale jeho minulosť spojená s partou násilníkov je mu v pätách. Film je síce jedno veľké klišé, ale napriek tomu disponuje skvelými hereckými výkonmi, kde exceluje hlavne duo Peter Franzén a Jasper Pääkonen. Avšak film nakoniec zrážajú k priemeru nedomyslené zvraty (scéna s granátom je maximálne prehnaná) a odbytý záver. ()
Ano, tahle problematika se dá natočit i jinak než za srdcervoucího pláče (USA) nebo salv smíchu (Francie). Vkusně, s nadsázkou, a přesto vcelku trefně, reaguje na podobu multikulturality a rasismu v takové podobě, v jaké si je většina obyvatel představuje. Tím sice tak trochu přispívá k tomu ideálnímu (a černobílému) obrazu chápání etnických a jiných znevýhodněných menšin, ale to se dá vcelku odpustit. Filmově prostě musí být o čem točit. Jinak by to byl dokument a ne hraný snímek. Trochu mě mrzí hodně rychle vygradované finále, já bych si to bývala ještě chvíli užívala. ()
Wau, váhám, že bych tomu dal snad i plnou plavbou :o). Filmy o náckách mě vždycky braly a věřím tomu, že i dycky brát budou. Tenhle se mi trefil přesně do noty. Jo, všechny tyhle filmy sou tak trošku podobný... Jeden týpek si v mládí nechá vykérovat hákáč na paži a pak potká něco nebo někoho, kvůli čemu toho lituje. Pak se změní v lepší ho člověka, není to tak jednoduchý, páč přesvědčení mu říká něco, srdce taky něco, kámoši sou hajlující paka, ale sou to kámoši atd... Kult hákovýho kříže mi přijde doposud nepřekonaný, ale tohle je sakra dobrý dráma. Navíc ze skandinávie, takže je jasný, že jeden černoušek (skoro hlavní hrdina) mezi těma blonďákama vyčnívá daleko víc než černoušek v USA. Herecký obsazení taky na výtečnou. Jo, tohle prostě můžu! ()
Škandinávia málokedy sklame. No a inak tomu nebolo ani u tohto diela. Ako sa už sluší a patrí, malým sklamaním je už otrepaná pointa - nazi vs. neger a klasické gradovanie , resp. postupné vypointovanie a finále. Drsný sever ale do mdlých vôd kinematografie prináša svieži vietor, ktorý je najlepšou ingredienciou podobných sociálnych drám. ()
Po finskom Levottomate som sa zamiloval do finskej kinematografie, a tuna sa mi dostal dalsi kvalitny finsky /= mimohollywoodsky/ film. Tematika je o neonacistoch a o raste radikalnej pravice v krajinach Skandinavie. Zaujimavostou moze byt ucast herca Jaspera Paakonena /Levottomat 3/, ktory hral na urovni. Dalsi finsky herec Franzen taktiez na urovni. Ako mylovnik kvalitnej europskej kinematografie som spokojny : 80 % ()
Galerie (21)
Zajímavosti (1)
- Film bol natáčaný v meste Kotka, ktoré sa nachádza na pobreží fínskeho zálivu v provincii Kymenlaakso a scéna, v ktorej vojaci skladajú prísahu, bola natáčaná na olympijskom štadióne v Helsinkách. (Jello Biafra)
Reklama