Svět na houpačce

Jasně, čistě z psychiatrického hlediska není Svět na houpačce zrovna realistický film. Zejména se jedná o takový ten trošku sladkobolný příběh o "ztraceném" otci, který najednou dostane na starost své malé dcerky. Hlavní postava v podání Marka Ruffala nás uvede do života přestárlého snílka, který sice chápe, že jsou všichni okolo někde jinde, ale i tak zůstává uvězněn ve svém světě. Ve výsledku tohle dílko nabízí nejen očekávaný střet dětské a dospělé reality, ale taky spoustu vtipných narážek a drobných point skrytých mezi řádky. Celkově jde sice o jednoduchý a oddechový snímek, zároveň Svět na houpačce představuje i relativně chytrou a milou zábavu. (25.04.2017)

Mark Ruffalo je prostě borec. Představuje složitý lidský příběh s takovou lehkostí, že se s ním musím smát, ale zároveň s ním musím klesat na samotné dno deprese. Ono to s člověkem, co má maniodepresivní psychózu vlastně ani jinak nejde. Jenže to, jak sympatický on je, Vám tak vleze pod kůži, že to z ní nesundáte ani po týdnu, natož pak po zbytek života. (07.03.2017)

Oslovilo velice! Ovšem - tohle je téma, které tne do úzké cílové skupiny (alespoň doufám), nedovedu si představit, že by oslovil studenta nebo single třicátnici :) Mark Ruffalo je starostlivý tatínek dvou dcer, trpící ovšem dlouholetou, diagnostikovanou maniodepresivitou. Sličná matka a manželka studuje mimo město ve snaze mít po vysoké větší šanci na slušnou práci a vybřednutí z sociální nouze, kterou i tak udržují jen s pomocí manželovy majetné babičky, a domů jezdí jednou za dva týdny na víkend. Život této trojice (a zřídkavé čtveřice) tak rozhodně není naplněním standardní šablony a často není jednoduchý pro nikoho ze zúčastněných.... Přesto nebo právě proto je to film milý, nenápadný, laskavý - pokud jste labilní čtyřicátník - rodič v krizi středního věku... (14.01.2016)

Spíše než komedie je to melodrama o trošku neortodoxní rodince, kde tatínkovi sice tak trošku straší ve věži, ale i přes svůj handicap (nebo možná díky němu) je to nakonec ten nejlepší táta, jakého si můžou jeho děti přát. Námět zní jednoduše a klišovitě, ale ve skutečnosti jsou ve snímku dobře načrtnutí démoni psychické poruchy, kterou se můžou "pyšnit" mnohé známé osobnosti. A není to další typická americká volovinka, jako spousty jiných. Tento film vás opravdu pohladí po duši. Co mě překvapilo - takový film a má jen 68%? Proč? (25.05.2020)

Mladšia dcérka bola neskutočne rozkošná (Faith), žánrovo to bola jednoznačne skôr dráma ako komédia, ale boli momenty keď som sa naozaj dobre zasmial (hlavne scéna, keď sa Mark začal hnevať z toho že je slúžka a chcel sa ísť opiť a vztýčil na dcéry prostredník, alebo keď šil šaty). Zoe je nádherná úplne všade, aj tu jej to pristalo. O mániodepresívnej poruche som sa až tak veľa nedozvedel, film bol viac zameraný na vzťahy medzi otcom a jeho dcérkami a to sa mi páčilo. Bolo tam veľa Marka, ale on si to v tomto filme zaslúžil, je to veľmi dobrý herec. Páčila sa mi tá scéna, keď Zoe plánovala, že deti ostanú s otcom v Bostone a ona pôjde pracovať, rozplakala sa ale Mark ju neobjal len ju chytil za plecia a plakali spolu, to bolo ako keby gesto, že si uvedomil, že je viac otcom ako manželom. Skvelý film so skvelým hercom na pohodový večer. (22.01.2016)