Úkryt v zoo

Praha představuje Varšavu, Jessica Chastain manželku ředitele zoo, Daniel Brühl pak Hitlerova prominentního zoologa i nacistu, který by se rád Jessice dostal pod sukni. Varšavu obsadí německá vojska, rodinka prokáže odvahu, když pod záminkou zásobování farmy zajíždí do ghetta a vyváží Židy za lepším příštím. Všechno je lehce předvídatelné, málo napínavé a nijak zvlášť poutavé. Chybí atmosféra, chybí větší autenticita i emoce, celé je to zbytečně moc srozumitelné. Ano, námět je poměrně neotřelý, vadí ovšem to, že Němci či Poláci nemluví jednoduše německy nebo polsky, utrpení v ghettech se nedočkáme. A pod kůži se to nedostalo ani omylem. Kupříkladu jen první nálet byl dramatický asi jako příprava nedělního oběda. Novozélandská režisérka Niki Caro ztvárňující poměrně umně morální a vnitřní dilemata postav už jednoduše měla lepší filmová zastavení. Česká stopa pochopitelně potěší. (29.06.2017)

Další z řad filmů o holocaustu, který se snaží vyniknout něčím originálním, ale ve většině stopáže se to úplně nedaří. Celý film se odehrává na půdě Varšavské zoo, kterou také zasáhne válka a jejichž majitelé se rozhodnou zachraňovat židovské spoluobčany. První půl hodinka mezi hlavní hrdinkou a prostředí zvířat je dobově půvabné a Jessica se do role vyloženě hodí. V průběhu se tématika odkloní na klasická omílaná klišé, které v těchto filmech o židech vídáme a praktiky je to pořád dokola. Problém filmu je, že ostatní postavy krom Antonie jsou nevýrazné a tím pádem jako drama ztrácí, nedaří se pracovat s emocemi a místy to působí jako tápání z jedné scény do druhé. Nepochopil jsem, proč více nebyla využitá holčička, kterou se podařilo zachránit a všechny pasáže s ní vyzněly do prázdna. V případě Brühla jako nacistického zoologa to samé, když nepočítám závěr. Ten naštěstí celkový dojem hodně zachraňuje a jakž, takž se podařilo dosáhnout napětí, nějakou přidanou hodnotu, aby film úplně neupadl v zapomnění. Za mě zcela zbytečný film........6/10 (31.03.2017)

Já ale fakt vážně nevím. Jestli mít radost, nebo vztek, smát se nebo brečet? Je to tak nějak mezi. Příběh o naději zfilmovaný tak měkce, až se mi z toho chtělo místy brečet. Celé to na mě působí, že je to šité americkou jehlou a pokud je to aspoň z části pravda, je to jen další doklad toho, že historické filmy, odehrávající se v Evropě nepatří zrovna mezi její silné stránky. Takže za mě spíše lehčí zklamání, které rozhodně herci, žijící ve Varšavě a mluvící anglicky moc nerozptýlili. Hodně slabá trojka. (08.07.2017)

Válečný film pro ženy. Srozumitelný, emocionálně dobře čitelný a pod kůži se dostávající spíše než válečným peklem prací se zvířaty a ZOO idylkou, minimálně v prvních pár minutách. Zároveň taky pasáž, kde je z diváka vymáčknuto nejvíc emocí. Opět je znát, že to točila žena. Je tam totiž rodinné kouzlo a specifická atmosféra, kterou bych kategoricky přesně tipoval na to, že tvůrce byl tentokrát poměrně raritně opačného pohlaví. Tomu odpovídá i změkčené vykreslení waršawského utrpení v ghettech, či akční scény, kterých je velmi málo a za moc nestojí. Nebýt vynikajících herců, kteří na sebe strhávají pozornost a již zmíněného rodinného puncu, asi by to nebylo až tak pamětihodné, protože zpracování příběhu má své nedostatky, především pak práci s časovým měřítkem a v jádru věci poměrně triviálním vyústěním. Daleko více emocí totiž vzbuzují zvířata, nežli pekla války a problematika o které se pojednává, tedy vlastně kde má ZOO hrát pouze prostředek a druhé housle. (26.06.2017)

Je to škoda. Co se tématu týče, určitě zajímavý příběh o velké statečnosti. O to méně v realizaci děje. A celé je to takové moc hollywoodské. Píšu to nerad, ale nemohu si odpustit otázku, která je pro mne víc než hádankou. Kde se ve varšavském ghettu vzalo tolik zbytků jídel? Pokud se nemýlím, tak považuji za velmi pravděpodobné, že tam plno obyvatel umíralo hlady za strašlivých podmínek. Co říci více? Pro mě osobně nebylo očekávání naplněno. Čím nechci říct, že by to bylo úplně špatné. (03.09.2017)