Parádně pokecal

A já tomu ty 4* dám..! I přes tu amatérskost, prapodivnou postmodernost, časté wtf-momenty (a výlet do Berlína úplně k pojebání)... Prostě mi to neznámo proč parádně sedlo; přehlídka zjevů v jakémsi tripu (v několika slova smyslech), kteří tam ale všichni bez výjimky pasují (včetně Vydry a Pavláska), elita mladých českých hereček a neustále jako buk koukající hlavní hrdina - mladý zmatený muž hledající své místo v životě - můj oblíbený archetyp. Jo a sympaticky neotřelý výběr hudby taky potěšil. (22.10.2017)

Kdyby to byla jen trochu míň vorlovina, bylo by to fajn. Je tu plno momentů, plno nápadů, které jsou hrozně dobré, ale celkově to má takový divný nádech. Neumím to přiblížit jinak, než že ta stylizace smrdí cigaretovým kouřem a nepříjemným oparem divné pachuti. Nic není lehké, nic není hravé, všechno to je podivně vysilující a já vůbec nevím proč. A ne takovým tím příjemným stylem, že filmař nějak zachytil podivnost světa, ale právě naopak. Asi to nedává smysl, ale nevim. (24.11.2016)

Upřímně řečeno já jsem si tede moc parádně nepokecal. Podobné nedopečené polotovary patří na soukromé famácké promítací párty s tím, že s útokem na řadového diváka bych počkal do doby, než na svému osobitému rukopisu ještě kapánek zapracuji. Nic ve zlém, Tomáš Pavlíček se svojí absurdní dialogovou skorokomedií minimálně snaží. Nesmíme také zapomínat, že se jedná o absolventský film....každopádně já bych nové krvi tuzemské kinematografie dal ještě nějaký ten pátek čas. (29.12.2015)

Pamatujete si film Kouř? Tak nějak podobně vyzní i tento film. Ulítlej, pitomej, střelenej, ale i přes to všechno máte nutkání koukat na další minuty, které poměrně svižně ubíhají a Vy se nestačíte divit, jaký herec nebo herečka se ve filmu ještě objeví. Za mě, na debut, docela dobrý. Znova bych si jej už nepustil, ale určitý status jedinečnosti ten film v sobě má. (24.10.2017)

Taková nějaká celovečerní etuda s rozplizlou pointou, pokud se tomu nenápaditému závěru tak dá vůbec říkat. Dialogy se vyznačují tím, že skoro v každé replice se postavy do úmoru oslovují jménem - snad aby nezapomněly (a roztěkaný divák s nimi), s kým vlastně mluví. S přivřením obou očí dávám dvě hvězdičky za několik vtipných formálních nápadů, zároveň se ale nepřestávám divit, jakému scénáři je Státní fond kinematografie ochotný poskytnout finanční podporu. (05.01.2016)