Úkryt v zoo

Tak silný příběh, který se skutečně během druhé světové války odehrál, by si zasloužil daleko hlubší zpracování, jaké by se vám vrylo do paměti na pěkně dlouhou dobu. Takto to je jen film, který zprvu oceníte, ale za pár dní se vám jednoduše vypaří z hlavy. Musím ocenit herecké ztvárnění hlavních rolí, to byla absolutní špička, kde se doopravdy nedá nic vytknout. Dále pak perfektně vykreslené kulisy zoo s úžasně natočenými scénami se zvířaty, které v leckterých případech berou dech. No ale to je asi tak všechno kladné na tomto filmu. Příběh mi přišel pojat strašně ploše, film nešel vůbec do hloubky, pouze vždy nakousl nějakou věc, ale dál nic. Věřím, že se to celé mohlo stát, protože takových skoro až zázračných událostí se v historii stalo velké množství, ale divákovi to bylo podáno způsobem, že tomu za žádných okolností nemohl uvěřit. Ta schovávačka před Němci působila spíše legračně než realisticky, dále jsem pak nepochopil jednání německých vojáků, které v důležitých momentech nemělo hlavu a patu. Třeba se to tak vše stalo, ale do filmu to vložili způsobem, který nebyl jednoduše uvěřitelný. Mohl z toho být majstrštyk jako Schindlerův seznam, ale ten byl procítěnější a propracovanější. Nebylo to špatné, mělo to silné momenty, ale celkově z toho nejsem odvařený. Za mě dávám 68 % (23.09.2017)

Konečně zase jednou film o válce, který pochopil, že abys lidi přesvědčil o tom, že máš kule, nemusíš je hned všem ukazovat. Na ženě nejpřitažlivější a ve filmu nejděsivější je to, co nevidíš. Krásný a upřímný příběh (ne)obyčejných lidí, kde zlo je schováno do pohledů hajzlů a dobro do srdcí těch hodných. A ke mně jako k divákovi najednou všechny ty emoce připlavou mnohem blíž a s daleko větší intenzitou, než když jsou na jeden záběr troje vyrvaná střeva a čtvero ustřelených hlav. Mám radost, že k nám Amíci pro změnu nepřiletěli jenom ušetřit, ale že u nás taky i natočili čupr film. (15.04.2017)

Jedna z prvních scén se slony byla hodně silná a já si říkal, že jestli to takhle bude pokračovat dál, tak si budu muset připravit víc než jeden šnuptychl. Jenže nepokračovalo. Ne že by se tu emocemi šetřilo, ale kromě několika výjimek (dívka v ghettu, transport) neměly takový dopad, jaký by měly mít. Jistý díl viny na tom nese Jessica Chastain, na kterou jsem se po Miss Sloane hodně těšil a která mi svým protivně ufňukaným chováním připravila velké zklamání, díky čemuž jsem její postavě nedokázal přijít na chuť. Alespoň že ostatní herci nezklamali. Potěšil bohatý český casting i naše reálie a Brühl svou proměnou ze sympaťáka v prvotřídního parchanta opět bavil, ale i tak rozpaky zůstávají. Každopádně čest manželům Żabińskim a i když film není z mého pohledu úplně povedený, jsem rád, že jejich příběh někdo připomněl. 60% (29.06.2017)

Praha představuje Varšavu, Jessica Chastain manželku ředitele zoo, Daniel Brühl pak Hitlerova prominentního zoologa i nacistu, který by se rád Jessice dostal pod sukni. Varšavu obsadí německá vojska, rodinka prokáže odvahu, když pod záminkou zásobování farmy zajíždí do ghetta a vyváží Židy za lepším příštím. Všechno je lehce předvídatelné, málo napínavé a nijak zvlášť poutavé. Chybí atmosféra, chybí větší autenticita i emoce, celé je to zbytečně moc srozumitelné. Ano, námět je poměrně neotřelý, vadí ovšem to, že Němci či Poláci nemluví jednoduše německy nebo polsky, utrpení v ghettech se nedočkáme. A pod kůži se to nedostalo ani omylem. Kupříkladu jen první nálet byl dramatický asi jako příprava nedělního oběda. Novozélandská režisérka Niki Caro ztvárňující poměrně umně morální a vnitřní dilemata postav už jednoduše měla lepší filmová zastavení. Česká stopa pochopitelně potěší. (29.06.2017)

Zookeeper's Wife nabízí dějové srovnání s třeba takovým Pianistou. Jenže tam, kde Polanski dokázal diváka spoutat nekompromisně osobním příběhem, oddává se Úkryt v zoo frigidně odosobněnému vypravování, které je tak typické pro pseudo velkoprodukční evropské historické snímky posledních let. Prostě se odvypráví příběh, vyhneme se jakékoliv možné stylizaci, jakékoliv snaze aktivně působit na diváka a filmovým způsobem ho ovládat. Výsledkem je tak zcela logicky emočně plochý film, který vás možná neurazí, ale rozhodně vám toho asi moc zajímavého nepředá. V pár aspektech mě Úkryt v zoo však přeci jen zaujal, a tak ho nemám tendenci úplně potopit. Mám slabost pro Jessicu Chastain, v úvodní expozici mě příjemně překvapilo, že jsem na první pohled neviděl nikde žádná CGI zvířata a pobavila mě také linka "milostného trojúhelníku", která při trošce fantazie připomíná ve svých základech legendární setting Hitchova Notorious. Niki Caro tedy natočila film absolutně postrádající jakoukoliv emoční nadstavbu, který ale může celkem bezkonfliktně zaplnit volný večer. 5/10 (18.10.2017)