Zakázané uvolnění

"Ale teď už na to nejsem emocionálně připravená!" Tahle věta myslím vystihuje celý problém filmu. Ono je to hezké cvičení, na FAMU se mu říkávalo "svítáníčko", tak nějak o na sebe navazuje, odkrývají se pohnutky jednotlivých postav, vypadá to bezva skloubeně. Ale ty postavy jsou jak ze seriálu, což podtrhují i ty jejich výpovědi na kameru ve stylu reality show. Film mne navíc utvrdil v tom, že má Hřebejk nějaké problémy se svou orientací, protože je to už jeho druhý film, kde tyhle problémy řeší, a navíc si sem pozve Norberta Lichého, mluvčího pražských gayů, jestli se nepletu. Taky má něco proti svatbám (neopustila Hřebejka třeba nedávno manželka?). Postavy jsou z prstu vycucané, často se nechovají moc logicky, a dramatických situací je často dosaženo na úkor psychologie postav. Dvě neznámé ženy že by měly lesbický sex jen kvůli nějaké frajli nevěstě, které hráblo? Ani náhodou. Btw, co mělo být poselstvím, kromě prázdné a vyprázdněné konverzačky o různých podobách sexu a zahýbání? (Jinak ty logické nesmysly, jako že na začátku nenahodila telku, a v závěru jí jede, že nepřišel žádný jiný host, že hokej trval snad čtyři hodiny apod. nemá smysl komentovat). (15.11.2015)

Tleskám Petru Kolečkovi za další výbornou hru, které poslední dobou nejsou až tak samozřejmostí, i trojici hereček k výborným výkonům. Jen Jan Hřebejk narazil na úskalí propasti mezi světy divadelních prken a stříbrného plátna, kterou se snažil chabě překlenout trouchnivějícím mostem z naprosto zbytečných svatebních záběrů. Čekala bych větší kamerovou hru s prázdnotou prostoru místní hospody, který se s každým dalším odhalováním situace stísňuje. Výborně vypoentované dialogy a samotný scénář vás však nechají na tyhle nedostatky zapomenout. (01.01.2015)

Opět jsem vůbec netušil na co jdu a možná to bylo dokonce lepší. Z filmu jsem znal snad jen stejnojmennou píseň od Michala Hrůzy. Vidět doma trailer, přečíst si o čem to je, asi bych na to ani nešel. Neříkám sice, že by to byla škoda, nevidět Zakázané uvolnění - asi bych bez toho žít dokázal, ale zase na druhou stranu, přežil jsem i jeho zhlédnutí. Nakonec mě to i docela bavilo, bylo to leckdy tak praštěné, že se prostě nedalo nesmát, a přemýšlel jsem chvíli i o 4*, nicméně ta chvilková slabost záhy odezněla. Dávám tedy 3*, ale zasloužené (pravda, atmosféra kina filmu také ještě něco přidala). Hodnotil bych možná jinak, když bych se na to díval sám doma. (10.06.2014)

Mám poněkud marný pocit z toho prostého faktu, že stejnojmenný videoklip Michala Hrůzy je ve výsledku lepší kino. Leč některé dílčí prvky obsažené v tomto díle stojí za pozornost naší laskavé veřejnosti. Čili i tento Hřebejkův divadelní deníček slouží jen z poloviny. Ale pořád je to o mnoho lepší zážitek, vzpomenu-li na nefungující Odpad město smrt. (25.07.2016)

První polovina filmu je strašná. Nesmírně dementní a jednání hrdinek je příšerně imbecilní. Jakmile však přijdou na scénu dva chlapi, přeci jen se divák začne bavit. V druhé polovině se tak přeci jen dá trochu mluvit o zábavu. Když si uvědomím, že tohle točil Hřebejk, tak se opravdu na jeho novější filmy nemusím dívat. Prostě se mi to nelíbí. (12.07.2016)