Predestination

Napíšu to tak, jak to je. Nevím po jaké době, ale postupně jsem se v těch hrátkách s časem ztratil a přestal film pobírat. Nemyslím si, že bych sledoval snímek nějak unavený či jinak indisponovaný, zkrátka jsem ho nepochopil. Nevím, do jaké míry to souvisí s mým očekáváním ohledně toho, co uvidím, protože to bylo vedle jak ta vedle (stejně tak netuším, jestli mě ta první hodina tak trochu „neuspala“ a neotupila moji pozornost), ale neměl jsem třeba jako u Mementa chuť mluvit nahlas sám se sebou abych se v tom „cestování“ neztratil. Stejně tak si nejsem jistý, jestli chci v budoucnu dát film znovu a pokusit se ho nějak rozluštit. Kvituju sice, že se někdo nebál jít pro jednou ne úplně vyšlapanou cestičkou/podle hollywoodské šablony (i když, jak se to vezme, že), ale zase by to nemělo být na úkor sledovatelnosti. Průměr je (prozatím?) tak akorát. (07.12.2014)

Rozkošne zacyklená časovka na tému, či bolo skôr vajce, sliepka alebo kohút. Vôbec netuším, či to nakoniec môže dávať nejaký zmysel, ale to vŕšenie paradoxov je luxusné. Film je v podstate komorná dialógovka s minimom akčných a trikových scén, atmosféra mu ale nechýba a vďaka šikovnej réžii a hercom (celý film v podstate odohrajú tri osoby) to neskutočne odsýpa a kým sa spamätáte, zízate na záverečné titulky a vravíte si: "Kurva, čo sa to tam vlastne stalo a kde to vlastne začalo a skončilo?" (26.11.2014)

Bratři Spierigové znovu zasahují, ale tam, kde jsem u Svítání měla dojem, že to je vcelku film a akorát by to chtělo úplně se zbavit pár drhnoucích a nezábavných věcí, tak tady platí, že se mi to zdá jako drhnoucí a nezábavný film, ve kterém je pár vcelku dobrých věcí. Sarah Snook a Ethan Hawke jsou úplně neskutečně krásní, ale jenom to už mi dnes ve filmu ke štěstí nestačí. A ještě cítím potřebu dodat, že úplně nesnáším ten předpoklad, že protože jí museli vyjmout vaječníky a dělohu, tak nemá jinou možnost než stát se mužem. Ona většina věcí je tam zápletkou chtěný konstrukt, ale tohle je navíc i společensky nebezpečný konstrukt. (29.08.2017)

Predestination je po väčšine času akousi komornou drámou, postavenou na komunikácií dvoch-troch postáv a nie thriller ako ho označujú sami tvorcovia, i keď je tu aj na zopár akčnejších scén. Nakrúcalo sa len na zopár miestach, ale pekne sa s tým pohrali. Najmä scény zo SpaceCorp. majú svoje čaro, hlavne vďaka takpovediac retro-futuristickému dizajnu z prelomu 50. a 60. rokov. Rozhodne to nie je bohvieaký film. Odporučiť ho môžem tým, ktorí si obľúbili Ethana Hawkea, preferujú sci-fi, alebo majú radi zvláštne veci. (12.02.2015)

Sám sebe s úctou označuji za výplod časového paradoxu a tak mne celkem zaujala otázka sexu se sebou samým, ze kterého bych se mohl narodit. Až mi PPL konečně doručí plutonium na pohon mého stroje času, tak se pokusím experimentálně dokázat, že bych se při pohledu na sebe patrně nezotpořil, ale do té doby mi musí stačit tohle poměrně zábavné scénáristické cvičení, které se mi však při pohledu z Jupitera jeví jako příliš samoúčelné. (26.12.2014)