Velké ticho

Zápletka a zasnežené kulisy sú fajn, ale to by to musel točiť schopnejší režisér ako Corbucci. Ja sa ani nečudujem tomu Rickovi Daltonovi, že sa mu nechcelo hrať v tých spaghetti westernoch. Jasné, Leone niet o čom, to je iná liga, ale kokos postsynchrony v Great Silence boli asi najhoršie, čo som z talianskej produkcie videl (a to som videl kadečo!), pritom som pozeral taliansku verziu, ktorá býva štandardne lepšia. Niektoré postavy dokonca rozprávali, aj keď sa im neotvárali ústa. (27.04.2021)

Jean-Louis Trintignant, mi pripomínal, či skôr sa správal ako Clint Eastwood, Sergio Corbucci, ide v šľapajách svojho menovca - Sergia Leoneho, k celkovému dojmu napomáha i hudba - skúseného matadora na poli filmových soundtrackov - majstra Morriconeho, aby som bol takmer - totálne ohromený z atypicky - surového westernu - z mrazivého a extrémne zasneženého UTAHU. Väčšina westernov sa orientuje k slnečnému počasiu, kde sa parádne vyníma akcia, tu je to trochu inak, s brutálnym nádychom, vzniká kultový film, a to ani nie kvôli - : Tichému, ale najmä kvôli - Tigrerovi, t.j démonický - Klaus Kinski, sa excelentne zhostil postavy, ktorá je trochu viac ukecaná, ako večne zamyslený a tichý - SILENCE, ktorý ani nekončí typicky - so šťastným koncom, ale s dôsledným ponaučením, aby to takto nepokračovalo. Lovci ľudí za istý poplatok prenasledujú štvancov, ktorí sa ukrývajú v horách, že či je živý, alebo mŕtvy, schmatnú odmenu, takto nejak myslia Tigrero i Silence, ktorého si ale najmä - žena štvanca, černoška, ktorá chce krutú pomstu, Silence sa snaží, ako vládze, ale nebude to mať jednoduché, napraviť staré resty. Tento skvelý western, zaujme i hereckými výkonmi - hlavných predstaviteľov, ale aj technickými zložkami, t.j kamerou, ktorá zachytáva krásnu prírodu, v ktorej sú vskutku nekrásne spoločenské javy, čo zachádzajú do extrému, do krajnosti, na samotnú sociálnu priepasť - rebríčka. Tak trochu inak urobený film, na aký - nebývame poväčšinou zvyknutí... (27.12.2015)

Velké Ticho všech obětí, jež pro nicotné zločiny padly rukou cynických lovců lidí/odměn. Velké Ticho jejich blízkých, kterým není dopřána spravedlivá pomsta. Velké Ticho společnosti, kterou nějaká ta smrt neznámého nuzáka nemůže přinutit přehodit výhybku. Takové Velké Ticho to byl(o). Ale nakonec se ozval výkřik tak silný, že Velké Ticho zemřelo. Několik výkřiků - v mrazu a vánici... Ach Corbucci, takové množství špatného s takovým množstvím dobrého jsem už dlouho neviděl. (+) Morricone odvedl svůj běžný, vysoký standard, ale (-) co ty jsi s ním udělal, kam a kdy jej nasadil. (+) Kinski je nádherně slizký ďábel s cynickým přístupem k životu a smrti, který se překrásně dětsky raduje z toho, že když neudělá chybu, tak na něj nikdo nemůže (něco jako dnešní OSA :) ), ale (-) ten italský, jemu zcela cizí hlas, který se bere bůhví odkud, jen ne z jeho úst, bleeh. (+) Překrásné velké celky, koně v nich trmácející se hlubokým sněhem, zdálky znící puška, krása... (-) však kamera se i blíží snímaným předmětům, ty jakoby nechtěly vydržet v jejím zorném poli, smýkají se sem a tam a ač to asi není neuměteltstvím, ale vědomou volbou, nepřipadá mi to dobré. Kamera se nakonec ustálí, když rychle ve velkém detailu pohlédne do očí, ale byla na to vhodná chvíle? Kdo ví, ale Fulci mi v tom přijde horší. (+) Trintignantův tichý hrdina - zhmotněná žaloba, kterou nakonec nahlas musí pronést vypravěč, a tu (-) zase nejsnazším způsobem vedená sociální kritika o chudobou stvořeném psanci (ne že by je chudoba netvořila, ale mají opravdu postavy touhy tyto řeči pronášet?). Věru, všelijaké to bylo, zprvu trpké... a dál to znáte. (22.01.2010)

Kladem tohoto westernu je, že se snažít tak trochu jinou cestou. Na dobu svého vzniku je poměnrě drsná a to jak dějem, tak i vizuálním pojetím. Dva ústřední herci jsou pochopitelně famózní. Bohužel občas ve filmu pokulhává scénář a logika. Do téměř odříznutého města přijede kočár po vyrolbované cestě atp. Jinak je film záživný, ale králem spaghetti westernu je Sergio Leone. Zajímavý je i hudební vklad Morriconeho. Kombinace italského pojetí divokého západu a Morriconeho hudebních motivů je tak fantastická.Jeho průměr, což je zde, je mnohem silnější, než drtivá většina westernových soundtracků. (20.12.2010)

Velmi netypický western, snad jen pěkná Morriconeho hudba by tak trochu odpovídala tomuto tzv. nihilistickému "spagetti westernu", naprosto "negativnímu" filmu, ale v pozitivním slova smyslu. Film je zasazen do drsné zimní přírody někde v horách Utahu. Snímek byl snad dokonce natočen - alespoň podle textu v epilogu filmu - podle skutečné události, ale na to si teď doopravdy už nevzpomenu. Proč negativní? Všechny pozitivní postavy během filmu postupně zemřou, nebo utrpí jiná příkoří, všechny záporné postavy nejenže přežijí, ale nakonec i...Více ve filmu.. Navíc hlavní hrdina Silence nemluví, protože nemá od dětství jazyk. Podstatou děje kromě jednoho milostného vzplanutí, je lovení lidí za peníze, tvrdý boj o přežití v drsné přírodě, kde vládnou vyvrhelové společnosti. Film je neskutečně autentický, hodně syrový a má několik brutálních scén à la Peckinpah nebo Leone. Němý jezdec Silence (který mi zde připomínal prožitými traumaty v dětství a následnou odplatou Harmoniku z filmu Tenkrát na západě ) se svou německou automatickou sklápěcí pistolí Mauser odvedl perfektní výkon, stejně tak i Tigrero alias Loco, ďábelský Klaus Kinski, byl ve scéně u stolu v baru a ve vypořádání se šerifem rovněž perfektní. Škoda jen, že se Clintu Eastwoodovi nepodařilo natočit zamýšlený americký remake, bohužel se nepodařilo koupit autorská práva. (25.04.2008)