Svět na houpačce

Spíše než komedie je to melodrama o trošku neortodoxní rodince, kde tatínkovi sice tak trošku straší ve věži, ale i přes svůj handicap (nebo možná díky němu) je to nakonec ten nejlepší táta, jakého si můžou jeho děti přát. Námět zní jednoduše a klišovitě, ale ve skutečnosti jsou ve snímku dobře načrtnutí démoni psychické poruchy, kterou se můžou "pyšnit" mnohé známé osobnosti. A není to další typická americká volovinka, jako spousty jiných. Tento film vás opravdu pohladí po duši. Co mě překvapilo - takový film a má jen 68%? Proč? (25.05.2020)

Mark Ruffalo je prostě borec. Představuje složitý lidský příběh s takovou lehkostí, že se s ním musím smát, ale zároveň s ním musím klesat na samotné dno deprese. Ono to s člověkem, co má maniodepresivní psychózu vlastně ani jinak nejde. Jenže to, jak sympatický on je, Vám tak vleze pod kůži, že to z ní nesundáte ani po týdnu, natož pak po zbytek života. (07.03.2017)

Oslovilo velice! Ovšem - tohle je téma, které tne do úzké cílové skupiny (alespoň doufám), nedovedu si představit, že by oslovil studenta nebo single třicátnici :) Mark Ruffalo je starostlivý tatínek dvou dcer, trpící ovšem dlouholetou, diagnostikovanou maniodepresivitou. Sličná matka a manželka studuje mimo město ve snaze mít po vysoké větší šanci na slušnou práci a vybřednutí z sociální nouze, kterou i tak udržují jen s pomocí manželovy majetné babičky, a domů jezdí jednou za dva týdny na víkend. Život této trojice (a zřídkavé čtveřice) tak rozhodně není naplněním standardní šablony a často není jednoduchý pro nikoho ze zúčastněných.... Přesto nebo právě proto je to film milý, nenápadný, laskavý - pokud jste labilní čtyřicátník - rodič v krizi středního věku... (14.01.2016)

Vlastne je to zvláštne, pretože sa jedná o smutný film o tom, aké je to ťažké. Maniodepresívny rodič sa stará o svoje dve deti, zatiaľ čo druhý rodič sa snaží získať vzdelanie a nájsť prácu, pretože žijú na hranici chudoby. Podstatnú úlohu tu zohrávajú práve deti. No napriek tomuto celému mám po filme pozitívne pocity. Krása tohto filmu spočíva v hercoch, malých i veľkých a hoci som si to na začiatku nemyslel, tak dobrú robotu odviedla aj režisérka a scenáristka v jednej osobe. Podľa mňa je to výborný film vymykajúci sa bežnej hollyúdskej produkcii a určite si ho ešte niekedy pozriem. Hmmm, čo všetko dokážeme my rodičia urobiť pre svoje deti. (01.05.2016)

Zaujímavý film o mužovi s BAP (bipolárna afektívna porucha), ktorý sa po totálnom úpadku snaží dostať spať do role otca a po odchode emancipovanej manželky na študijné "výjazdy" sa musí postarať o ich dve inteligentné dcéry. V podstate jednoduchý dejový rámec, ale tá podstata filmu ma dostala. Aj keď to malo zopár slabších fáz, ale vynikajúci Mark Ruffalo dodal dokonca aj tým fázam zmysel. Filmy o ľuďoch s duševnými poruchami ma väčšinou dokážu osloviť, a Inifinitely Polar Bear nebol výnimkou. Takže ako celok dosť dobré, aj keď by som uvítal trochu viac zlomov v deji. Niektoré veci boli pre mňa takpovediac nepochopiteľné - teda najmä z pohľadu Maggie. Jasne, že chce pre svoje deti to najlepšie, ale za cenu vlastnej neprítomnosti a nedostatku morálnej podpory pre vlastné deti? No neviem... (25.01.2016)